Drahoš ani Zeman nechtějí kvóty. Rozděluje je názor na referendum o vystoupení z EU

Prezident Miloš Zeman i jeho vyzyvatel Jiří Drahoš se shodnou, že unijní kvóty na přerozdělování uprchlíků migrační krizi nevyřeší. V Prezidentském duelu ČT v pražském Rudolfinu oba zmínili, že je mimo jiné třeba lépe chránit hranice a oba by za určitých okolností přijali euro. Na případné referendum o vystoupení z EU mají naopak rozdílný názor – Drahoš je proti, Zeman by ho podpořil.

„Jsem člověk, který od začátku říká, že kvóty jsou špatně. Je třeba chránit hranice Evropské unie a je třeba pomáhat lidem v zemích, odkud migrace přichází. To je základ,“ nabídl Drahoš způsob, jímž by se podle něj měla řešit uprchlická krize.

V reakci na otázku, kterou mu v jedné z debatních sekcí položil přímo Zeman, pak doplnil, že „o tom, kdo bude žít na našem území, musíme rozhodovat my sami. To je naprosto klíčové. Nikdy jsem neřekl, že máme přijímat migranty, zejména ekonomické migranty.“

Stávající prezident vyjmenoval tři proměnné, které podle něj představují recept na řešení evropských potíží s migranty: „deportace těch, kteří jsou na evropském území ilegálně a nedostali azyl“, pomoc lidem v zemích jejich původu a ochrana vnějších hranic evropského společenství. „To znamená nepouštět sem žádného ilegálního migranta, neboť o azyl až dosud může tento migrant požádat v první bezpečné zemi,“ doplnil. „Tou Česká republika prokazatelně není.“ 

Nahrávám video

Euro ano. Ale ne hned

Oba kandidáti mají podobný názor také na přijetí eura. Společnou evropskou měnu by zavedli, ale jen za určitých podmínek.

„Jasně jsem řekl, že jsem zastáncem eura, ale že nechci, aby český daňový poplatník platil řecké dluhy, protože každý prezident má hájit národní zájmy,“ uvedl Zeman s tím, že pokud Řecko překoná svoji krizi a  své dluhy zaplatí, nebo bude vyloučeno z eurozóny (a v tom případě přestane platit eurem), tak „v tomto okamžiku velmi rád opět podpořím zavedení eura v Česku.“

Podle Drahoše je přijetí eura především politické rozhodnutí, ke kterému se Česko vstupem do Unie zavázalo, je ale třeba, aby situace v eurozóně byla stabilní. „Termín není dán. Já bych zejména rád zavedl seriózní debatu nad plusy a mínusy ohledně přijetí eura. Osmdesát procent lidí je proti přijetí a v takové situaci by bylo pro každou vládu nesmyslné na přijetí eura tlačit. Jako prezident bych rád zahájil debatu, aby veřejnost měla možnost argumenty pochopit a poté rozhodnout v rámci politiky,“ vysvětlil svůj postoj Drahoš.

Největší názorový střet: referendum o EU

Výrazný názorový nesoulad u kandidátů zavládl v pohledu na případné referendum o vystoupení Česka z Evropské unie. „Referendum je dobrý nástroj na komunální úrovni. Je to ale problematický nástroj při rozhodování o zásadních politických a geopolitických věcech. Rozhodně bych ho neinicioval,“ prohlásil Drahoš.

„Domnívám se, že je zapotřebí respektovat důstojnost a právo občanů rozhodovat i o důležitých geopolitických otázkách v celostátním referendu,“ kontroval Zeman. Prezident už v minulosti několikrát zopakoval, že by uspořádání referenda podpořil, sám by ale hlasoval pro setrvání v Unii.

V otázce položené svému protikandidátovi pak Drahošovi vytkl, že občanům – s ohledem na postoj k plebiscitu – nevěří. Někdejší šéf Akademie věd oponoval, že nejde o důvěru lidem. „Nejsme Švýcarsko se staletou tradicí referenda. Referendum o takto zásadních otázkách je velmi nebezpečné, pokud se nenastaví jasná pravidla,“ odpověděl prezidentovi a upozornil na rozdíl v rozhodování o přehledných otázkách komunální politiky a komplikovaných mezinárodních tématech. 

„Nevím, kdo z občanů České republiky je schopný docenit nebo ocenit, jestli je vystoupení Česka z Evropské unie je v pořádku, nebo není. Máme zastupitelskou demokracii, parlamentní výbory, parlament. Tam jsou lidé, kteří se takovým věcem mohou věnovat na plný úvazek. Nikdo z nás z občanů toho není schopen. Proto říkám, že rozhodování o zásadních věcech v referendu je nebezpečné. Velká Británie je typickým příkladem,“ doplnil Drahoš s odkazem na všelidové hlasování, ve kterém se Spojené království vyslovilo pro odchod z evropského společenství. 

Kandidáty rozděluje i názor na Rusko a Krym

Kromě otázky referenda rozděluje kandidáty i postoj k Rusku. Drahoš v něm vidí bezpečnostní riziko; argumentoval zprávami BIS, které podle něj mluví o zvýšené aktivitě ruských zpravodajských služeb na českém území, a upozornil, že ruská vojenská doktrína označuje Severoatlantickou alianci – a tedy i Prahu – za nepřítele. Podle Zemana Rusko naopak bezpečnostní riziko nepředstavuje, a to díky bezpečnostním zárukám, kterými je právě členství v NATO a EU.

Oba se také neshodnou v pohledu na situaci Krymu. Jak Drahoš, tak Zeman uznávají, že Krym byl anektován, jeho aktuální postavení vnímají rozdílně.

„Krym byl neoprávněně anektován Ruskem. Bylo to porušení mezinárodních dohod,“ uvedl Zeman. Poloostrov ale nyní považuje za ruský. „Fakticky je ale nepochybně ruský. Spadá pod ruskou jurisdikci. Je to ale neoprávněná anexe a já jsem to mnohokrát řekl,“ dodal Zeman.

S tím, že je poloostrov ruský, Drahoš nesouhlasí. „Krym je z mého pohledu ukrajinský. Okupace Ruska na tom nic nemění. Německo bylo také dlouhá léta rozdělené na dvě části. Je správné, že některé státy nebo řada států toto rozdělení neuznala. Krym je jednoznačně ukrajinský. To, že ho okupuje Rusko, je jiná věc,“ řekl Drahoš. 

  • Prezidentští kandidáti Miloš Zeman a Jiří Drahoš diskutovali v pražském Rudolfinu. Debata byla rozdělená do tří částí a oba kandidáti si na ni mohli přivést třicet svých příznivců. Témata, o kterých se diskutovalo, zvolila Česká televize, voliči i sami kandidáti. Otázky Drahoš se Zemanem dopředu neznali, známé jim byly pouze jednotlivé okruhy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety vláda omezila dovoz starých aut. Veřejnost se o zákazu dozvěděla pozdě

Československo od července 1991 povolilo dovážet jen ojeté vozy mladší šesti let. Opatření mělo zabránit přílivu technicky nevyhovujících aut a omezit znečištění. Celníci, policie i veřejnost se o něm ale dozvěděli až několik dnů poté, co začalo platit. Zmatek na hranicích i mezi dovozci tehdy ukázal, jak nepřipravená byla státní správa na rychlé změny po pádu komunismu. Průměrné stáří osobních aut v Česku dnes přesahuje šestnáct let, což znovu otevírá debatu o regulaci dovozu starších vozidel a jejich dopadu na životní prostředí i bezpečnost silničního provozu.
před 11 mminutami

„Nevnímal a nic nejedl.“ Úřady prověřují nelegální domovy pro seniory

Objevují se problémy s nelegálními domovy pro seniory a lidi odkázané na pomoc druhých. Některé služby a péči poskytují bez potřebné registrace. Tím pádem na ně nedohlížejí úřady, které garantují bezpečnost klientů. Podle zástupce ombudsmanky existují v Česku takových zařízení desítky. Krajské úřady zrovna teď prověřují domovy ve Svitavách a Muticích na Táborsku.
před 41 mminutami

V Ankaře začíná summit NATO, letí Babiš i Pavel

V Ankaře v úterý začne večeří pro nejvyšší představitele 32 členských zemí dvoudenní summit Severoatlantické aliance (NATO). Hlavními body jednání budou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajině či vztahy mezi Spojenými státy a ostatními spojenci v NATO. Na jednání se očekává účast amerického prezidenta Donalda Trumpa. Za Česko poletí do Ankary premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel.
před 3 hhodinami

VideoKonec zneužívání moci. Nový zákon o domácím násilí platí rok

Už rok platí zákon o domácím násilí, který ho definuje jako zneužití moci a nerovného postavení. Loni policie kvůli tomu vykázala ze společného bydlení přes 1600 lidí – to je nejvíce za posledních deset let. Nová legislativa mimo jiné umožnila prodloužení lhůty vykázání na čtrnáct dní a odebrání případné zbraně násilníkovi. Oběti se stále častěji obracejí na specializované organizace.
před 10 hhodinami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 10 hhodinami

Zemřel psycholog a manželský poradce Petr Šmolka

V neděli zemřel známý psycholog, manželský a rodinný poradce Petr Šmolka. Bylo mu 80 let. Informoval o tom jeho syn Michal. Šmolka se zasloužil o etablování manželského a rodinného poradenství v tuzemsku tím, že spoluzaložil a dlouhodobě vedl první porevoluční odborný psychologický spolek – Asociaci manželských a rodinných poradců. Mnoho let byl jejím prezidentem. Napsal víc než desítku odborných knih.
před 14 hhodinami

Upálení mistra Husa se připomínalo v Betlémské kapli i v Husinci

Církev československá husitská uctila památku mistra Jana Husa bohoslužbou v Betlémské kapli, kde kázal. Církevní reformátor byl upálen 6. července 1415 na koncilu v Kostnici. Kazatele na výročí jeho smrti připomněla také ekumenická bohoslužba v jeho rodném Husinci.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Hasiči po čtrnácti hodinách zlikvidovali požár rodinného domu v Brně

Hasiči v Brně-Bystrci dohasili v pondělí dopoledne po čtrnácti hodinách požár rodinného domu. Už v noci na pondělí dostali požár pod kontrolu a lidem umožnili návrat do okolních objektů. Předtím z domů v okolí evakuovali 21 lidí. Dva hasiči se při zásahu lehce zranili. Dohašování trvalo až do dopoledních hodin kvůli členitostí objektu.
5. 7. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled