Drahoš ani Zeman nechtějí kvóty. Rozděluje je názor na referendum o vystoupení z EU

Prezident Miloš Zeman i jeho vyzyvatel Jiří Drahoš se shodnou, že unijní kvóty na přerozdělování uprchlíků migrační krizi nevyřeší. V Prezidentském duelu ČT v pražském Rudolfinu oba zmínili, že je mimo jiné třeba lépe chránit hranice a oba by za určitých okolností přijali euro. Na případné referendum o vystoupení z EU mají naopak rozdílný názor – Drahoš je proti, Zeman by ho podpořil.

„Jsem člověk, který od začátku říká, že kvóty jsou špatně. Je třeba chránit hranice Evropské unie a je třeba pomáhat lidem v zemích, odkud migrace přichází. To je základ,“ nabídl Drahoš způsob, jímž by se podle něj měla řešit uprchlická krize.

V reakci na otázku, kterou mu v jedné z debatních sekcí položil přímo Zeman, pak doplnil, že „o tom, kdo bude žít na našem území, musíme rozhodovat my sami. To je naprosto klíčové. Nikdy jsem neřekl, že máme přijímat migranty, zejména ekonomické migranty.“

Stávající prezident vyjmenoval tři proměnné, které podle něj představují recept na řešení evropských potíží s migranty: „deportace těch, kteří jsou na evropském území ilegálně a nedostali azyl“, pomoc lidem v zemích jejich původu a ochrana vnějších hranic evropského společenství. „To znamená nepouštět sem žádného ilegálního migranta, neboť o azyl až dosud může tento migrant požádat v první bezpečné zemi,“ doplnil. „Tou Česká republika prokazatelně není.“ 

Nahrávám video
Předvolební finále: Prezidentský duel Jiřího Drahoše a Miloše Zemana
Zdroj: ČT24

Euro ano. Ale ne hned

Oba kandidáti mají podobný názor také na přijetí eura. Společnou evropskou měnu by zavedli, ale jen za určitých podmínek.

„Jasně jsem řekl, že jsem zastáncem eura, ale že nechci, aby český daňový poplatník platil řecké dluhy, protože každý prezident má hájit národní zájmy,“ uvedl Zeman s tím, že pokud Řecko překoná svoji krizi a  své dluhy zaplatí, nebo bude vyloučeno z eurozóny (a v tom případě přestane platit eurem), tak „v tomto okamžiku velmi rád opět podpořím zavedení eura v Česku.“

Podle Drahoše je přijetí eura především politické rozhodnutí, ke kterému se Česko vstupem do Unie zavázalo, je ale třeba, aby situace v eurozóně byla stabilní. „Termín není dán. Já bych zejména rád zavedl seriózní debatu nad plusy a mínusy ohledně přijetí eura. Osmdesát procent lidí je proti přijetí a v takové situaci by bylo pro každou vládu nesmyslné na přijetí eura tlačit. Jako prezident bych rád zahájil debatu, aby veřejnost měla možnost argumenty pochopit a poté rozhodnout v rámci politiky,“ vysvětlil svůj postoj Drahoš.

Největší názorový střet: referendum o EU

Výrazný názorový nesoulad u kandidátů zavládl v pohledu na případné referendum o vystoupení Česka z Evropské unie. „Referendum je dobrý nástroj na komunální úrovni. Je to ale problematický nástroj při rozhodování o zásadních politických a geopolitických věcech. Rozhodně bych ho neinicioval,“ prohlásil Drahoš.

„Domnívám se, že je zapotřebí respektovat důstojnost a právo občanů rozhodovat i o důležitých geopolitických otázkách v celostátním referendu,“ kontroval Zeman. Prezident už v minulosti několikrát zopakoval, že by uspořádání referenda podpořil, sám by ale hlasoval pro setrvání v Unii.

V otázce položené svému protikandidátovi pak Drahošovi vytkl, že občanům – s ohledem na postoj k plebiscitu – nevěří. Někdejší šéf Akademie věd oponoval, že nejde o důvěru lidem. „Nejsme Švýcarsko se staletou tradicí referenda. Referendum o takto zásadních otázkách je velmi nebezpečné, pokud se nenastaví jasná pravidla,“ odpověděl prezidentovi a upozornil na rozdíl v rozhodování o přehledných otázkách komunální politiky a komplikovaných mezinárodních tématech. 

„Nevím, kdo z občanů České republiky je schopný docenit nebo ocenit, jestli je vystoupení Česka z Evropské unie je v pořádku, nebo není. Máme zastupitelskou demokracii, parlamentní výbory, parlament. Tam jsou lidé, kteří se takovým věcem mohou věnovat na plný úvazek. Nikdo z nás z občanů toho není schopen. Proto říkám, že rozhodování o zásadních věcech v referendu je nebezpečné. Velká Británie je typickým příkladem,“ doplnil Drahoš s odkazem na všelidové hlasování, ve kterém se Spojené království vyslovilo pro odchod z evropského společenství. 

Kandidáty rozděluje i názor na Rusko a Krym

Kromě otázky referenda rozděluje kandidáty i postoj k Rusku. Drahoš v něm vidí bezpečnostní riziko; argumentoval zprávami BIS, které podle něj mluví o zvýšené aktivitě ruských zpravodajských služeb na českém území, a upozornil, že ruská vojenská doktrína označuje Severoatlantickou alianci – a tedy i Prahu – za nepřítele. Podle Zemana Rusko naopak bezpečnostní riziko nepředstavuje, a to díky bezpečnostním zárukám, kterými je právě členství v NATO a EU.

Oba se také neshodnou v pohledu na situaci Krymu. Jak Drahoš, tak Zeman uznávají, že Krym byl anektován, jeho aktuální postavení vnímají rozdílně.

„Krym byl neoprávněně anektován Ruskem. Bylo to porušení mezinárodních dohod,“ uvedl Zeman. Poloostrov ale nyní považuje za ruský. „Fakticky je ale nepochybně ruský. Spadá pod ruskou jurisdikci. Je to ale neoprávněná anexe a já jsem to mnohokrát řekl,“ dodal Zeman.

S tím, že je poloostrov ruský, Drahoš nesouhlasí. „Krym je z mého pohledu ukrajinský. Okupace Ruska na tom nic nemění. Německo bylo také dlouhá léta rozdělené na dvě části. Je správné, že některé státy nebo řada států toto rozdělení neuznala. Krym je jednoznačně ukrajinský. To, že ho okupuje Rusko, je jiná věc,“ řekl Drahoš. 

  • Prezidentští kandidáti Miloš Zeman a Jiří Drahoš diskutovali v pražském Rudolfinu. Debata byla rozdělená do tří částí a oba kandidáti si na ni mohli přivést třicet svých příznivců. Témata, o kterých se diskutovalo, zvolila Česká televize, voliči i sami kandidáti. Otázky Drahoš se Zemanem dopředu neznali, známé jim byly pouze jednotlivé okruhy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do Česka již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 3 mminutami

ŽivěSněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh Andreje Babiše na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
14:15Aktualizovánopřed 9 mminutami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 17 mminutami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
14:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 4 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 5 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 5 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...