Avastin je lék, který je v Evropě registrovaný od roku 2005 a stejně dlouho také vzbuzuje kontroverze. Tento přípravek je určený k léčbě rakoviny tlustého střeva, lékaři ho ale používají i k léčbě závažného očního onemocnění - makulární degenarace. Avastin je totiž oproti jiným lékům výrazně levnější. Jenže alternativní léčba má řádu úskalí: někteří pacienti tvrdí, že jim léčba poškodila zrak. Oční klinika však jejich tvrzení odmítá, případ tak zřejmě skončí u soudu. Avastin ale nevzbuzuje kontroverze jen v Česku: třeba americké, francouzské či italské úřady přesto upřednostňují tuto levnější variantu.
Makulární degenerace je závažné oční onemocnění, které je vůbec nejčastější příčinou ztráty zraku u starších lidí. Její léčba je velmi nákladná a oční lékaři v Česku tak využívají výrazně levnější Avastin. Ten je ale registrovaný jakožto přípravek na léčbu rakoviny, ne makulární degenerace.
Že má makulární degeneraci, řekli i paní Radce. „Na to že existuje jediná léčba, a to, že mi doporučí třikrát po sobě píchnout Avastin do oka,“ přiblížila jako jedna z pacientek, které tvrdí, že jim nesprávné použití tohoto léku poškodilo zrak.
A stejný problém měla na klinice v Horních Počernicích i další žena. „Vidím špatně. V oku jako když máte takovou záclonu a v ní miliony černých teček, které se zvětšují a zmenšují. A mimo to tam naskakují velké bubliny,“ říká paní Helena.
Právní zástupce oční kliniky Jiří Matzner ale říká, že ženy nemají pro svá tvrzení žádné důkazy. Nemohou podle něj doložit, že za jejich zdravotní problémy může právě postup lékařů z Horních Počernic. Ani to, že jim doktoři skutečně aplikovali Avastin. Pacientky se s klinikou nedohodly na peněžitém vyrovnání a obě strany se tak nejspíš sejdou u soudu.
Avastin je levnější, ale pojišťovna ho neproplatí
„Nejedná se o ojedinělou záležitost. Již čtyři roky se na nás obracejí pojištěnci, že po nich soukromé kliniky požadují poměrně vysoké platby za neregistrované léčivé přípravky,“ říká právník Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál.
„Účinnost Avastinu je zcela srovnatelná s ostatními, běžně užívanými preparáty,“ oponuje primář Očního centra Praha Radan Zugar. Podle něj tak problémy některých pacientů způsobilo nedbalé zacházení s lékem.
Při aplikaci Avastinu do oka totiž potřebují lékaři jen malé množství účinné látky, jednu lahvičku tak využijí hned pro několik nemocných. Může ale dojít ke kontaminaci jednotlivých dávek a pak i k infekcím oka. Na což v minulosti opakovaně upozorňoval i výrobce, tedy společnost Roche.
Po Avastinu slepcem
Ostatně za špatné používání Avastinu už padla v Česku i pokuta a několik odškodnění. Toho se ale nedočkal Iljič Tesař. Ten se v roce 2006 účastnil nelegální klinické studie, kterou provedla hradecká fakultní nemocnice a přišel o zrak úplně. „Zemřel dřív, než se dočkal rozsudku. Ve všech ostatních případech jsme byli úspěšní, nejnižší odškodnění činilo jeden milion korun,“ říká advokát Mario Švehelka.
V Česku je lék podávaný takzvaně „off label“ - tedy mimo schválenou indikaci. Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta k tomu dodává, že lze léčivé přípravky používat i mimo schválenou indikaci, pokud je to vědecky zdůvodněné. Jenže advokát Švehelka tvrdí, že k podávání Avastinu žádný medicínský důvod není: „Proč podávat přípravek, kde hrozí větší riziko, za situace, kdy je na trhu jiný léčivý přípravek?“
Státní ústav pro kontrolu léčiv se nyní snaží hlídat, aby kliniky nedělaly reklamu na oční léčbu právě Avastinem.
