Ve věku 45 let zemřel v noci na čtvrtek bývalý premiér Stanislav Gross. Gross byl dlouhodobě těžce nemocný. České vládě předsedal od července 2004 do dubna 2005. Soustrast už vyjádřila řada předních politiků. Premiér Bohuslav Sobotka napsal, že teď bude myslet na všechno, co se Stanislavem Grossem v sociální demokracii prožili, a také na jejich poslední setkání.
Po těžké nemoci zemřel bývalý premiér a sociální demokrat Stanislav Gross. Informaci potvrdila i mluvčí ČSSD Eva Gregorová. Podle médií trpěl amyotrofickou laterální sklerózou, při níž nemocní postupně ztrácí buňky ovládající svalové pohyby.
-
"Je mi líto, že zemřel v pouhých 45 letech a po tak těžké nemoci. Chci vyjádřit upřímnou soustrast jeho manželce, dětem a rodině, pro něž je dnešek nesmírně smutným a těžkým dnem," napsal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v prohlášení. „Budu teď hodně myslet na všechno, co jsme se Stanislavem Grossem v sociální demokracii prožili, a také na naše poslední setkání, které se odehrálo před několika týdny.“
-
Ačkoli se Miloš Zeman ve své autobiografii před deseti lety vyjádřil o Stanislavu Grossovi velmi nelichotivě, nyní prezidentův mluvčí tlumočil na Twitteru jeho vzkaz: „Pan prezident v této těžké chvíli vyjadřuje upřímnou soustrast rodině a blízkým Stanislava Grosse.“
-
"Na Stanislava Grosse budu vzpomínat v dobrém, protože v době, kdy jsem ještě dělal předsedu odborů, měl jako předseda vlády i rozhodující podíl na udržení zákoníku práce. Musím říct, že se snažil stanoviska a názory odborů vnímat," řekl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).
-
"Je to věc, která mě zasáhla i proto, že jsem patřil ke spolupracovníkům Stanislava Grosse. Buď jako vedoucí zahraničního oddělení sociální demokracie, nebo jako poradce v době, kdy byl premiérem. Stanislav Gross stál u začátku mé politické kariéry, a je to velmi smutná zpráva," řekl předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).
-
"Myslím si, že byl schopným politikem. Až závěr se trochu pokazil. Tak už to v životě bývá, že se něco povede a něco ne," řekl senátor a bývalý ministr vnitra František Bublan (zvolený za ČSSD).
-
„Je škoda každého mladého života. Přijal jsem zprávu s velkou lítostí. Na místě je se pomodlit, ať je mu země lehká a ať ho Pán přijme,“ řekl, když se dozvěděl o úmrtí svého bývalého koaličního partnera někdejší předseda KDU-ČSL, dnes místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
-
"Poprvé jsem se s ním setkal začátkem devadesátých let, kdy jsme byli v podstatě nejmladší politici v Poslanecké sněmovně a začínali jsme spolu tím, že jsme hráli fotbal. V tomhle směru na něj zavzpomínám z těch časů jako na veselého mladého kluka, ke kterému jsem měl i věkově poměrně blízko," uvedl člen ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS).
-
„Byla to výrazná osobnost sociální demokracie. Sledovala jsem jeho poměrně rychlý nástup, rychlé stoupání po politickém žebříčku. Z tohoto pohledu rozumím těm, kteří ho dnes hodnotí ve smyslu, že to byl člověk, který zvládl politické 'řemeslo' velmi dobře. Věděl, že musí nalézt spojence pro své záměry nejprve uvnitř své vlastní politické strany, vyhnout se velkým kolizím a potom hledat spojence v koalici nebo i celém politickém spektru. Tuto dovednost Stanislav Gross měl. Že ji zastínily jeho další kroky, to je bohužel také pravda,“ připomněla bývalá předsedkyně sněmovny a současná předsedkyně mandátového a imunitního výboru Miroslava Němcová (ODS).
-
„Úmrtí v tomto mladém věku je velmi smutnou záležitostí pro všechny. Stanislav Gross se politice věnoval od mládí. Příliš rychle však dospěl k vrcholu, aniž by měl zkušenosti, které nám umožní obstát ve složitých situacích bez větších problémů. Udělal mnohé chyby, za které se v jednom ze svých posledních rozhovorů lidem omluvil. Byl to člověk, který miloval svoji rodinu, práci a život jako takový,“ uvedl předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik.
-
"Velmi dobře dokázal lidi stmelovat, dokázal vyjednávat věci, což především v době působení v Poslanecké sněmovně, v době, kdy jsme měli jednobarevnou vládu a zároveň jsme museli všechny zákony předjednávat v Poslanecké sněmovně, tak to bylo velké umění. Myslím si, že v tom byl opravdu výborný," řekl pražský zastupitel Karel Březina (ČSSD).
-
„Zažil jsem s ním mnoho let v dobrém i ve zlém. Vždy držel slovo a hodně se věnoval své rodině. Život není spravedlivý. Měl jsem ho, kluka, svým způsobem rád. Věřím, že najde klid v tom politickém nebi,“ napsal na svůj facebookový účet Zdeněk Škromach (ČSSD), který byl ministrem v Grossově vládě.
-
"Měli jsme velmi dobré vztahy, osobní i pracovní. Standu jsem prakticky znal od jeho prvních kroků v sociální demokracii a nemohl jsem přehlédnout jeho talent získávat lidi, schopnost vystupovat," uvedl Jiří Paroubek, který po Grossovi nastoupil jako český premiér. "Myslím, že byl takovou tou zajímavou mladou tváří sociální demokracie."
-
"Nezaslouží si zjednodušená a zploštělá hodnocení," napsal bývalý prezident Václav Klaus. „Když jsem ho jako prezident republiky do této funkce jmenoval, věděl jsem, že je to předčasné, a chci dnes veřejně sdělit, že on to věděl také.“ Dodal rovněž, že Stanislav Gross byl nadaný politik, jehož potkalo několik překážek, které nebylo v jeho silách překonat, a naznačil spojitost jeho konce v politice s nevyléčitelnou nemocí.
Europoslanec Jiří Pospíšil (za TOP 09 a STAN), který dříve zasedal ve sněmovně za ODS, zažil Stanislava Grosse z unikátního pohledu: Jako začínající poslanec po roce 2002 byl mladší než Gross a politicky také méně zkušený. Nyní na něj vzpomíná jako na vřelého člověka, který byl ochotný s tehdejší opozicí věcně jednat. „Když se některý materiál projednával na ústavně-právním výboru, kde jsem byl členem, měl jsem vždy z jeho strany pocit snahy najít konsenzus a kompromisní řešení,“ popsal. Grossův pád z vrcholu potom přičítá Jiří Pospíšil tomu, že byl – přese všechno – na funkci předsedy vlády příliš mladý. „Když je člověk mladý a nastoupí do funkce, neuvědomuje si všechna rizika a nebezpečí, která ho čekají. Stanislav Gross to neměl lehké,“ poznamenal europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti. Naznačil přitom, že dnes by Gross mohl mít větší šanci svoji aféru politicky přežít: „Když se podíváte na dnešní politiku, co vše se politikům promíjí, tak mám pocit, že se česká politická kultura spíše zhoršuje než zlepšuje.“
I podle politického analytika z Masarykovy demokratické akademie Lukáše Jelínka bylo hlavním Grossovým problémem, že se na vrchol dostal příliš mladý. Dokud byl „pouze“ poslancem či ministrem, mohl se zcela spoléhat na své přednosti a přirozené schopnosti. „Byl velmi mladý, ale velmi zajímavý svými schopnostmi komunikovat a orientovat se v určitém prostředí – ať už v Poslanecké sněmovně, nebo následně ve vládě nebo na ministerstvu vnitra,“ přiblížil Lukáš Jelínek. Tím, že se politice začal věnovat velmi mladý, mu však chyběly potřebné životní zkušenosti. To se projevilo poté, co nahradil Vladimíra Špidlu v čele ČSSD i vlády. „Od ministerského předsedy a předsedy politické strany se očekává něco více, než jenom znalost lidí a znalost mechanismů,“ poznamenal Jelínek. Dodal, že si Gross často „neuvědomoval mantinely, ve kterých se má pohybovat. O nich začal hovořit až na sklonku svého života“.
ČSSD připravila kondolenční knihu
Gross se v poslední době vůbec neobjevoval na veřejnosti a léčil se v soukromí. O jeho nemoci nechtěli on ani jeho rodina hovořit. Podle mediálních informací se ale jeho zdravotní stav postupně výrazně zhoršoval. Nedávno Grosse navštívil i současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), o návštěvě ale nechtěl mluvit, označil ji za soukromou. Před několika měsíci se s Grossem viděl i předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Soustrast už vyjádřilo mnoho politiků - mezi nimi prezident Miloš Zeman, předsedové obou parlamentních komor Milan Štěch (ČSSD) a Jan Hamáček (ČSSD) nebo představitelé parlamentních stran Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), Jiří Dolejš (KSČM), Marek Benda (ODS) nebo Miroslav Kalousek (TOP 09). Vedení sociální demokracie nechalo do svého sídla umístit kondolenční knihu. K dispozici je v přízemí Lidového domu v pražské Hybernské ulici.
ALS: Zákeřná choroba ničí tělo, i když mysl zůstává jasná
Stanislav Gross v posledních letech života bojoval s chorobou – pravděpodobně amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). „Vede k plné invalidizaci pacienta, kdy mu ochabují svaly a nervy, a přitom si to plně uvědomuje, protože intelekt a rozumové schopnosti zůstávají nepoškozeny,“ popsal chorobu zástupce přednosty I. neurologické klinky LF Masarykovy univerzity a FN u Sv. Anny Martin Bareš. Loni ji proslavila tzv. Ice Bucket Challenge, při které mohli lidé krátkodobě zažít pocity pacientů. ALS je nevyléčitelná a končí smrtí – zpravidla po dvou až pěti letech, ačkoli někteří nemocní s ní přežili i několik desetiletí. Lékaři dokáží potlačovat příznaky, zastavit ALS však neumí. Ústav experimentální medicíny Akademie věd se ale podílí na výzkumu kmenových buněk, které by mohly nemoc zpomalit. Testy na potkanech ukázaly, že by se tak mohl život nemocných prodloužit o třetinu. Experimentální léčbu už loni dostali ve Fakultní nemocnici v Motole i první dvě desítky nemocných. Více o nemoci čtěte ZDE.
Politická cesta Grosse skončila nejasnostmi s financováním bytu
Stanislav Gross se stal premiérem za ČSSD v roce 2004. Do funkce nastoupil jako dosud nejmladší. Předtím byl čtyři roky ministrem vnitra. Půl roku byl také předsedou ČSSD. Konec jeho politické kariéry přinesl nejasný zdroj financování jeho bytu. Případ otevřel 17. ledna 2005 deník Mladá fronta Dnes, když zveřejnil, že si premiér na barrandovské bydlení mohl ze svých příjmů jen těžko přijít. Za byt totiž o šest let dříve zaplatil zálohu 2,5 milionu korun a na zbylých 1,7 milionu si vzal hypotéku, ačkoli si jako poslanec tolik peněz nemohl vydělat. Funkci předsedy vlády opustil po tříměsíční aféře.
Bývalý sociálnědemokratický premiér Stanislav Gross se v pořadu České televize 168 hodin omluvil všem, kteří mu coby předsedovi vlády důvěřovali a měli pocit, že je zklamal. „Všem vám, kteří jste mi před X lety důvěřovali a pak jste měli pocit, že jsem vás zklamal, se omlouvám,“ prohlásil Stanislav Gross. „Je to něco, co cítím zapotřebí, aby zaznělo a šlo ze mě ven,“ dodal.
Když aféra vyšla najevo, nejprve Gross uvedl, že si půjčil 1,2 milionu korun od svého strýce Františka Vika. Později se však ukázalo, že Vik takovými penězi nedisponoval a prý si půjčil 900 tisíc od svého známého a bývalého novináře Rostislava Roda. Případem se třikrát zabývala policie, otevřít jej nechala i tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká kvůli podezření z korupce veřejného činitele a pro podezření z krácení daně. Vyšetřování však vždy skončilo závěrem, že se (tou dobou již expremiér) žádného trestného činu nedopustil. Skandál patří mezi největší politické aféry v polistopadové historii.
Od poslance k advokátovi
Stanislav Gross vstoupil do ČSSD v roce 1989. Do poslanecké lavice poprvé zasedl v roce 1992, kde zůstal až do září 2004. Pět let dělal předsedu poslaneckému klubu ČSSD a ve stejné době se na dva roky stal místopředsedou sněmovny. Po roce 2000 vstoupil do vlády, v roce 2002 se stal prvním místopředsedou vlády. Premiérské křeslo získal po rezignaci Vladimíra Špidly, ale předsedou vlády byl necelý rok. Po skončení politické kariéry začal dělat koncipienta v advokátní kanceláři Eduarda Bruny. Právnický titul totiž získal až v březnu 2004. Advokátské zkoušky složil v roce 2008 a samostatným advokátem se po složení slibu stal v roce 2009. Členství v ČSSD přerušil v roce 2011 kvůli podezření z korupce kolem privatizace Mostecké uhelné společnosti.
