V Česku bezprostředně nehrozí útok podobný tomu berlínskému, a to zejména proto, že má malou a dobře integrovanou muslimskou komunitu. V Událostech, komentářích to řekl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Je však přesvědčen, že je berlínský útok dalším příkladem selhání schopnosti Evropské unie chránit vnější hranice. Někteří další politici vnímají poslední události i jako projev chřadnoucího systému.
Podle Milana Chovance je úterní přihlášení Islámského státu k útoku na vánočním trhu v Berlíně nejspíše pravdivé. Utvrdily ho v tom i informace zpravodajských služeb. Současně však věří, že podobný útok by v Česku Islámský stát organizoval jen obtížně. „Teroristé z řad muslimů nemají v ČR zázemí. Muslimská komunita je tady odlišná, velmi malá, je dobře integrovaná. Zázemí pro případné teroristické útoky je naprosto odlišné oproti Německu, Rakousku, Belgii,“ řekl v Událostech, komentářích.
Současně však považuje berlínský útok za projev neschopnosti Evropské unie ochránit své vnější hranice. „Pouští do svého středu lidi bez jakékoli kontroly. Německo určitě udělalo chybu, že bylo benevolentní k zemím, jako bylo Řecko a Itálie, proudily sem obrovské davy lidí bez jakékoli kontroly,“ uvedl.
Ministři EU zvažovali, jak hlídat vlaky a metro
O potřebě chránit Evropu hovořil v Interview ČT24 také ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO). Podle něj je třeba důrazněji chránit schengenskou hranici a lidi, kteří se pokusí o její překročení, nejdříve izolovat. „Příkladem je Austrálie, což je civilizovaná země, která uprchlíky dá na ostrov, kde si je prověří. Notabene, podobný ostrov Ellis Island byl poblíž Manhattanu,“ poukázal.
Přestože ministr Ťok stojí o to, aby si Evropané udrželi svůj způsob života, přiznal, že budou nutné změny. Nejspíše se budou týkat i jeho resortu. „Když jsme byli na jednání ministrů dopravy v Bruselu, tak se probíraly možnosti, jak chránit vlaky, jak chránit metro,“ upozornil.
Podotkl však, že snad nebude nutné instalovat například ke vstupům do metra bezpečnostní rámy. „Jsou i jiné prostředky ochrany, scannery, které vytipují člověka, který má problém a bezpečnostní složka se na něj zaměří,“ uvedl.
Zdůraznil přitom, že by hlasoval pro bezpečnostní opatření, i kdyby na ně měly jít peníze na úkor investic do dopravy. „Bezpečnost národa, bezpečnost Evropy je pro mě důležitější než to, že bychom měli opravené silnice, ale někdo nám Evropu ukradl,“ řekl ministr dopravy.
Bartošek: Evropané nejsou ochotni položit život za své ideály, muslimové ano
Shodne se v tom s místopředsedou Poslanecké sněmovny Janem Bartoškem (KDU-ČSL). Podle něj je zajištění bezpečnosti obyvatel hlavní úkol státu jako takového. Připouští však hrozbu, kterou může příliš důrazná cesta za bezpečností přinést. „Systém sám o sobě může metamorfovat do nějaké diktatury. Je zodpovědnost demokracie a stran, aby dokázaly vyvážit míru bezpečí a míru toho, kolik soukromí se má pro bezpečí obětovat,“ podotkl.
Za zásadní problém současné Evropy považuje to, že není ochotna svým ideálům nic obětovat – na rozdíl od muslimů, kteří jsou ochotni pro víru položit život.
„To, čím Evropa prochází, je do značné míry krize hodnotová. (…) Evropa se zabydlela ve svém blahobytu s pocitem, že své hodnoty a blahobyt má navěky, že za to nebude muset nic obětovat, že svět kolem nás bude plynout a my si budeme užívat vymožeností. Existuje v Evropě něco, co jsme ochotni bránit i za cenu vlastních životů?“ nastínil Bartošek. Dal přitom najevo, že tím hlavním, co by Evropa měla chránit, jsou její hranice.
Parlamentní demokracie ve smrtelné křeči?
Jenomže znějí i hlasy, že Evropa neprochází krizí hodnot, ale celkovou krizí systému. Parlamentní demokracie dnes funguje podobně jako na konci 19. století – jednou za několik let jsou volby a mezitím se občas scházejí poslanci. To však není rychlost, která by odpovídala současným možnostem. „Naše rozhodovací schopnosti jsou zhruba té rychlosti jako AD 1890, zatímco jiní, zejména teroristé, fungují ve zlomku vteřiny,“ srovnal filozof Stanislav Komárek.
Navázal přitom na myšlenky předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, který již dříve hovořil o „celkové změně poměrů v civilizovaném světě“ a nyní v Událostech, komentářích upřesnil, že změnou poměrů míní především odklon od původní myšlenky masových politických stran.
„Systém parlamentní demokracie, který byl postaven na masových politických stranách, volné politické soutěži, principech většinové tvorby politické vůle, je najednou velmi impotentní. Strany už nejsou masové, jsou naopak velmi hermeticky uzavřené a nejsou schopny mít kontakt se svými voliči,“ srovnal.
