Česká republika nesplní svůj slib, který dala v NATO, dávat do roku 2024 na svou obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Po středečním jednání o rozpočtu ministerstva obrany to uvedla ministryně financí Alena Schillerová. Chtěla by ale, aby země takových výdajů dosáhla později. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (oba za ANO) je důležité, že nastoupená trajektorie výdajů ke dvěma procentům směřuje. Šéfka financí se ve středu dohodla také s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD), že jeho resort dostane v příštím roce téměř o tři miliardy korun víc, než je tomu letos.
V příštím roce by mělo ministerstvo obrany hospodařit s rozpočtem 85,4 miliardy korun, což je oproti letošnímu roku výrazný nárůst. Na letošní rok ministerstvo dostalo 75,5 miliardy korun, kvůli koronavirové krizi souhlasilo s navrácením 2,9 miliardy do státní kasy.
Výdaje na příští rok by měly představovat 1,46 procenta HDP. Koalice slíbila, že do roku 2021 bude vydávat na obranu 1,4 procenta HDP, tento závazek by se tak mělo podařit naplnit. V roce 2022 by rozpočet obrany podle Metnara činil 95,2 miliardy a o rok později 101,7 miliardy korun, což by znamenalo 1,6 procenta HDP. Metnar po jednání řekl, že odchází spokojen a s dobrým pocitem.
Dosáhnout dvou procent HDP ve výdajích na obranu do roku 2024 se Česko zavázalo opakovaně, slíbil to například premiér Andrej Babiš (ANO) nebo prezident Miloš Zeman. Odborníci už v minulosti varovali před tím, že vzhledem k plánům na zvyšování rozpočtu ministerstva obrany na nejbližší roky není reálné slib naplnit. V roce 2023 a 2024 by se rozpočet obrany pro dodržení závazku musel výrazně zvýšit až o asi 20 miliard korun ročně.
Schillerová i Metnar označili za důležité, že výdaje na obranu stoupají a ke dvěma procentům směřují. „Počítáme, že ta trajektorie bude postupně stoupat, ale že bychom dosáhli v roce 2024 dvou procent, řeknu otevřeně, to nepředpokládáme,“ řekla ministryně.
Česká reputace podle ministra neutrpí
Metnar zdůraznil, že důležité je zrealizovat strategické projekty a budovat schopnosti české armády. Za důležité označil, že nominálně rozpočet ministerstva neustále stoupá. Výdaje na obranu každoročně rostou v řádu miliard korun, v roce 2014 byly zhruba 41 miliard korun. Armáda peníze potřebuje na modernizaci zbraní i techniky, které jsou kvůli výrazným úsporám z minulosti často desítky let staré.
Metnar v souvislosti s nedodržením závazku poznamenal, že nikdo nepočítal s příchodem současné krize. Neočekává, že by to pro Česko znamenalo v NATO reputační problém, protože alianční spojenci podle něj zemi hodnotí i podle naplňování investičních obraných plánů a dokumentů, účasti v misích nebo křivky směřování k dvěma procentům HDP.
Podle Schillerové je důležité, že rozpočet ministerstva obrany stoupá, protože armáda má závazky nejen v Severoatlantické alianci. Poukázala například na její zapojení do boje s pandemií koronaviru. Metnar poznamenal, že ministerstvo obrany plánuje v nejbližší době nakoupit například pásová bojová vozidla pěchoty, protiletadlovou a protiraketovou obranu, dělo ráže NATO nebo osobní terénní vozidla. Zdůraznil zároveň, že ministerstvo potřebuje dlouholeté plánování, protože připravit a dokončit zbrojní zakázky trvá několik let.
Ministerstvo vnitra dostane téměř o tři miliardy víc
Ministerstvo vnitra by mělo příští rok hospodařit s rozpočtem 84,3 miliardy korun. Pro letošní rok činil schválený rozpočet resortu 81,5 miliardy. Po úterním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) to řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Rozpočet podle něj zahrnuje peníze na pokračování výplaty stabilizačního příspěvku pro policisty pro celý příští rok nebo na výškovou techniku pro hasiče.
Podle Hamáčka se podařilo dohodnout na prioritách. Policisté v Praze, Středočeském, Karlovarském kraji a částech Ústeckého a Libereckého kraje a na inspektorátu cizinecké policie v pražské Ruzyni dostávají od letošního srpna stabilizační příspěvek 2500 až 5000 korun. Pokračovat by to mělo i příští rok. Částka by měla motivovat k tomu, aby byl o práci v regionech s personálním podstavem zájem.
Vzhledem k tomu, jakou zátěží vzhledem ke koronavirové epidemii resort na jaře prošel, je podle Hamáčka na vnitru složité šetřit. „Přesto jsme nějaké úspory našli. Vysoutěžili jsme pohonné hmoty, ušetřili na zahraničních cestách. Na centrále jsme byli schopni nějakých 100 milionů ušetřit. Není to žádný zázrak, ale snažili jsme se,“ dodal ministr.
Schillerová ocenila, že hasiči a policisté plnili klíčovou roli při koronavirové krizi na jaře, pomáhali například s distribucí ochranných pomůcek. „Stabilizační příspěvek sehrává roli při stabilizaci v určitých regionech, kde se dlouhodobě nedařilo nabírat,“ uvedla také. Ocenila i ušetřených 100 milionů.
