Část mediků se bude moci vrátit do školy. Byla to cenná zkušenost, chválí si někteří

Nahrávám video

Studenti lékařských oborů jsou podle vicepremiéra Jana Hamáčka v nemocnicích nadále potřeba. Protože se ale na řadě místech situace relativněj uklidňuje, část z těch, kteří pomáhali, už se proto mohla vrátit do lavic. A mnozí jsou vděční, že získali praxi a mohli pomoci v nelehké době.

Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že pracovní povinnost pro mediky zruší během následujících dnů. Konkrétní datum ale zatím jasné není. Stejně jako ani to, kdy skončí povinnost pro studenty zdravotnických škol.

Studenti medicíny dál pomáhají třeba i ve Všeobecné fakultní nemocnici. Na jednotce intenzivní péče 4. interní kliniky se stali už plnohodnotnou součástí týmu. Pro čím dál unavenější personál covid jednotky je to důležitá podpora.

„Jsou úžasní a chtějí pomáhat“

Přes den bývá na interně ve VFN hodně rušno. Ve vysokém nasazení fungují přes dva měsíce. V podstatě od začátku je toho s dalšími devíti spolužáky součástí i Veronika Svobodová. „Je to obrovská zkušenost, ať už se jedná o komunikaci s pacienty, jak k nim přistupovat nebo jak se chovat na oddělení,“ uvedla.

„Jsou úžasní a je na nich vidět, že chtějí pomáhat. V momentě, kdy člověk chce, tak se mnohem rychleji a snáz věci naučí. Jsem strašně ráda, že tu jsou,“ pochvaluje si práci mediků staniční sestra z JIP Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petra Havrlíková.

Většina pacientů v nemocnici leží dlouho a jejich stav je hodně vážný. S tím, jak se situace protahuje, sílí i únava zdravotníků. Náročná péče doléhá ale i na mediky.

Pracovní povinnost pomáhat v nemocnicích nařídila medikům vláda 12. října. Týkala se nejen budoucích lékařů, ale i těch, kteří se připravují na obdobné zdravotnické povolání. Studenti medicíny posledního, šestého ročníku na rozdíl od jara do nemocnic nemuseli s odůvodněním, že se mají soustředit na konec studia. Celkem se tato povinnost týkala zhruba 2400 lidí.

Podle zákona se studenti mohou zapojit do práce v nemocnicích jen jako ošetřovatelé. Nemůžou tak vykonávat odbornější práci. Jenom v Praze jich teď pracuje několik stovek. Konkrétně třeba v Motole jich je 123, v nemocnici Královské Vinohrady 150 a Na Homolce 24. V Thomayerově nemocnici nebo v Ústřední vojenské nemocnici tu jsou na výpomoci další desítky studentů zdravotnických škol.

Pomáhá se i v domovech seniorů

Nejen medici a žáci středních zdravotnických škol pomáhají. Dobrovolně se zapojují i studenti jiných vysokých škol. Jednou z nich je i Martina Vaňková, která studuje obor sociální práce – už víc než měsíc chodí pomáhat do ostravského Domova seniorů Sluníčko.

Dělá vše, co je potřeba. Ráno pomáhá při hygieně ale také třeba s roznáškou snídaně do pokojů. Klienti kvůli koronaviru své pokoje totiž téměř neopouštějí.

„Chtěla jsem nějakým způsobem pomáhat. A zároveň naše škola to uznává i jako praxi. Takže to pro mě bylo výhodné z obou stran, že někomu udělám radost, a že vlastně budu mít splněné ty praxe do školy,“ uvedla dobrovolnice.

„My si práce dobrovolníků velice vážíme a jsme rádi za každou jejich pomoc, když přijdou k nám a můžou tady být s námi,“ uvedla spokojeně pečovatelka Ivana Freharová.

Studentka Martina se snaží alespoň částečně mírnit obyvatelům domova osamělost. Omezení návštěv na ně podle ní silně doléhá, povídá si s nimi a doprovází je i denně při procházkách alespoň v areálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 2 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 12 hhodinami

Evropský pohled