Na základních školách přibývá dětí, které neumí česky. Podle společnosti META, která se jejich situací zabývá, jde asi o třetinový nárůst za pět let – a tvoří ho potomci cizinců, kteří přicházejí za prací. Systém intenzivních jazykových kurzů přitom neexistuje, i když neznalost jazyka komplikuje práci učitelům i samotným dětem. Problém v úterý řešili odborníci na konferenci ombudsmanky.
Děti cizinců mají problémy s češtinou. Propadají, systémová pomoc ale neexistuje
Například do základní a mateřské školy na brněnském Jihomoravském náměstí chodí asi 15 procent žáků z vietnamské komunity – mezi nimi i děvčata Alena a Eva, jejichž česká jména naznačují, že s českým jazykem nemají problém.
„Jde mi líp než vietnamština, vietnamsky ani neumím psát,“ přiblížila Alena Do Thu Trang. „Ve Vietnamu se neskloňuje, nejsou tam pády. Neřekne se ,Jdu za tetou,‘ ale ,Jdu za teta,‘“ doplnila Eva Ha Thu Trang.
„Brno-Slatina je poblíž vietnamské tržnice na Olomoucké. Horší to je, když přijdou děti s rodiči a už jsou ve věku víc než deset let a mají za sebou učení ve svém rodném jazyce,“ popsala ředitelka školy Olga Bauerová.
Počet cizinců na základních školách
Právě tyto děti mají s jazykem velký problém. Škola se jim snaží cestu za vzděláním zpříjemnit, přečíst si tak mohou třeba školní řád ve vietnamštině. „Někdy si tady vypomáháme, vypomáhají spolužáci, kteří už česky umí, ale prošli si tou situací, takže nám pomáhají vlastně tlumočit,“řekla psycholožka Lucie Rovenská.
Pomoc by měla být uzákoněná
Podle statistik cizinců v českých základních školách přibývá. Minulý školní rok jich v celé zemi bylo 22 tisíc, na jihu Moravy 1700. Nejde přitom jen o Vietnamce, v Brně ve velkém žijí Ukrajinci, Rusové, Rumuni nebo Indové. Systematická jazyková příprava ale chybí.
Hlavní skupiny cizinců v Brně
„Děti třeba opakují ročníky nebo je školy přijmou, ale zařadí o několik ročníků níž. To jsou takové smutné případy ze základních škol,“ uvedla programová ředitelka společnosti META Kristýna Titěrová.
„Základem je posílit množství hodin výuky češtiny, a to ať už nějakým intenzivním kursem, nebo při běžném vyučování. Je třeba to zakotvit do zákona, aby to bylo nárokové,“ řekla ombudsmanka Anna Šabatová.
Zatím každý úřad k problematice přistupuje po svém. Třeba brněnský magistrát chystá pilotní projekt výuky češtiny pro vietnamské děti. Podle Aleny a Evy je přitom důležitá i podpora ze strany rodiny.