Ústí nad Labem se od pondělí stalo prvním krajským městem v Česku, které na celém svém území zakázalo vyplácení doplatku na bydlení. Vedení města doufá, že opatření pomůže v boji proti obchodu s chudobou. Neziskové organizace ale varují před diskriminací těch nejchudších.
Radnice mohou bezdoplatkové zóny vyhlašovat od roku 2017. Umožnila jim to novela zákona o hmotné nouzi. Ústí nad Labem bezdoplatkové zóny na svém území vyhlásilo v polovině února. Opatření začalo platit v pondělí – tedy po patnácti dnech od jeho vyvěšení na úřední desce města. V bezdoplatkovou zónu se zároveň proměnily také sousední Trmice.
V některých částech města Ústí nad Labem vyhlásilo bezdoplatkové zóny už loni v březnu. Magistrát tak chtěl bojovat s drobnou kriminalitou, za kterou podle strážníků stáli především nově příchozí obyvatelé stěhující se do sociálně vyloučených lokalit.
„Po zavedení těchto zón si městští strážníci pochvalovali, že zásahy v problémových oblastech se snížily o sedmdesát procent. Podle města ale zase začali obchodníci s chudobou kupovat domy právě mimo těchto dvaadvacet bezdoplatkových zón,“ vysvětlil redaktor ČT Ivo Brániš, proč se vedení Ústí nad Labem rozhodlo vyhlásit bezdoplatkovou zónu kompletně.
„Máme v Ústí problém, že tady ‚podnikatelé‘ pronajímají byty 1+1 za 16 tisíc korun a využívají tento systém dávek na to, aby vydělávali,“ řekl náměstek ústeckého primátora pro sociální oblast Tomáš Vlach. „My zakazujeme doplatek na bydlení. Netýká se to příspěvku na bydlení, který je tou hlavní dávkou,“ dodal.
Některým obyvatelům dávka zůstane
Ne všichni obyvatelé Ústí nad Labem o doplatek na bydlení přijdou. Opatření se nedotkne těch lidí, kteří ho již pobírají, a to ani v případě, že mají nájemní smlouvu na dobu určitou, která se pravidelně obnovuje. Doplatek na bydlení budou i nadále pobírat také občané, kteří žijí třeba v domovech pro seniory nebo v azylových domech.
Nové opatření se stalo terčem kritiky sociálních pracovníků a neziskových organizací. Zavedení bezdoplatkové zóny totiž podle nich diskriminuje nejchudší obyvatele. „Právě oni se v rámci vyloučených lokalit stěhují velmi často. Někteří mění adresu třeba i několikrát do roka,“ uvedl Brániš. „Peníze, které jim doplácel úřad práce na nájem, jim tak teď budou chybět,“ dodal.
Ředitel ústecké pobočky organizace Člověk v tísni Vít Kučera uvedl, že v částech města, kde bezdoplatkové zóny fungují už rok, deklarovaný boj proti obchodníkům s chudobou nenastal. „Těm lidem se nájmy nesnížily, jenom přišli o peníze,“ domnívá se Kučera.
Člověk v tísni se tak podle Kučery od té doby setkává s nárůstem žádostí o potravinovou pomoc nebo o azylové domy. Aby lidé v nouzi zvládli i bez této dávky vyžít, musí si mnohdy půjčovat peníze například od rodiny, dodal Kučera.
Bezdoplatkové zóny má už v Česku na svém území 88 obcí ve dvanácti krajích. Zavádějí je především města v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Ve většině případů se ale týkají pouze některých jejich částí. Kromě Ústí nad Labem je zcela bezdoplatkové například Kladno.
Doplatek na bydlení patří mezi dávky, které vyplácí stát lidem s nízkými příjmy. Dostávají ho žadatelé, kteří mají nárok na příspěvek na bydlení, ale ani tak jim po zaplacení nájmu nezbývají peníze na živobytí. Doplatek dorovnává výdaje tak, aby jim na základní životní potřeby zbylo. V Ústí nad Labem tuto dávku v současnosti pobírá přibližně devět set lidí.
Obce mohou vyhlásit v místech, kde se narušuje veřejný pořádek, ohrožují děti či jsou lidé pod vlivem alkoholu a drog, oblast s nežádoucími jevy. V této zóně pak noví žadatelé doplatek na bydlení nedostanou.
