Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová se nemusí omlouvat bývalému řediteli protikorupční policie Tomáši Martincovi za své tři roky staré tvrzení, že proti ní konstruoval kauzu. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 2. Verdikt není pravomocný.
Spor začal na jaře roku 2013, když šéfka pražských žalobců Bradáčová po ukončení rozhlasového interview na Frekvenci 1 moderátorovi řekla, že na ni protikorupční policie „vyrobila“ kauzu. Mělo jít o podjatost při šetření zakázky údajně spojené s jejím manželem. Rádio informaci zveřejnilo.
Později vyšlo najevo, že Martinec se předtím s Bradáčovou sešel a sdělil jí, že její manžel, s nímž žalobkyně v dané době už nežila, figuruje v jednom z šetřených případů. Podle závěrů kontroly policejního prezidia se tím Martinec nedopustil trestného činu ani přestupku, postupoval však nestandardně. Sám Martinec setkání vysvětloval tím, že považoval za vhodné, aby případ řešilo jiné státní zastupitelství.
Soud: Martinec neměl žalovat Bradáčovou, ale zastupitelství
U soudu se někdejší šéf ÚOKFK Martinec snažil dokázat, že Bradáčová využila svého vlivu a nepravdivým výrokem proti němu rozpoutala mediální kampaň. Jejím cílem měla být Martincova profesní i mediální likvidace. Tehdejší policejní funkcionáři na něj totiž prý začali vyvíjet tlak, který vyústil v jeho rezignaci a odchod od policie.
Po Bradáčové žádal Martinec u soudu omluvu a dvousettisícové odškodné. Soudkyně Otília Hrehová ale jeho žalobu zamítla; konstatovala, že Martinec v prvé řadě vůbec neměl žalovat Bradáčovou jako soukromou osobu, ale Vrchní státní zastupitelství v Praze, které nese za výroky své šéfky odpovědnost.
Martincův právník Jiří Vyvadil sice v tomto smyslu navrhoval žalobu rozšířit, ale až těsně před vynesením rozsudku, na což soud nepřistoupil. Hrehová navíc nenašla příčinnou souvislost mezi sdělením Bradáčové a údajným porušením osobnostních práv Martince.
Bradáčová mluvila „mimo záznam“, upozorňuje soudkyně
Bradáčová navíc podle soudkyně s moderátorem hovořila takzvaně off record, tedy mimo záznam, a takto poskytnuté informace prý mají význam ryze operativní, nikoliv důkazní. Novinář z nich sice může vycházet, ale nemůže je použít bez ověření. Takové výroky podle ní nelze poměřovat s veřejnými. „Výroky pronesené v soukromí bez předpokladu jejich zveřejnění nelze hodnotit jako způsobilé k zásahu do osobnostních práv,“ podotkla.
Ani žalobkyně ani někdejší šéf elitního policejního útvaru k vynesení rozsudku nedorazili. Bradáčové obhájce Pavel Uhl je s rozsudkem spokojený: „Považuji ho za správný a spravedlivý.“
Martincův právní zástupce Jiří Vyvadil naopak verdikt označil za skandální, o případném odvolání se poradí se svým klientem. „Pokud můj klient bude frajer a půjde do žaloby vrchního státního zastupitelství, tak já bych byl pro. A dám mu právní zastoupení zadarmo.“
„Další jednání pana Vyvadila ani Martince nestojí za žádný komentář,“ reagovala Bradáčová. Podle dnešního rozhodnutí jí má bývalý policista zaplatit náklady vynaložené na soudní řízení.
