Opoziční strany kritizují protahování vládního působení v demisi. Jak dlouho může sestavování druhé vlády trvat, navíc nikdo neví. Budoucí kabinet se může začít rýsovat po dalších jednáních expertních týmů. Zatím ANO diskutuje s KSČM a SPD. Části poslanců ANO se to ale přestává líbit. Někteří ministři odmítají, aby vládu nakonec podporovali členové SPD.
Mezi členy kabinetu, kterým by podpora SPD vadila, patří například ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO). „Ráno jsem si přečetl program SPD a to je neuvěřitelná snůška lží, kdy jsou neexistující problémy řešeny nefunkčními řešeními,“ řekl České televizi.
Problém s SPD má i ministr dopravy v demisi Dan Ťok (ANO): „Svoji účast v takové vládě bych si nedovedl představit.“ Hnutí ANO nyní jedná s komunisty a SPD. U sociálních demokratů čeká, jak dopadne jejich víkendový sjezd.
Stanjura: Bez Babiše by vláda vznikla
Jednají spolu i ostatní sněmovní strany. ODS i STAN po schůzce s lidovci odmítli podporu druhé vlády, kterou sestavuje premiér v demisi Andrej Babiš. KDU-ČSL postupně přizvala k jednání taky TOP 09, Piráty a čeká rovněž na sociální demokraty. Se stranami si chce ujasnit jejich postoj k novému kabinetu – shodli se na tom, že problémem je osoba trestně stíhaného premiéra a taky programové jednání ANO s SPD a komunisty.
Místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka v souvislosti s vyjednáváním ANO s komunisty a SPD varoval před vznikem menšinové vlády Andreje Babiše, ve které by zasedali odborníci a která by byla na hraně ústavnosti. „Hraničí to s kupčením s podporou,“ myslí si.
Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury by proto celé situaci pomohlo, kdyby hnutí ANO netrvalo na tom, že má být Babiš premiér. „Pak by se určitě otevřela cesta k tomu, aby vznikla vláda s většinovou podporou, bez komunistů a SPD. Minimálně ve frontě zájemců o vstup do takové vlády stojí bývalí koaliční partneři ANO, tedy sociální demokraté a KDU-ČSL,“ řekl Stanjura v Interview ČT24.
Pokud by ANO ustoupilo i od podmínky, že bude mít ve vládě většinu, ve frontě by podle Stanjury stáli například i Piráti. „Pro nás platí stále to samé. Vidíme problém v programové neshodě i v úplně jiném přístupu k demokratickým pravidlům, k tomu, jak chápeme ústavu, jak má fungovat vláda a jak komunikovat s opozicí,“ dodal.
ODS a lidovci se staví proti zákonu o referendu
Občanští demokraté jednali v úterý s lidovci i o obecném referendu. Marian Jurečka poznamenal, že menšinová vláda sice deklaruje, že chce o návrzích jednat se všemi stranami, k jednání o návrhu referenda ale přizváni nebyli.
Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) pak upozornil, že na zasedání ústavního výboru ze strany ANO, SPD a komunistů zaznělo, že v případě zákona o referendu mohou mít subjekty prosazující zákon ústavní většinu, takže ostatní strany nepotřebují.
Lidovci proto mají za pojistku nynější rozložení sil v Senátu, jehož souhlas je k prosazení ústavních zákonů třeba.
Podle ODS Česko zákon o referendu navíc vůbec nepotřebuje. Ukázal to i neúspěch obdobného návrhu v uplynulém volebním období. Ten obsahoval podmínku 500 tisíc podpisů. Dřív než by se posbíraly, byla by podle místopředsedy ODS Martina Kupky sněmovna určitě schopna vypsat zvláštní zákon na vypsání referenda na dané téma.
ODS: Zákon o referendu je populistický
Návrh, jak ho připravila SPD, navíc ODS považuje za populistický. Povede podle ní jen k rozmělnění demokracie, nikoli k jejímu posilnění. „Překvapilo nás, že na to naskakují i Piráti,“ poznamenal Kupka k návrhu strany, který počítá se zavedením dvou úrovní referend, přičemž všelidové hlasování o ústavních záležitostech by mělo přísnější podmínky.
Návrh zákona o referendu připravila SPD a menšinová vláda hnutí ANO v demisi k němu zaujala neutrální stanovisko, přestože její legislativci doporučovali návrh zamítnout. Předlohou se bude zabývat sněmovna a ANO, SPD, KSČM a Piráti jednají o parametrech zákona.
Zatímco SPD prosazuje, aby pro vypsání referenda stačilo 100 tisíc podpisů a rozhodování se mohlo týkat všech otázek, ANO původně navrhovalo podmínit vypsání referenda 800 tisíci podpisy. Vládní hnutí také chce vyloučit z okruhu otázek pro referendum oblast daní nebo mezinárodní otázky, včetně členství Česka v EU či NATO.
