Developeři by se o pozemek na dohled Pražského hradu poprali, stát ale chce parcelu prodat bez soutěže

16 minut
Reportéři ČT: Miliardový pozemek
Zdroj: ČT24

Prodej státních pozemků na lukrativním místě u pražských Hradčan, který se má uskutečnit bez soutěže předem známé firmě, může stát připravit o stovky milionů korun. Nápadné přitom je, že za stát smlouvu vypracoval právník, jehož kancelář sídlí v domě budoucího kupce. Pro Reportéry ČT natáčely Jana Neumannová a Tereza Strnadová.

Atraktivní pozemky u dejvické železniční stanice a nedaleko výstupu ze stanice metra Hradčanská může získat od Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) firma Amádeus Real. Vyplývá to ze smlouvy, kterou spolu uzavřely.

„Správa železniční dopravní cesty se zavázala, že v určitém okamžiku převede tyto pozemky na společnost Amádeus Real za předem neznámou cenu. A zároveň předem neznámým způsobem, protože tato smlouva jednak nestanovuje výslovně výši kupní ceny, ale zároveň ani neobsahuje podobu kupní smlouvy,“ přiblížil obsah dokumentu advokát Ondřej Petroš.

Státní organizace se tak dobrovolně zavázala prodat velmi cenné pozemky jedné firmě, místo aby nechala developery v soutěži nabídnout nejvyšší cenu. „Je realitně poměrně nestandardní, aby se někdo zavazoval, že někomu dalšímu prodá pozemky, a nebyla tam stanovena cena,“ poznamenal realitní makléř Tomáš Kučera.

Cenu má v budoucnu určit jediný znalecký posudek, který stanoví takzvanou cenu obvyklou. „V situaci, kdy vlastní unikátní pozemky o celkem velké rozloze v širším centru Prahy, tak získává pouze právní povinnost odprodat je za cenu obvyklou, přičemž jsou samozřejmě určité problémy s tím, co znamená cena obvyklá u takto unikátních nemovitostí,“ uvedl právník z katedry obchodního práva Univerzity Karlovy Daniel Patěk. Zároveň je tím podle něj železniční správa zbavena možnosti alespoň jakési neoficiální dražby. Tam by se určitě objevil někdo, kdo by byl ochoten zaplatit cenu vyšší, která bude přesahovat znalecky určenou cenu obvyklou. 

  • Společnost Amádeus Real vznikla v roce 2005. S obchodováním se státem má zkušenosti. S městy Plzeň a Ostrava se soudí o zmařenou investici. V Ostravě se jí nepodařilo obnovit obchodní dům Ostravica-textilia a po městu chce 1,5 miliardy korun. Po Plzni požaduje bezmála dvě miliardy za neuskutečněnou výstavbu obchodního domu Corso, kterou zmařilo referendum.

Podle odhadu, který zveřejnila v registru smluv společnost Amádeus Real, mají pozemky hodnotu 280 milionů korun. Nezávislí odborníci na reality ale odhadují mnohem víc. „Hrubým odhadem bych řekl, že zhruba 800 milionů korun,“ uvedl realitní makléř David Pátek. „Tržní hodnota po propočtech by vycházela kolem 1,2 miliardy korun,“ odhaduje dokonce realitní makléř Otakar Schuma.

Čím je oblast tak zajímavá? „Hradčanská je významná svou exponovaností, protože je blízko k centru, blízko Hradu, blízko k mnoha ambasádám. Má veliký potenciál a bude to také významná dopravní křižovatka. Až se dostaví trať na letiště, tak to bude první významný dopravní uzel, když člověk přiletí do Prahy,“ přiblížil ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.

Podle něj se také počítá s tím, že se trať zahloubí kvůli hluku z dopravy na letiště a celé území vyjma historické budovy nádraží by mělo být prázdné.

Když je firma sousedem

Jak se tedy podařilo firmě Amádeus Real získat bez soutěže právo na zhruba 22 tisíc metrů čtverečních pozemků, které jsou na realitním trhu svým rozsahem i umístěním zcela unikátní?

„Tyto nemovitosti jsou v zákoně o Českých drahách a Správě železniční dopravní cesty označeny jako pozemky nepotřebné pro potřebu dráhy,“ uvedl advokát zastupující Amádeus Real David Krofta. „Můj klient jako soused, vlastník nemovitosti v tomto území, požádal Správu železniční dopravní cesty o možnost odkoupení předmětných nemovitostí,“ dodal.

Firma se stala „sousedem“ tím, že v místě koupila od původních vlastníků dům za zhruba 70 milionů korun a nyní operuje s tím, že ho Správa železniční dopravní cesty bude potřebovat při stavbě rychlodráhy do Kladna.

Na realitního makléře Tomáše Kučeru to působí tak, že Amádeus Real dům zřejmě kupovala čistě účelově, pro lepší vyjednávací pozici pro budoucí koupi pozemků.

SŽDC s Amádeus Real musela začít jednat, dotyčný dům potřebuje při rekonstrukci tratě. „Objevil se určitý strach, že by mohl vlastník objektu ovlivnit hladký průběh příprav,“ uvedl generální ředitel správy Jiří Svoboda.

Podle advokáta zastupujícího Amádeus Real by bez rozsáhlé součinnosti, kterou se firma zavázala správě po dobu výstavby rychlodráhy poskytovat, samotná stavba byla asi komplikovanější.

Na jedné straně tak poskytne firma Amádeus Real prázdný dům po dobu stavby rychlodráhy a nebude dělat problémy při stavbě. Na straně druhé pak Správa železniční dopravní cesty prodá okolních zhruba 22 tisíc metrů čtverečních lukrativních stavebních parcel bez soutěže a navíc za odhadní cenu jediného znalce.

„Nejspíše je nevyhnutelné, aby k určité smlouvě mezi těmito subjekty došlo, ale nemyslím si, že by řešení mělo být až natolik radikální, že dojde k prodeji takto rozsáhlých pozemků,“ míní právník z katedry obchodního práva Patěk. „Komplikace v rámci vzájemného soužití jsou naznačené ve smlouvě, možná jsou tedy reálné, těžko soudit, ale určitě by byly řešitelné i mírnějšími zásahy, aniž by se vlastník zbavoval takto lukrativních nemovitostí za cenu obvyklou,“ doplnil.

Nájemní dům se tak evidentně stal hlavním trumfem při vyjednávání o pozemcích. Ani sám generální ředitel SŽDC ale nedokázal jednoznačně říct, jestli je nutné takové pozemky slibovat. „Sám jsem se začal případem zabývat. Nechal jsem si vypracovat posudek, proč k tomu došlo,“ uvedl. Firmu nezná a neví, proč byla vybrána zrovna ona.

Smlouva připravená advokátní kanceláří se sídlem v domě vlastněném firmou Amádeus Real

Smlouva totiž nevznikla za jeho vedení, uzavřel ji jeho předchůdce Pavel Surý. Čtrnáct dní po podpisu kontroverzní smlouvy s Amádeus Real Surý z čela správy odešel. Nyní pracuje jako oblastní ředitel SŽDC v Plzni. Rozhovor se Reportérům ČT nepovedlo získat. Surý ho prostřednictvím tiskové mluvčí odmítl.

Další rozměr věci přidává pohled na to, kdo smlouvu za SŽDC tehdy připravoval. Byla to advokátní kancelář Jana Kříže. Ten podle redaktora Hospodářských novin Jiřího Pšeničky patří k nejvýznamnějším advokátům v Praze. Vazby má i na politiky. Když nedávno druhý muž hnutí ANO Jaroslav Faltýnek pořádal vernisáž svých uměleckých děl, neorganizoval ji výtvarný kurátor, ale právě Kříž. Skutečnost, že advokát Jan Kříž pracuje pro státní firmy, na které má vliv hnutí ANO, tak poutá pozornost.

„Správa železniční dopravní cesty je jednou z nejvýznamnějších organizací, co se týče investic do veřejné infrastruktury. Točí se tam desítky miliard korun, a přestože veřejnost to tak nevnímá, tak se zde uplatňují politické zájmy napříč českým politickým spektrem. Dnes je určitě jednou z těch skupin, která zde uplatňuje vliv, skupina kolem Jaroslava Faltýnka,“ tvrdí Pšenička.

Proč smlouvu ohledně pozemků v Dejvicích dělala Křížova kancelář, současný šéf SŽDC neví. „Dotazoval jsem se mého předchůdce a nevyjádřil se k tomu,“ podotkl Svoboda.

Mezi advokátní kanceláří Jana Kříže a Amádeus Real nicméně existuje pojítko. Křížova kancelář sídlí v Rybné 9 na pražském Starém Městě, což je dům, který patří podle katastru nemovitostí firmě Amádeus Real. Advokát zastupující tuto společnost ale odmítl, že by to v případě smlouvy se SŽDC hrálo roli.

„Prostě jsme dostali nějaké zadání, že má být smlouva, ne nějaká, ale smlouva o smlouvě budoucí. Tak se udělala. Jestli to někomu vadí, tak je mi to líto,“ prohlásil sám Jan Kříž. Podle něj nejde o žádnou kauzu.

Smlouva však vzbuzuje pochybnosti. Když dostal advokát Ondřej Petroš otázku, jestli by jako právník SŽDC uzavřel takovou dohodu, odmítl to. „Klientovi bych její uzavření nedoporučoval, a to s ohledem na to, že není známa kupní cena a není známa ani podoba té samotné kupní smlouvy. Jedná se z hlediska prodávajícího o zcela zásadní otázky prodeje, bez kterých z mého pohledu není odpovědné tuto smlouvu uzavírat,“ vysvětlil.

Podle realitního makléře Otakara Schumy by určitě byla spousta developerů, kteří by se o tento pozemek poprali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...