Ve zdravotnictví je nasazeno už přes dva tisíce mediků. Většina se přihlásila dobrovolně, zvažují se pracovní příkazy

Nahrávám video

V nemocnicích, sociálních zařízeních nebo u hygieniků už pracuje přes dva tisíce mediků. Většina z nich se přihlásila dobrovolně. Roste ale také počet těch, které kraje povolávají přes takzvané pracovní příkazy. V Česku je už nakažených víc než 16 tisíc zdravotníků – z toho přes 3 tisíce lékařů. Medici jsou pro zdravotnictví velkou pomocí.

„Doplňujeme, co chybí. Pomáháme také s dezinfekcí povrchu všeho možného,“ říká Matěj Mencl, student 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který vypomáhá ve Fakultní nemocnici v Motole.

Ve stejné nemocnici pracoval už na jaře. Teď se během druhé vlny vrátil. Na covidovém oddělení dělá, co je potřeba. „Nechtělo se mi sedět doma, zatímco se odehrává tohle,“ vysvětlil.

Ve Fakultní nemocnici v Motole momentálně působí zhruba 160 mediků. Od poloviny října se jejich počet ztrojnásobil.

Podobně to vypadá i na jiných místech republiky. Medici slouží i dvanáctihodinové směny. „Učím se takové ty základní zdravotnické dovednosti, jako je píchání inzulinu a různé dávkování léků,“ říká Jan Šindler, student LF v Olomouci, který pomáhá v Kroměříži.

Ve znojemské nemocnici by na výpomoc potřebovali ještě minimálně 30 studentů. Teď v ní pracuje jen jedna studentka – Kateřina Heverová, studentka LF v Plzni. K ní by se měli připojit dva další medici v nadcházejících dnech. „Pomáhám od hygieny pacientů přes pomoc s jídlem až po měření teplot nebo měření krevního tlaku,“ popisuje svoji práci.

Pracovní příkazy

Dobrovolné zapojení studentů organizují i koordinační týmy jednotlivých lékařských fakult. Kraje mohou ale vydat i takzvaný pracovní příkaz. Třeba v Olomouckém kraji jich vydali 130. V Královéhradeckém 221 – včetně těch pro studenty středních a vyšších odborných zdravotnických škol. Na Vysočině pak 200.

„Prosíme, aby pokud možno povolávali ty, kteří ještě nejsou nikde zapojeni. Proto jsme také vyplnili seznamy tak, aby hejtmani měli k dispozici data, zdali student pracuje už tam či tam,“ říká o pracovních příkazech Vladimír Komárek, předseda Asociace děkanů lékařských fakult ČR a děkan 2. LF UK.

Podle Ondřeje Hubálka, člena koordinační skupiny 2. LF UK v Praze a studenta 6. ročníku, je důležité, aby studenti nebyli přesouváni z jednoho pracoviště na druhé. „Zároveň by nám dost pomohlo, kdyby ta zařízení respektovala, že nasazení studenti pořád mají nějakou výuku,“ komentoval Hubálek.

Řešit by se podle studentů mělo i odměňování. Teď se totiž v jednotlivých zařízeních napříč republikou liší i o víc než sto korun na hodinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled