Drahoš ani Zeman nechtějí kvóty. Rozděluje je názor na referendum o vystoupení z EU

Prezident Miloš Zeman i jeho vyzyvatel Jiří Drahoš se shodnou, že unijní kvóty na přerozdělování uprchlíků migrační krizi nevyřeší. V Prezidentském duelu ČT v pražském Rudolfinu oba zmínili, že je mimo jiné třeba lépe chránit hranice a oba by za určitých okolností přijali euro. Na případné referendum o vystoupení z EU mají naopak rozdílný názor – Drahoš je proti, Zeman by ho podpořil.

„Jsem člověk, který od začátku říká, že kvóty jsou špatně. Je třeba chránit hranice Evropské unie a je třeba pomáhat lidem v zemích, odkud migrace přichází. To je základ,“ nabídl Drahoš způsob, jímž by se podle něj měla řešit uprchlická krize.

V reakci na otázku, kterou mu v jedné z debatních sekcí položil přímo Zeman, pak doplnil, že „o tom, kdo bude žít na našem území, musíme rozhodovat my sami. To je naprosto klíčové. Nikdy jsem neřekl, že máme přijímat migranty, zejména ekonomické migranty.“

Stávající prezident vyjmenoval tři proměnné, které podle něj představují recept na řešení evropských potíží s migranty: „deportace těch, kteří jsou na evropském území ilegálně a nedostali azyl“, pomoc lidem v zemích jejich původu a ochrana vnějších hranic evropského společenství. „To znamená nepouštět sem žádného ilegálního migranta, neboť o azyl až dosud může tento migrant požádat v první bezpečné zemi,“ doplnil. „Tou Česká republika prokazatelně není.“ 

88 minut
Předvolební finále: Prezidentský duel Jiřího Drahoše a Miloše Zemana
Zdroj: ČT24

Euro ano. Ale ne hned

Oba kandidáti mají podobný názor také na přijetí eura. Společnou evropskou měnu by zavedli, ale jen za určitých podmínek.

„Jasně jsem řekl, že jsem zastáncem eura, ale že nechci, aby český daňový poplatník platil řecké dluhy, protože každý prezident má hájit národní zájmy,“ uvedl Zeman s tím, že pokud Řecko překoná svoji krizi a  své dluhy zaplatí, nebo bude vyloučeno z eurozóny (a v tom případě přestane platit eurem), tak „v tomto okamžiku velmi rád opět podpořím zavedení eura v Česku.“

Podle Drahoše je přijetí eura především politické rozhodnutí, ke kterému se Česko vstupem do Unie zavázalo, je ale třeba, aby situace v eurozóně byla stabilní. „Termín není dán. Já bych zejména rád zavedl seriózní debatu nad plusy a mínusy ohledně přijetí eura. Osmdesát procent lidí je proti přijetí a v takové situaci by bylo pro každou vládu nesmyslné na přijetí eura tlačit. Jako prezident bych rád zahájil debatu, aby veřejnost měla možnost argumenty pochopit a poté rozhodnout v rámci politiky,“ vysvětlil svůj postoj Drahoš.

Největší názorový střet: referendum o EU

Výrazný názorový nesoulad u kandidátů zavládl v pohledu na případné referendum o vystoupení Česka z Evropské unie. „Referendum je dobrý nástroj na komunální úrovni. Je to ale problematický nástroj při rozhodování o zásadních politických a geopolitických věcech. Rozhodně bych ho neinicioval,“ prohlásil Drahoš.

„Domnívám se, že je zapotřebí respektovat důstojnost a právo občanů rozhodovat i o důležitých geopolitických otázkách v celostátním referendu,“ kontroval Zeman. Prezident už v minulosti několikrát zopakoval, že by uspořádání referenda podpořil, sám by ale hlasoval pro setrvání v Unii.

V otázce položené svému protikandidátovi pak Drahošovi vytkl, že občanům – s ohledem na postoj k plebiscitu – nevěří. Někdejší šéf Akademie věd oponoval, že nejde o důvěru lidem. „Nejsme Švýcarsko se staletou tradicí referenda. Referendum o takto zásadních otázkách je velmi nebezpečné, pokud se nenastaví jasná pravidla,“ odpověděl prezidentovi a upozornil na rozdíl v rozhodování o přehledných otázkách komunální politiky a komplikovaných mezinárodních tématech. 

„Nevím, kdo z občanů České republiky je schopný docenit nebo ocenit, jestli je vystoupení Česka z Evropské unie je v pořádku, nebo není. Máme zastupitelskou demokracii, parlamentní výbory, parlament. Tam jsou lidé, kteří se takovým věcem mohou věnovat na plný úvazek. Nikdo z nás z občanů toho není schopen. Proto říkám, že rozhodování o zásadních věcech v referendu je nebezpečné. Velká Británie je typickým příkladem,“ doplnil Drahoš s odkazem na všelidové hlasování, ve kterém se Spojené království vyslovilo pro odchod z evropského společenství. 

Kandidáty rozděluje i názor na Rusko a Krym

Kromě otázky referenda rozděluje kandidáty i postoj k Rusku. Drahoš v něm vidí bezpečnostní riziko; argumentoval zprávami BIS, které podle něj mluví o zvýšené aktivitě ruských zpravodajských služeb na českém území, a upozornil, že ruská vojenská doktrína označuje Severoatlantickou alianci – a tedy i Prahu – za nepřítele. Podle Zemana Rusko naopak bezpečnostní riziko nepředstavuje, a to díky bezpečnostním zárukám, kterými je právě členství v NATO a EU.

Oba se také neshodnou v pohledu na situaci Krymu. Jak Drahoš, tak Zeman uznávají, že Krym byl anektován, jeho aktuální postavení vnímají rozdílně.

„Krym byl neoprávněně anektován Ruskem. Bylo to porušení mezinárodních dohod,“ uvedl Zeman. Poloostrov ale nyní považuje za ruský. „Fakticky je ale nepochybně ruský. Spadá pod ruskou jurisdikci. Je to ale neoprávněná anexe a já jsem to mnohokrát řekl,“ dodal Zeman.

S tím, že je poloostrov ruský, Drahoš nesouhlasí. „Krym je z mého pohledu ukrajinský. Okupace Ruska na tom nic nemění. Německo bylo také dlouhá léta rozdělené na dvě části. Je správné, že některé státy nebo řada států toto rozdělení neuznala. Krym je jednoznačně ukrajinský. To, že ho okupuje Rusko, je jiná věc,“ řekl Drahoš. 

  • Prezidentští kandidáti Miloš Zeman a Jiří Drahoš diskutovali v pražském Rudolfinu. Debata byla rozdělená do tří částí a oba kandidáti si na ni mohli přivést třicet svých příznivců. Témata, o kterých se diskutovalo, zvolila Česká televize, voliči i sami kandidáti. Otázky Drahoš se Zemanem dopředu neznali, známé jim byly pouze jednotlivé okruhy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žalobce navrhl vazbu v kauze zápasníka Vémoly

V kauze spojené se zápasníkem Karlem „Karlosem“ Vémolou podal státní zástupce návrh na vzetí do vazby. V případu čelí tři lidé obvinění ze zvlášť závažné organizované drogové trestné činnosti v mezinárodním rozsahu. Hrozí jim deset až 18 let vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zdravotní klauni přinášejí vánoční radost dětem v nemocnicích

Ne všechny děti mohou strávit vánoční svátky doma – některé musí zůstat na nemocničním lůžku. Zpříjemnit jim pobyt v nemocnici a vykouzlit úsměv na tváři se v rolích sester a doktorů snaží zdravotní klauni. Malé pacienty navštěvují celoročně, o Vánocích jsou jejich klauniády obzvlášť důležité.
před 15 hhodinami

O tradiční rybí polévku byl na Staroměstském náměstí velký zájem

Tradiční rozlévání štědrodenní rybí polévky podle receptu s koňakem a karamelem na Staroměstském náměstí v Praze opět provázel velký zájem. Dlouhá fronta se začala tvořit už půl hodiny před začátkem vydávání, kterého se s pomocníky ujal pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rozlévání vánoční rybí polévky se v metropoli uskuteční i na Kampě u Karlova mostu nebo na náměstí Republiky.
před 15 hhodinami

Trojice bratrů spojila síly, obec na Zlínsku se tak dočká opraveného betlému

Vánoční svátky v Nedašově na Zlínsku budou po letech zase kompletní – tedy včetně bezmála devadesát let starého mechanického betléma. Mohutný model devět měsíců opravovali tři bratři – Jakub, Karel a Tomáš Suří a tchán jednoho z nich. Betlém rozložili v garáži, historické součástky postupně nahrazovali novými. Do radosti pro druhé investovali desítky tisíc korun. Nyní na úplný závěr prošlo dílo závěrečným testem. Opravený betlém má pro Nedašov mimořádný význam. I podle statistiků je tu víra pořád silně zakořeněná. Při posledním sčítání se k církvi přihlásilo 855 z 1315 obyvatel vesnice. První veřejné předvedení betlému bude v kostele na Štědrý den během sváteční půlnoční mše.
před 20 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 21 hhodinami

Hosté Fokusu Václava Moravce diskutovali o roli médií veřejné služby

Prosincový díl pořadu Fokus Václava Moravce zkoumal roli veřejnoprávních médií u nás, jejich svobodu a svobodné bádání. Debatovali noví poslanci Katerina Demetrashvili (Piráti) a Matěj Gregor (Motoristé), filosof a sociolog Václav Bělohradský, profesor evropského práva na University of Copenhagen Jan Komárek, slovenská novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová a někdejší generální ředitel ČT a bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Ivo Mathé.
23. 12. 2025

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
23. 12. 2025

Poplatky za nepojištěná vozidla vzrostou. I za ta, s nimiž se nejezdí

Od nového roku zdraží poplatky za nepojištěná vozidla až o třicet procent. Pojistku v Česku stále nemá přes sto tisíc vozů. Největší podíl jich je v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji. Povinné ručení musí mít všechna vozidla v registru. A to i v případě, že se s nimi nejezdí, a stojí třeba na zahradě. Ve chvíli, kdy je vozidlo nepojízdné, musí ho provozovatel nechat administrativně vyřadit z provozu. Pokud tak neučiní, hrozí mu pokuta. Kromě ní navíc musí za každý den bez pojištění zaplatit příspěvek České kanceláři pojistitelů. Právě z nich pak organizace hradí škody způsobené nepojištěnými vozidly. Náklady na opravy se každým rokem zvyšují. I proto bude od ledna poplatek do fondu vyšší.
23. 12. 2025
Načítání...