Praha - Zkoumat sinice, lišejníky, mechy ale i vyšší rostliny a ryby bude v centrálním souostroví Špicberky česká polární expedice, která tam dnes odletěla z Ruzyňského letiště v Praze. Čeští vědci pod vedením Josefa Elstera z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity budou na místě instalovat i dvě meteorologické stanice.
Výzkum je součástí velkého mezinárodního arktického projektu Biologická a klimatická diverzita Arktidy. Koordinuje jej Norský polární institut a koná se ve všech oblastech Arktidy od Aljašky po Sibiř. Výsledkem čtyřletého úsilí výzkumníků by měla být komplexní databáze poznatků o klimatu a biologické pestrosti Arktidy a jejích proměnách.
V první skupině s Elsterem na Špicberky cestuje pět dalších odborníků, které 17. července doplní ještě šest lidí, a zvýší tak celkový počet účastníků na 12. Mise skončí 15. srpna, kdy už na Špicberkách končí léto a začíná podzim.
Území, kde se budou čeští vědci pohybovat, se nachází na rozhraní oceánského a kontinentálního klimatu. Dochází tam k nejrychlejšímu odtávání ledovce a k nejrychlejším změnám ve vegetaci. „Náš výzkum je proto zaměřen na vytvoření vegetační mapy,“ uvedl Elster. Zjistit, jak se mění vegetace, chce podle Elstera čas. „Na to budeme schopni odpovědět za 15 za 20 let,“ podotkl vedoucí expedice. Pro českou vědu jsou podle něj Špicberky zajímavé také tím, že jsou tam podobné klimatické podmínky jako v Čechách před 10.000 lety.
Na botanický výzkum navážou klimatologové, kteří už letos instalují ve zkoumaném území dvě automatické meteorologické stanice. Parazitologové budou chytat a zkoumat ryby a jejich parazity v přilehlé zátoce.
Výhodou základny na Špicberkách je její snadná dosažitelnost. Jihočeská univerzita proto počítá také s tím, že ji využije jako výukové pracoviště pro studenty. Využití základny by mohlo být nejen vědecké a pedagogické, ale také praktické. Na ostrovech, které jsou ve správě Norska, je totiž možné těžit nerosty. Odedávna se tam dobývá například uhlí. Přestože Špicberky leží severně od polárního kruhu, je tam podle Elstera také na 140 druhů cévnatých rostlin.
