Bývalý ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny dostal za ovlivňování zakázek tříletou podmínku

Za ovlivňování veřejných zakázek na propagaci Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) Obvodní soud pro Prahu 9 potrestal jejího bývalého ředitele Karla Šteina tříletou podmínkou s pětiletým odkladem. Dalším třem obžalovaným, kteří se podle státní zástupkyně podíleli na manipulování se zakázkami či uplácení generálního ředitele, uložil soud také podmíněné tresty. Rozsudek není pravomocný. Podle obžaloby způsobila čtveřice pojišťovně škodu přes devět milionů korun. Třem obviněným soud také uložil peněžité tresty.

Obžaloba kromě Šteina mířila na Martina Lafka, Josefa Svobodu a Pavla Vondrušku. Lafkovi soud uložil stejný trest jako Šteinovi, Svobodu potrestal 2,5roční podmínkou s odkladem na čtyři roky. Vondruška, který se k činu přiznal, dostal roční podmínku.

Soudce Václav Kvapil také obžalovaným kromě Vondrušky uložil peněžité tresty – Lafek má zaplatit milion korun, Svoboda 150 tisíc a Štein 200 tisíc korun. Bývalému řediteli podle nepravomocného rozsudku ale zároveň propadne více než milion korun, které u něj zajistila policie. Všem čtyřem obžalovaným také soud zakázal činnost ve statutárních orgánech obchodních společností na dobu od dvou do pěti let.

Pojišťovna podle státní zástupkyně v letech 2014 a 2015 vypisovala jako tendry malého rozsahu s plněním do 500 tisíc korun marketingové zakázky na svou propagaci například při sportovních či kulturních akcích. K tomu podle ní uzavírala nevýhodné, finančně nadhodnocené smlouvy, u nichž byli předem známí soutěžitelé, výherci zakázky i celková výherní cena. Reálné náklady na reklamu byly podle obžaloby nižší, než bylo VoZP fakturováno, a to mnohdy až o 80 procent. Takto bylo údajně uzavřeno 35 zakázek.

Lafek podle státní zástupkyně oslovil v roce 2014 Šteina s nabídkou, aby pojišťovna realizovala zmíněné zakázky, ke kterým vždy osloví předem vybrané dodavatele. Z těch pak podle obžaloby vyhrála firma, kterou obžalovaní určili, účast zbylých byla podle vyšetřovatelů pouze formální. Obžaloba také tvrdí, že Štein za ovlivnění zakázek přijímal úplatky.

Podle Kvapila byla vina obžalovaných bezpochyby prokázána. Z dokazování podle soudce mimo jiné vyplynulo, že zřízení komise, která měla zakázky hodnotit, bylo čistě formální. O tom, že komise fakticky nerozhodovala, svědčí podle Kvapila například to, že další nabídky byly neúplné nebo špatně zpracované, z protokolů pak například nelze zjistit, proč byla pro zakázku vybrána vítězná firma.

Šteina pojišťovna odvolávala dvakrát

Štein se mimo jiné hájil tím, že nemohl zakázky ovlivnit, podepisoval jen smlouvy, které vždy předem zkontrolovalo právní oddělení pojišťovny. Popřel také, že by vyžadoval nebo převzal úplatek. Na svou nevinu poukazovali i Svoboda a Lafek. Vondruška se naopak přiznal a svého jednání lituje. Dříve u soudu uvedl, že obviněnému Lafkovi dával peníze, o nichž se domníval, že jsou pro Šteina. Přímo u předání však nikdy nebyl, nelze tedy podle něj určit, zda se skutečně k tehdejšímu řediteli pojišťovny dostaly.

VoZP se k trestnímu řízení připojila jako poškozená s nárokem na 12,7 milionu korun. Zástupce pojišťovny na začátku hlavního líčení uvedl, že rozdíl oproti škodě, kterou uvádí obžaloba, vychází z jiné kalkulace škody. Soud ji s nárokem odkázal na civilní řízení. Podle Kvapila totiž pojišťovně žádná škoda nevznikla, naopak z náborových kampaní těžila.

Štein vedl pojišťovnu od roku 2009. Správní rada pojišťovny ho na podzim 2016 nadvakrát odvolala. Pražský městský soud ovšem loni v létě nepravomocně určil, že rozhodnutí o prvním odvolání je neplatné. Odvolací vrchní soud o žalobě dosud nerozhodl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...