Tomáš Čermák dostal u soudu v Plzni za podporu terorismu pět a půl roku vězení. Člen ústavně-právního výboru sněmovny Ondřej Kolář (TOP 09) doufá, že to bude sloužit k nápravě či sebezpytování, místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher si však myslí, že soudci přistupují k verbálním trestným činům mnohem přísněji než k těm násilným. Místopředsedkyně České advokátní komory Monika Novotná poznamenala, že sociální sítě poskytují falešný pocit anonymity. Ona i dva politici byli hosty pořadu 90' ČT24.
Podle vyšetřovatelů Národní centrály proti organizovanému zločinu Čermák loni v únoru vyzýval na sociálních sítích lidi, aby udělali všechno včetně násilností proti přijetí novely pandemického zákona. Čermák se u soudu hájil tím, že šlo o nadsázku. Rozsudek pěti a půl roku vězení od Krajského soudu v Plzni zatím není pravomocný.
Místopředsedkyně České advokátní komory Monika Novotná uvedla, že trestní zákoník stanovuje za vyhrožování teroristickým trestným činem nebo za podporu terorismu prostřednictvím veřejné internetové sítě, televize či rozhlasu sazbu pět až patnáct let.
„Pokud dostal trest pět a půl roku odnětí svobody, je to na dolní hranici trestní sazby. Není to výjimečný, drakonický trest. Můžeme se samozřejmě bavit o tom, zda tresty jsou přiměřené tak, jak je stanoví trestní zákoník, ale soudce, pokud to kvalifikuje, jak to kvalifikoval, neměl příliš prostoru pro nějaké uvážení, aby šel s trestem pod pět let,“ sděluje Novotná.
„Vězení není nic příjemného. Pan Čermák dostal trest odnětí svobody a poměrně vysoký, tak to může působit jako brzda pro ty nejzávažnější projevy nenávisti,“ doplňuje.
Trestní právo podle ní nastupuje v momentě, kdy má skutek nějakou závažnost a razanci, musí se o něm dozvědět policie a veřejný zájem nelze chránit jinými prostředky.
Kde jde o nadsázku či povzdechnutí, nelze mluvit o trestném činu, dodala. „Když si někdo povzdechne, že se podporují Ukrajinci a ne samoživitelky, nebude to trestný čin, protože to není žádná nenávist ve vztahu k nějakému obyvatelstvu,“ uvádí Novotná, podle níž nicméně sociální sítě poskytují falešný dojem beztrestnosti a anonymity.
Jde o přiměřený trest?
Čermák například řekl: „Musíme těm dobytkům zarazit tipec… Vyneseme je za rypáky a naházíme je do řeky a zbavíme se jich jednou provždy.“ Bylo to namířeno i na poslance a senátory. Člen dolní komory Kolář si myslí, že Čermák dostal přiměřený trest.
„Obávám se, že Čermák to všechno dělá v uvozovkách kvůli snaze získat lajky na sociálních sítích a prezentovat se jako nějaký spasitel, zachránce nebo disident. Člověk, který má opačné názory, za které je trestán. Doufám, že těch pět let bude stačit a povede k nějaké nápravě nebo aspoň k sebezpytování u tohoto člověka,“ poznamenal Kolář.
Nacher podotkl, že soudy za znásilnění či násilí vůči malým dětem dávají často podmínky, zatímco za verbální útoky jde o přísné tresty. „To znamená, že v tomto kontextu mi pět a půl roku za verbální útoky přijde nepřijatelné. Úplně stejně, jako jsem protestoval, že za samopěstování konopí pro léčebné účely dostal pán šest let natvrdo,“ říká.
Podle Koláře ale soudy vždy posuzují skutkovou podstatu a společenskou nebezpečnost podle konkrétních kritérií. Nacher sdělil, že je pro tvrdé tresty v případech nabádání k násilí či podpory terorismu, jde mu ale o to poukázat na opakující se případy nízkých trestů za násilné trestné činy.
