V Česku vloni klesla kriminalita oproti předchozímu roku o 16,9 procenta, policisté museli řešit 165,5 tisíce skutků. Pokles kriminality evidovali policisté ve všech sledovaných kategoriích, zapříčinila ho mimo jiné vládní opatření proti koronaviru, která snížila mobilitu lidí. V důsledku protiepidemických omezení byla loni také výrazně lepší než obvykle kvalita českého ovzduší. Pomohlo jí také množství srážek.
Pachatelé trestných činů podle policie loni způsobili škodu 22,5 miliardy korun. Policisté zajistili majetek v hodnotě 6,2 miliardy korun, což je o deset procent více než v roce 2019. Z více než sedmdesáti procent se na celkovém objemu škody podílely hospodářské trestné činy.
Prostých krádeží loni policie evidovala 45,6 tisíce, předloni to bylo bezmála šedesát tisíc. Hlášených vloupání bylo loni o patnáct stovek méně, tedy 20,7 tisíce. Násilných trestných činů ubylo o 1359 na 12 247 činů, mravnostních trestných činů o 128 na 2605 skutků. Hospodářská kriminalita poklesla téměř o pětinu, tedy o 6061 na 18 528 trestných činů.
Kybernetických trestných činů loni policisté zaznamenali 8073, podle mluvčího policejního prezidia Ondřeje Moravčíka jde oproti předchozímu roku o zhruba čtyřprocentní pokles. „Nejvíce trestných činů prověřovali kolegové z hlavního města Prahy a z Jihomoravského kraje,“ doplnil Moravčík.
Pokles kriminality se podle něj týkal všech krajů. Největší rozdíl byl v Praze, kde loni policisté evidovali 38 tisíc trestných činů, meziročně bezmála o dvanáct tisíc méně.
„Ze všech osmdesáti územních odborů došlo k nárůstu trestné činnosti pouze na Táborsku a Prostějovsku – v obou případech se však jednalo o minimální nárůst, který dosahoval v prvním případě jednoho procenta a ve druhém 1,9 procenta,“ popisuje Moravčík.
Kromě protiepidemických opatření, která také omezila vstup cizinců do země, mohla za pokles kriminality podle ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Luďka Fialy také novelizace trestního zákoníku, která stanovuje hranici škody pro posouzení skutku jako trestného činu na deset tisíc korun, přičemž dříve byla částka poloviční. Dopad změny na celoroční statistiky ale Fiala hodnotí jako minimální, protože úprava vešla v platnost teprve od října.
Řidší doprava i příznivé počasí zajistily kvalitní vzduch
Mimo jiné i v důsledku opatření proti koronaviru v loňském roce Češi dýchali kvalitnější vzduch než obvykle. Některá ze sledovaných kritérií se dokonce dostala na nejnižší hodnotu od začátku měření.
Omezení dopravy se projevilo zejména nižšími koncentracemi oxidů dusíku. Většina měřicích stanic loni zaznamenala nejnižší koncentrace polétavého prachu a oxidu dusičitého (NO2) za celou dobu měření. Částice prachu o průměru menším než deset mikrometrů a oxid dusičitý se přitom v Česku měří od devadesátých let minulého století. Prachové částice menší než 2,5 mikrometru od roku 2004.
Nejčastěji loni meteorologové zaznamenali velmi dobrou až dobrou kvalitu ovzduší v Jihočeském a Plzeňském kraji a na Vysočině. Naopak nejméně často v aglomeraci Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek.
Významný podíl ale měl i příznivý vývoj počasí. Rok 2020 byl v Česku teplotně silně nadnormální a také srážek spadlo víc než obvykle. Vyšší teploty přitom vedou ke snížené spotřebě paliv a srážky jsou důležité pro vymývání znečišťujících látek ze vzduchu.
Na úbytku znečišťujících látek se vloni podílel především měsíc únor. „Tento měsíc byl z pohledu vlivu meteorologických podmínek velmi neobvyklý: převažovaly dobré rozptylové podmínky, mimořádně nadprůměrné teploty a nadnormální výskyt srážek,“ popisuje Český hydrometeorologický ústav.
I ostatní měsíce loňského roku vykazovaly lepší kvalitu ovzduší, ať už díky výraznějším srážkám, dobrým rozptylovým podmínkám nebo nižším průměrným teplotám vedoucím k nižším koncentracím ozonu v létě.
