Pro člověka budoucnosti bude zásadní schopností učit se nové věci. To mu umožní měnit práci a reagovat na dynamické proměny světa, říká ministr školství Robert Plaga (ANO). Právě to má podle něj umožnit nová strategie vzdělávání k roku 2030, na které resort pracuje. O situaci českého školství nebo opatřeních proti koronaviru debatoval se zástupci opozice v pořadu Události, komentáře.
Člověk budoucnosti? Musí reagovat, měnit práci, říká Plaga. Proto chystá proměnu školství
Události, komentáře o situaci českého školství (zdroj: ČT24)
Česká republika měla už v minulosti skvělé strategie vzdělávání, nejtěžší je ale přetavit je v konkrétní a reálné výsledky, domnívá se Plaga. Školství se podle něj musí proměnit, aby připravilo žáky na rychlé společenské změny.
„Ptáte se, jak má vypadat člověk budoucnosti. Není to o tom, že by měl mít nadrcené nějaké věci, ale měl by to být člověk, který bude schopen za život pětkrát šestkrát změnit práci, přizpůsobit se měnícímu se světu,“ uvažuje ministr.
Svět je totiž výrazně dynamičtější než v minulosti. „A tomu musí být uzpůsobeny i kompetence, tedy schopnosti, které člověk získává. Ne všechno se naučí ve škole, ale musí se naučit reagovat a učit se vlastně celý život. To je to podstatné,“ zdůraznil Plaga.
Baxa z ODS vidí dva problémy
Místopředseda ODS a člen sněmovního výboru pro vědu a vzdělání Martin Baxa uvedl, že předkládaná strategie je velmi ambiciózní a v mnohých ohledech správná a dobře zpracovaná. „Ale obsahuje už v samém základu dva klíčové problémy. První z nich je, jak tu strategii přiblížit učitelům. Těch 150 tisíc učitelů přesvědčit o tom, že další strategie, která často navrhuje velmi zásadní změny, je smysluplná,“ vypíchl Baxa.
„A druhý problém je to, že pokud by ta strategie měla být naplněna, tak přinese obrovské finanční nároky. A mělo by být jasně řečeno, jestli stát je připraven na to ty peníze dát. České školství je v rámci zemí OECD podfinancované,“ připomíná poslanec ODS.
Místopředseda hnutí STAN a taktéž člen výboru pro vědu a vzdělání Petr Gazdík říká, že reforma nesmí spočívat pouze v osekávání probírané látky. Důraz je podle něj třeba klást na takzvané klíčové kompetence.
„Dnes nevíme, co bude polovina lidí dělat za dvacet let. Z toho by mělo vycházet školství,“ uvedl. „Ta základní dovednost, kterou by každý absolvent jakékoli školy měl mít, je to, že se umí učit novým věcem,“ souhlasí s ministrem Gazdík.
Strategie pro další dekády
Dokument Strategie 2030+, který by na podzim měla schválit vláda a který by měl přispět k modernizaci školství, má několik různých cílů. Mezi ty hlavní má patřit úprava obsahu a způsobu vzdělávání nebo snížení nerovností. Úkoly budou v příští dekádě rozděleny do několika fází po zhruba třech až čtyřech letech.
Podklady k budoucí strategii vzdělávání připravil expertní tým vedený vysokoškolským pedagogem a sociologem Arnoštem Veselým z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Autoři návrhu již dříve uvedli, že nová strategie vzdělávání by měla vést ke změnám, díky nimž budou mít absolventi škol více schopností a dovedností využitelných v životě. Školáci by se například měli učit lépe orientovat v množství informací, které se k nim dostávají více než dříve.