Druhý muž svazu bojovníků za svobodu popírá, že řídil donašeče StB

Nahrávám video

Místopředseda Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Milan Andres na tiskové konferenci odmítl zjištění České televize, že před rokem 1989 řídil donašeče Státní bezpečnosti v československé armádě. Přesnou náplň své předrevoluční práce mezi vojáky ale neuvedl.

Jak ve své reportáži informoval pořad 168 hodin, stávající druhý muž ČSBS od roku 1986 pracoval ve vojenské kontrarozvědce. Ta tehdy organizačně spadala pod ministerstvo vnitra a prostřednictvím komunistické tajné policie vykonávala v armádě politický dohled.

Třetí odbor kontrarozvědky, na kterém Andres působil, se podle badatele z Centra pro dokumentaci totalitních režimů Radka Schovánka zabýval tzv. agenturní činností. To v praxi znamená, že řídil agenty uvnitř armády a zjišťoval, zda vojáci nečtou z pohledu režimu závadnou literaturu nebo neposlouchají zakázaný západní rozhlas.

Andres o řízení udavačů: Ten pojem neznám

Stávající místopředseda Svazu bojovníků za svobodu svou práci pro vojenskou kontrarozvědku v rozhovoru pro 168 hodin nepopíral – tvrdil ale, že ze své pozice chránil československou armádu: „Měl jsem teritoriálně na práci či ve svých povinnostech ochranu vojsk na teritoriu.“

Na úterní tiskové konferenci ČSBS mluvil obdobně, zjištění, že řídil donašeče, ale explicitně odmítl: „Já to vyvracím. Já tento pojem neznám. Byl jsem zařazen k útvaru pro ochranu vojsk české armády na teritoriu České republiky. Toť vše,“ popsal svou práci před rokem 1989 – a detailněji se k ní nevyjádřil.

Hájil se také tím, že od roku 1992 má negativní lustrační osvědčení, které dokládá, že s StB nespolupracoval. Podle historiků je to ale tím, že lustrační zákon na zaměstnance vojenské kontrarozvědky zapomněl, protože útvar po revoluci přesunuli z vnitra pod ministerstvo obrany, a tak unikl pozornosti.

Nahrávám video

Vodička: Doufám, že rezignaci nikdo nezvažuje

Andres svou minulost obhajuje i tím, že získal bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné; pro předsedu Svazu Jaroslava Vodičku to ale nemá valný význam, protože už pro první reportáž ČT uvedl, že reportérským zjištěním nevěří – a i kdyby byla pravdivá, bylo by mu to „srdečně jedno“. Nyní dodal, že nepředpokládá, že by informace o Andresovi měly vést k jeho odchodu z vedení ČSBS: „Žádnou rezignaci nikdo nepožaduje a doufám, že ji ani nezvažuje.“

Andres se přitom může jevit jako problematická figura nejen kvůli své předlistopadové minulosti, ale i kvůli svému působení ve vedení Svazu. Právě on totiž vedl říjnovou schůzi, na níž ústřední výbor zrušil dvě své pobočky a bez možnosti obhajoby vyloučil své tři členy včetně Jiřího Suchardy, který patřil mezi kritiky Vodičkova vedení.

Podle vedení svazu vše proběhlo v souladu se zákony a stanovami - za konkrétní prohřešky - a žádné další vylučování svých členů neplánuje.

Členy ale svaz ztrácí i bez dalších sporných hlasování. Na protest proti vnitřním poměrům organizaci opustil veterán boje o Tobruk Pavel Vranský nebo Jarmila Doležalová, která přežila vyhlazení Ležáků.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nevystavil jsem se nebezpečí, řekl Macinka k rozhovoru s přestrojenými aktivisty

Nemám pocit, že bych se vystavil nebezpečí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v souvislosti s poskytnutím rozhovoru aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner a maskovaného kuklou. Podle skupiny i opozice ministr podcenil bezpečnost. Ministr se vyjádřil i k návrhu státního rozpočtu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 45 mminutami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 8 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 10 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.