Část mediků se bude moci vrátit do školy. Byla to cenná zkušenost, chválí si někteří

Nahrávám video

Studenti lékařských oborů jsou podle vicepremiéra Jana Hamáčka v nemocnicích nadále potřeba. Protože se ale na řadě místech situace relativněj uklidňuje, část z těch, kteří pomáhali, už se proto mohla vrátit do lavic. A mnozí jsou vděční, že získali praxi a mohli pomoci v nelehké době.

Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že pracovní povinnost pro mediky zruší během následujících dnů. Konkrétní datum ale zatím jasné není. Stejně jako ani to, kdy skončí povinnost pro studenty zdravotnických škol.

Studenti medicíny dál pomáhají třeba i ve Všeobecné fakultní nemocnici. Na jednotce intenzivní péče 4. interní kliniky se stali už plnohodnotnou součástí týmu. Pro čím dál unavenější personál covid jednotky je to důležitá podpora.

„Jsou úžasní a chtějí pomáhat“

Přes den bývá na interně ve VFN hodně rušno. Ve vysokém nasazení fungují přes dva měsíce. V podstatě od začátku je toho s dalšími devíti spolužáky součástí i Veronika Svobodová. „Je to obrovská zkušenost, ať už se jedná o komunikaci s pacienty, jak k nim přistupovat nebo jak se chovat na oddělení,“ uvedla.

„Jsou úžasní a je na nich vidět, že chtějí pomáhat. V momentě, kdy člověk chce, tak se mnohem rychleji a snáz věci naučí. Jsem strašně ráda, že tu jsou,“ pochvaluje si práci mediků staniční sestra z JIP Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petra Havrlíková.

Většina pacientů v nemocnici leží dlouho a jejich stav je hodně vážný. S tím, jak se situace protahuje, sílí i únava zdravotníků. Náročná péče doléhá ale i na mediky.

Pracovní povinnost pomáhat v nemocnicích nařídila medikům vláda 12. října. Týkala se nejen budoucích lékařů, ale i těch, kteří se připravují na obdobné zdravotnické povolání. Studenti medicíny posledního, šestého ročníku na rozdíl od jara do nemocnic nemuseli s odůvodněním, že se mají soustředit na konec studia. Celkem se tato povinnost týkala zhruba 2400 lidí.

Podle zákona se studenti mohou zapojit do práce v nemocnicích jen jako ošetřovatelé. Nemůžou tak vykonávat odbornější práci. Jenom v Praze jich teď pracuje několik stovek. Konkrétně třeba v Motole jich je 123, v nemocnici Královské Vinohrady 150 a Na Homolce 24. V Thomayerově nemocnici nebo v Ústřední vojenské nemocnici tu jsou na výpomoci další desítky studentů zdravotnických škol.

Pomáhá se i v domovech seniorů

Nejen medici a žáci středních zdravotnických škol pomáhají. Dobrovolně se zapojují i studenti jiných vysokých škol. Jednou z nich je i Martina Vaňková, která studuje obor sociální práce – už víc než měsíc chodí pomáhat do ostravského Domova seniorů Sluníčko.

Dělá vše, co je potřeba. Ráno pomáhá při hygieně ale také třeba s roznáškou snídaně do pokojů. Klienti kvůli koronaviru své pokoje totiž téměř neopouštějí.

„Chtěla jsem nějakým způsobem pomáhat. A zároveň naše škola to uznává i jako praxi. Takže to pro mě bylo výhodné z obou stran, že někomu udělám radost, a že vlastně budu mít splněné ty praxe do školy,“ uvedla dobrovolnice.

„My si práce dobrovolníků velice vážíme a jsme rádi za každou jejich pomoc, když přijdou k nám a můžou tady být s námi,“ uvedla spokojeně pečovatelka Ivana Freharová.

Studentka Martina se snaží alespoň částečně mírnit obyvatelům domova osamělost. Omezení návštěv na ně podle ní silně doléhá, povídá si s nimi a doprovází je i denně při procházkách alespoň v areálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do roku 2033 by mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů tratí, řekl šéf Správy železnic

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 1 hhodinou

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 1 hhodinou

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná studentka po převozu do nemocnice zemřela.
před 2 hhodinami

VideoUnikátní nahrávky procesu s K. H. Frankem připomínají poválečnou atmosféru

Lidé si mohou poslechnout proces s popraveným nacistickým válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Unikátní nahrávky ze soudní síně zpřístupnili na webu odborníci v rámci projektu Politické procesy. Ředitel Národního archivu Milan Vojáček popsal tehdejší atmosféru jako vypjatou, Frank dle něj ztělesňoval zlo, které potkalo většinu lidí v Protektorátu Čechy a Morava. Proces tak měl „očistit národ od pohany, která se mu dostala“. Dokumentarista Marek Janáč připomněl, že projekt má zejména vizualizovat to, jak propaganda manipulovala procesy v 50. letech. V tomto případě však šlo o přímý přenos, podle Janáče v něm žádná velká manipulace nebyla. Od popravy Franka uplynulo 80 let. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Jde o transparentnost, hájí Vondráček zákon o neziskových organizacích. Umlčení nepohodlných, reaguje Richterová

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

GIBS zajistila litry tekuté extáze, měl ji i pražský policista

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) při domovních prohlídkách dvou lidí zajistila přes deset litrů takzvané tekuté extáze. Nelegální drogu měl u sebe i pražský policista, který drogu opakovaně užíval. Je stíhán a hrozí mu až dvouleté vězení. Obviněn je i druhý muž, u kterého policie domovní prohlídku udělala. GIBS o tom v pátek informovala v tiskové zprávě.
před 3 hhodinami

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 7 hhodinami
Načítání...