Volba prezidenta republiky má svého vítěze. Je jím Miloš Zeman, ale prezidentem by byl zůstal i v případě vítězství Jiřího Drahoše. Současný mandát hlavy státu totiž vyprší až v březnu, současně začne jeho druhé pětileté období. Před jeho druhou inaugurací se ale buď stane, nebo by se mohlo stát, několik věcí, které k volbě a uvedení nové hlavy státu náleží.
Do inaugurace zbývá šest týdnů, od úterý bude soud čekat na stížnosti
Druhé volební období staronového prezidenta začne pravděpodobně 8. března, tedy téměř měsíc a půl po druhém kole voleb. Již před volbou se však nechali předsedové obou parlamentních komor slyšet, že termín inaugurace nemusí být zcela pevně daný.
Jak upozornil předseda Senátu Milan Štěch, v případě Zemanovy zdárné obhajoby se jeho druhá inaugurace pravděpodobně uskuteční poslední den jeho starého mandátu. Případný nový prezident by naopak do úřadu vstupoval až o den později.
Zeman má na Hradě zůstat přesně pět let, tedy do 8. března 2023. Podobné to bylo u obou jeho předchůdců. Václav Havel pobýval na Hradě od 2. února 1993 do 2. února 2003 a Václav Klaus od 7. března 2003 do 7. března 2013 s tím, že o den později byla inaugurována současná hlava státu. Samotná inaugurace probíhá na společné schůzi obou parlamentních komor, obvykle se jí účastní i další hosté – na té poslední v roce 2013 nechyběl ani čerstvě penzionovaný prezident Klaus nebo manželka prvního českého prezidenta Dagmar Havlová.
Hosté se na inauguraci scházejí obvykle do Vladislavského sálu Pražského hradu, událost, která je z formálního hlediska parlamentní schůzí, řídí předseda či předsedkyně dolní komory. Před pěti lety jí byla Miroslava Němcová (ODS), letos půjde o Radka Vondráčka (ANO).
Vyhlásit výsledky – a stěžovat si?
Odstup rovných čtyřiceti dnů od Zemanova znovuzvolení do opětovné inaugurace není bezpodmínečně nutný. Ústava předpokládá, že předseda Senátu vypíše volby 30 až 60 dnů před koncem volebního období úřadujícího prezidenta republiky, volební zákon pak stanoví volebními dny pátek a sobotu; Milan Štěch tak při vypsání letošních voleb zvolil první možný termín.
I nejpozdější možný termín by však ponechal mezi druhým kolem a inaugurací dva týdny, během kterých buď musí, nebo může dojít k některým zákonem předepsaným krokům.
Prvním z nich je oficiální vyhlášení výsledků volby prezidenta republiky. I když již všichni vědí, že s jedenapadesáti procenty hlasů zvítězil Miloš Zeman, oficiální to bude, až výsledek vyjde ve sbírce zákonů. Stát by se to mělo v úterý, o den dřív je projedná Státní volební komise.
obrázek
Oficiální vyhlášení výsledků je krokem zásadním a podmiňujícím vše ostatní. Začíná jím totiž sedmidenní lhůta, během které lze hlasování zpochybnit. Nejde jen o „rozstřel“ ve druhém kolem mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem, teprve od úterý bude možné stěžovat si i na průběh kola prvního.
Prostor se tak otevírá pro všech osm neúspěšných kandidátů registrovaných k volbě. Ti uchazeči, kteří nezískali pro ohlášenou kandidaturu dostatečnou podporu a do klání vstoupit nemohli, si u české justice stěžovali už dříve.
Adresát: Nejvyšší správní soud
Důvodem pro podání stížnosti může být porušení pravidel stanovených volebním zákonem, které by mohlo ovlivnit výsledek vybírání hlavy státu. Podat ji může prakticky každý, konkrétně volební zákon stanoví: „Každý občan zapsaný do stálého seznamu, zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem, navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan.“
Návrhy se podávají k Nejvyššímu správnímu soudu, který se k nim potom musí vyjádřit do patnácti dnů od doručení – maximálně tedy zhruba tři a půl týdne po volbách. Hypotetické rozhodnutí o neplatnosti voleb by potom mohlo vyústit buď v opakování některé jejich části, nebo celých voleb, do kterých by se tedy mohli přihlásit i jiní kandidáti.
Jak ale již před volbami upozornila ČTK, dosavadní verdikty Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu k volebním stížnostem naznačují, že jakékoli opakování není příliš pravděpodobné. V minulosti došlo ke zrušení výsledků zcela ojediněle, například v roce 2011 se musely opakovat komunální volby v Krupce, v roce 2016 zase Nejvyšší správní soud zrušil senátní volby v Mostě.
Více než třítýdenní lhůta mezi volbami a okamžikem, kdy NSS musí říct, co udělal s případnými stížnostmi, by sice za určitých okolností znamenala, že by soudní rozhodnutí padlo až po inauguraci, v aktuálním případě rozestupu čtyřiceti dní ale bude na vše dost času.
- 29. 1.: Státní volební komise projedná výsledky volby.
- 30. 1.: Výsledky volby vyjdou ve sbírce zákonů.
- 30. 1.: Po zveřejnění voleb bude možné podat u NSS návrh na neplatnost volby prezidenta.
- 6. 2.: Skončí lhůta pro podávání návrhů na neplatnost volby prezidenta.
- 21. 2.: Nejzazší termín pro rozhodnutí NSS o stížnostech (rozhodnutí je nutné do 15 dnů od podání).
- 8. 3.: Inaugurace prezidenta republiky.
- 30. 4.: Nejzazší termín pro zveřejnění zprávy o financování volební kampaně.
- 8. 3. 2023: Skončí druhé volebního období Miloše Zemana.
Do dubna musí kandidáti zveřejnit výsledky hospodaření
Definitivně ale prezidentská volba skončí až devadesát dnů po vyhlášení výsledků. Nejpozději tehdy totiž mají kandidáti povinnost zveřejnit na svých webech zprávu o financování volební kampaně. Její součástí má být podle zákona „přehled bezúplatných plnění poskytnutých kandidátovi s uvedením obvyklé ceny“, „přehled výdajů na volební kampaň s uvedením účelu“ a „přehled peněžitých dluhů“.
Souběžně s tím má Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí obdržet kandidátská vyúčtování. Uchazeči o Hrad měli na kampaň limit 40 milionů korun a ti, kdo postoupili do druhého kola, 50 milionů. Podle zákona o prezidentské volbě může být kampaň vedena také registrovanou třetí osobou, ta může utratit milion, pokud se konají obě kola volby, jinak 800 tisíc. Registrovaná třetí osoba musí zveřejnit přehled výdajů do deseti dnů od skončení kampaně.