Česká pošta v loňském roce snížila ztrátu o jednu miliardu korun na 756 milionů. Provozní výnosy včetně příjmů z prodeje majetku vzrostly o 0,9 procenta na 19,037 miliardy korun. Provozní náklady bez odpisů klesly o 3,2 procenta na 19,114 miliardy korun.
Letošní plán počítá s dalším poklesem ztráty až na 130 milionů korun a nejpozději od roku 2026 by již transformovaný podnik měl mít ziskové hospodaření. „Těchto výsledků se daří dosáhnout díky řadě stabilizačních opatření. Uskutečnilo se také několik vln dílčích provozních úspor napříč celým podnikem. Zlepšování provozního hospodaření je také důležitou podmínkou pro získání investičních prostředků na dokončení transformace,“ uvedl generální ředitel České pošty Miroslav Štěpán.
Tržby z prodeje služeb vzrostly meziročně o 694 milionů korun, tedy o 4,4 procenta. O 322 milionů stouply výnosy z datových schránek, když po modernizaci technické infrastruktury informačního systému pro datové schránky došlo ke zvýšení úhrady za provoz tohoto systému na kompenzaci růstu souvisejících nákladů.
O 229 milionů korun se zvýšily výnosy z poštovního provozu. Hlavní měrou se na tom podílely výnosy z vnitrostátních listovních zásilek, které stouply o 359 milionů korun. Rostoucí trend se podařilo udržet také u hotovostních služeb, svozu balíků nebo celních deklarací. K poklesu výnosů o 112 milionů korun došlo naopak u vnitrostátních balíků. Počet přepravených balíků sice o 5,7 procenta vzrostl, ale zároveň se zvětšil podíl levnějších balíků.
Výnosy z obstaravatelské činnosti vzrostly meziročně o 128 milionů korun, a to zejména u prodeje finančních produktů skupiny ČSOB. Stouply i výnosy z provozu kontaktních míst pro prodej služeb ČEZ, a to o 58 milionů korun.
Počet zaměstnanců klesl, mzdy stouply
Za poklesem provozních nákladů stojí podle firmy v první řadě úspora 672 milionů v osobních nákladech díky snížení počtu kmenových zaměstnanců o 2530 plných úvazků, tedy o 10,8 procenta. Opačný vliv na výši osobních nákladů mělo naopak navýšení tarifních mezd od dubna 2023 o 5,8 procenta.
Finanční plán České pošty pro rok 2024 aktuálně počítá s mírným poklesem výnosů, dalším snížením provozních nákladů a snížením ztráty. V nákladech je již zohledněno plošné zvýšení mezd o deset procent, ke kterému dojde od září letošního roku a stejně tak náklady na postupnou obnovu vozového parku.
Transformaci pošty loni schválila vláda. Její podstatou je oddělení veřejnoprávních poštovních služeb pod hlavičkou Česká pošta a komerčních logistických služeb pod hlavičkou Balíkovna. „Balíkovna bude akciovou společností. Bude se zabývat logistikou balíkových zásilek a zároveň bude poskytovat některé služby pro Českou poštu,“ nastiňuje ředitel divize Jan Pasuka.
Nyní mohou zákazníci v rámci Balíkovny podat zásilku na 8500 místech. „Plánujeme navýšení na deset tisíc, expanze se bude soustředit zejména na balíkoboxy,“ dodal Pasuka.
Cílem transformace je stabilizovat hospodaření České pošty a dlouhodobě rozvíjet jejích služby coby kontaktního místa mezi občanem a státem. K tomu bude využívat celostátní síť 2900 poboček a přes čtyři tisíce doručovatelů v terénu. Celkově má pošta okolo dvaceti tisíc zaměstnanců.
„Cestou redukce poboček už určitě jít nechceme,“ řekla večer na ČT24 ředitelka pobočkové sítě České pošty Martina Ivanová. Lidé se podle ní po loňském zrušení stovek pošt přesunuli na ty nástupnické. „Určitě se najdou pobočky, kde máme vyšší vytíženost, jsou to hlavně velká města. Nicméně situaci sledujeme průběžně, vyhodnocujeme a snažíme se případně posilovat o další přepážky,“ ujistila.
