Praha - Projekt ministerstva vnitra na elektronizaci osobních dokladů měl vytvořit multifunkční moderní doklad totožnosti. Podle odborníka na čipové karty a ředitele vývojové divize OKsystemu Ivo Rosola jsou ale nové doklady úplně k ničemu, ostatně nezájem o čipové občanky potvrzují také počty vydaných průkazů. „Na celém projektu a jeho výsledcích neshledávám bohužel nic pozitivního. Od začátku vydávání občanských průkazů s kontaktním elektronickým čipem v roce 2012 se v této věci nic nezměnilo,“ kritizuje průkaz Rosol. Ministerstvo vnitra ale projekt hájí s tím, že během příštího roku postupně naběhnou další a další výhody pro držitele průkazů s čipem.
Občanka s čipem, která stojí 500 korun, téměř nic neumí. Ministerstvo slibovalo, že by do občanky mohla být nahrána karta pojištěnce, průkaz do knihovny, parkovací karty, projekt by tak mohl suplovat kritizovanou pražskou kartu Opencard. V současnosti se ale občanský průkaz s čipem dá využít jen k elektronickému podpisu, a tak to zřejmě zůstane i do budoucna.
To, že nový typ občanek nepřináší mnoho výhod, dokazuje i nevalný zájem o tento typ průkazů. V loňském roce bylo nových občanských průkazů vydáno 5 313. Vzhledem k celkovému počtu vydaných občanských průkazů, kterých bylo přes milion a půl, se jedná o mizivá 0,3 procenta.
„Vlastnictví e-občanky je investicí do budoucna. Pro stát i pro jejich držitele. Už během příštího roku budou postupně nabíhat další a další výhody pro držitele průkazů s čipem. Ten je teď nastavený na nahrání osmi aplikací. V roce 2016 vstoupí v platnost evropské nařízení eIDAS o elektronické identifikaci, jehož zavedení se teď připravuje v celé Evropské unii,“ vysvětluje proces zavádění elektronických průkazů mluvčí MV Vladimír řepka
Čipové karty stojí desítky milionů
Celkově za vlastní elektronické občanské průkazy s čipem i bez něj po dobu smlouvy ministerstvo vnitra zaplatilo 266 milionů korun. Informaci, jaká suma padla konkrétně na občanky s čipem, ministerstvo neuvádí. Podle Rosola ale muselo ministerstvo kromě samotných čipů zaplatit také technologie pro vložení čipů do karty, zajištění nahrání certifikátu a software pro elektronický podpis, který je zdarma ke stažení na webu ministerstva vnitra. „Jedná se určitě o desítky vynaložených milionů,“ odhaduje Rosol.
Nejvíce očipovaných průkazů se vydalo v roce 2012, kdy byl projekt uveden. Poté se zájem snížil zhruba na třetinu. Za celou dobu fungování se vydalo 4 186 400 občanek se strojově čitelnými údaji, z toho jen 25 493 s čipem.
V Německu jsou na občance nahrána stejná data jako v pasu
Podle Rosola by čísla mohla být vyšší, kdyby se ministerstvo inspirovalo německým příkladem. Na německé čipové občance jsou nahrána stejná data jako v pase. „Konkrétní využití je například v elektronickém styku, kdy nějaká aplikace potřebuje ověřit, že je dotyčný starší 18 let,“ vysvětluje Rosol.
Pro využití občanského průkazu k prokázání totožnosti po internetu si Němci musí na své počítače instalovat zvláštní software, takzvaného občanského klienta. Pro přístup k datům od občanů musí svou totožnost prokazovat i obchodní společnosti a úřady, a to s využitím služby elektronické identifikace.
Ministerstvo vnitra počítá s tím, že „české“ čipy budou mít autentizační certifikáty (tím se uživatel přihlásí k webu úplného elektronického podání) a kvalifikované (tedy podepisovací), aby držitel e-občanky mohl podepisovat smlouvy a činit právní úkony elektronické povahy.
