Praha - Od prvního ledna budou lidé platit víc za energie, při jejichž vzniku je poškozováno životní prostředí. Zelenou v podobě "narovnání cen" tak mají dostat čisté zdroje. Ekologická daň, kterou sněmovna schválila v rámci reformních změn vlády Mirka Topolánka, počítá se spotřební daní na elektřinu ve výši jednoho procenta a s daní na pevná fosilní paliva ve výši deseti procent.
Obnovitelné zdroje a zemní plyn pro vytápění domácností, podobně jako elektřina pro pohon veřejné dopravy budou od 1. ledna naopak od spotřební daně osvobozeny. Biomasa, například dřevěné pelety a brikety, zároveň přechází do snížené devítiprocentní sazby DPH.
Další změnou, kterou přinese nový rok, je přimíchávání biosložky do benzinu. Do nafty biolíh výrobci přidávají už od září.
Zavedení ekologických daní považuje za jeden ze svých klíčových úspěchů v uplynulém roce ministerstvo životního prostředí v čele s vicepremiérem s šéfem Strany zelených Martinem Bursíkem. Znevýhodnění cen tepla a elektřiny z uhlí má pomoct snížit Česku množství emisí znečišťujících ovzduší podobně jako přimíchávání biosložky do motorových paliv, které by mělo předznamenat vyšší využívání alternativních energií v dopravě.
Podle statistik uplynulého roku ve zdraví škodlivém ovzduší žijí zhruba dvě třetiny obyvatel země. Vysoce škodlivé jsou především jemné prachové částice, které vznikají spalováním nafty a bezinu v autech a uhlí v domácích kotelnách.
Bursíkovo ministerstvo proto v létě připravilo národní program snižování emisí, který obsahuje sadu konkrétních termínovaných úkolů. Nyní úřad dokončuje vyhlášku o požadavcích na kvalitu paliv, která má do roku 2014 postupně vytlačit z trhu méně kvalitní uhlí s vysokými emisemi, a pracuje na velké novele zákona o ovzduší, která stanoví nově emisní limity pro malé spalovací zdroje. Pomoc domácnostem s výměnou kotlů na uhlí za ekologičtější topení má nový dotační titul Státního fondu životního prostředí.
Čistota ovzduší a klimatické změny, na kterých se podílí člověk produkcí oxidu uhličitého, se staly v roce 2007 klíčovými tématy na české politické scéně i ve světě. Na potřebě snížit množství vypouštěného oxidu uhličitého se koncem roku shodla konference OSN na indonéském ostrově Bali. Česká republika jako člen EU snahy o zavedení opatření proti klimatickým změnám podporuje. Na druhou stranu žalovala na podnět ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS) v létě Evropskou komisi za to, že snížila státu množství emisí, které mohou v příštích letech vyprodukovat velcí znečišťovatelé.
Kritikou na adresu politiků a vědců, kteří varují před klimatickými změnami, nešetřil po celý rok prezident Václav Klaus. Zpochybňuje predikce Mezivládního klimatického panelu i to, nakolik je za zvyšování množství oxidu uhličitého odpovědný člověk. Diskusi o klimatických změnách několikrát označil za hysterickou.
S produkcí skleníkových plynů je spojena i otevírající se debata o budoucnosti české jaderné energetiky a možného rozšíření Temelína. Zastánci atomové energie argumentují tím, že může nahradit konvenční zdroje, které jsou největším producentem oxidu uhličitého v zemi. Podle zelených však ještě není zcela vyřešena otázka likvidace vyhořelého jaderného paliva a bezpečnosti atomových elektráren.
