Bučeli na rektora Zimu, vytýká autor petice. Lhal a je nedůvěryhodný, vysvětluje stávkující student

Nahrávám video

Přesně týden blokovalo zhruba dvacet mladých lidí budovu rektorátu Univerzity Karlovy. Domáhali se konce rektora Tomáše Zimy a také toho, aby začala škola dělat víc pro ochranu klimatu. Protest ale studenty rozdělil na dva tábory. Zástupci obou z nich byli hosty večerního pořadu Události, komentáře, který moderoval Jakub Železný.

Podle studenta Filozofické fakulty UK a člena iniciativy Univerzity za klima Matyáše Křížkovského měla stávka smysl. „Dosáhli jsme toho, že předsednictvo Akademického senátu slíbilo, že se bude našimi požadavky vážně zabývat,“ jmenoval jeden z důsledků.

Způsob, jakým se část studentů snažila upozornit na problémy, ale vadil některým dalším. Sepsali proto petici, ve které uvedli, že „nedůstojné, neslušné a hrubé chování některých členů hnutí Univerzity za klima vážně poškozuje dobré jméno Univerzity Karlovy v očích jak laické, tak i odborné veřejnosti“. Podle jednoho z autorů petice, studenta Matematicko-fyzikální fakulty UK Patrika Novotného bylo nepatřičné například bučení a pískání na rektora Zimu. 

„Ta situace byla dost náročná, kdy tam bylo asi padesát, šedesát studentů, kteří demonstrovali, a do toho tam přišel pan rektor Zima, začala nějaká debata. Do toho on nám otevřeně zalhal, že od smlouvy s firmou Home Credit odstoupil on, což není pravda,“ vysvětlil v pořadu Události, komentáře Křížkovský a upozornil, že jde o propojené problémy.

„Jednak je tu Univerzita Karlova jako symbolická instituce, která by měla přistoupit k řešení klimatických změn a jít příkladem společnosti, a zároveň do toho je tady ale rektor Zima, který v těch kauzách ukázal, že není důvěryhodný. Ty kauzy byly spojeny s klimatem,“ uvedl Křížkovský.

Zároveň se ohradil proti pasáži petice, ve které zaznělo, že jsou stávkující studenti neuctiví k příbuzným obětí komunistického režimu. Podotkl, že rektor Zima je s minulým režimem hodně spojený. „V roce 1984 se stal členem KSČ, v roce 1989 byl předsedou Socialistického svazu mládeže. A on ty praktiky přenáší i do současného vedení Univerzity Karlovy,“ vysvětlil Křížkovský výhrady proti rektorovi.

Prostory vestibulu v Karolinu, kde sídlí rektor a centrální orgány Univerzity Karlovy, obsadili studenti minulý týden ve středu. Předtím strávili jeden den a noc v budově Filozofické fakulty UK, kde stávkovali za lepší ochranu klimatu a snižování emisí. Svůj protest směřovali k vládě, po přesunu do Karolina ho ale namířili hlavně proti rektoru Zimovi.

Zimovi vytýkají především aféru kolem spolupráce univerzity s úvěrovou společností Home Credit, která se zavázala univerzitě po dobu tří let poskytovat ročně půl milionu korun. Vedení univerzity za toto partnerství čelilo kritice a firma od smlouvy následně odstoupila. Vedle toho studenti poukazují na to, že úvěrová společnost patří Petru Kellnerovi, jenž přispívá Institutu Václava Klause, který popírá klimatické změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 5 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled