Praha - Podle předsedkyně Nejvyššího soudu (NS) Ivy Brožové je středeční návrh ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) na její kárnou žalobu pokračováním útoků proti ní. Brožová to dnes řekla novinářům na tiskové konferenci. Chce také podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu proti rozhodnutí ministerstva financí, které zamítlo její žádost o prominutí platby čtyřicetimilionové pokuty.
„Osobně se domnívám, že jde o pokračování snahy docílit mého odstranění z funkce,“ řekla Brožová.
Podle Pospíšila je důvodem návrhu na zahájení kárného řízení právě pokuta, kterou Nejvyššímu soudu uložil finanční úřad, a její zatajení před ministerstvem. Oficiálně byl návrh podán kvůli závažnému porušení zákona o majetku státu a porušení povinnosti při výkonu veřejné správy.
Brožová všechna obvinění odmítá. Podle ní šlo o administrativní a méně závažná pochybení v rámci investic u Nejvyššího soudu, která nepřipravila daňové poplatníky o žádné peníze. V tomto případě jde podle ní o přelévání peněz z jedné státní instituce na druhou.
Žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu proti rozhodnutí ministerstva financí Brožová zdůvodnila tím, že v 98 procentech případů prý ministerstvo financí podobné pokuty vzniklé v justici promíjí.
Pospíšil návrh mimo jiné odůvodnil tím, že Brožová se proti pokutě neodvolala a ministerstvo se o ní dozvědělo až v polovině listopadu, kdy NS žádal o peníze na zaplacení penále. Přitom jí prý povinnost informovat o výměru finančního úřadu uložil již předchozí ministr Pavel Němec. Na pochybení při investicích v rámci NS totiž přišly kontroly ministerstev financí a spravedlnosti v roce 2005. Brožová tehdy kvůli chybám propustila ředitele správy soudu.
Předsedkyně Nejvyššího soudu na výtky Pospíšila uvedla, že odvolávat se proti pokutě za porušení zákonných lhůt je bezpředmětné a o pokutě informovala Pospíšila ihned poté, co jí ministerstvo financí zamítlo žádost o prominutí pokuty.
Výměr finančního úřadu prý dostala 11. června a zamítavé vyjádření ministra Kalouska obdržela 13. listopadu. Poté se obrátila na Pospíšila s požadavkem na zvýšení rozpočtu NS. Ministr jí ale odpověděl, že peníze nedostane a věc musí vyřešit sama.
Brožovou zaráží především postoj ministerstva financí, který prý byl v tomto případě naprosto výjimečný. Jako příklad opačného postupu uvedla případ z letošního roku, kdy mělo Krajské státní zastupitelství v Brně zaplatit penále 98 milionů korun a po zásahu ministerstva financí uhradilo 23.000 korun. Soudu ve Vyškově pak ministerstvo zase úplně odpustilo dvanáctimilionovou pokutu.
„Celý tento případ se řídí daňovými předpisy, a subjekty jsou tak ze zákona vázány mlčenlivostí,“ řekl ČTK mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Podle něj je každý případ posuzován individuálně a existuje řada případů, kdy i administrativní chyba vede k neprominutí odvodů a penále.
Kromě kárné žaloby prý Brožová opět požádá ministerstvo financí o prominutí pokuty.
„Myslím si, že ve skutečnosti za tím je panika z volby prezidenta republiky,“ řekla k případu stínová ministryně spravedlnosti ČSSD Marie Benešová Českému rozhlasu - Radiožurnálu. Benešová dále prohlásila, že „je za tím“ zákulisní justiční mafie, která se snaží plně ovládnout justici, aby sloužila v zájmu vládnoucí garnitury.
Brožová od roku 2006 vede spory s prezidentem Václavem Klausem, které již několikrát skončily u Ústavního soudu. Brožová k němu podala stížnost poté, co ji prezident odvolal z funkce, protože prý dobře neplní své povinnosti. Obrátila se na něj také, když Klaus jmenoval místopředsedou NS bývalého ministra spravedlnosti a někdejšího kandidáta ČSSD na funkci prezidenta Jaroslava Bureše. Ústavní soud dal Brožové v obou případech za pravdu. Na svém postu zůstala, Bureš musel z funkce odejít
