Šéf protikorupční policie Martinec sám skončil

Praha – Ředitel Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK), kterému se někdy zkráceně říká protikorupční policie, Tomáš Martinec rezignoval na svou funkci. Před nedávnem se dostal do křížku s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou kvůli spekulacím, že na ni shromažďoval kompromitující materiál. Martinec to od začátku popíral. Policejní ředitel Martin Červíček rozhodnutí ocenil, Martince zná prý velmi dlouho a nadále s ním počítá do řídící funkce v policejním sboru. Bradáčová už čelí kvůli svým výrokům na adresu Martince trestnímu oznámení. Pro křivé obvinění ho dnes podal advokát Jiří Vyvadil, bývalý poslanec a senátor za ČSSD.

„Rozhodl jsem se, že rezignuji na svou funkci k 15. 5. tohoto roku,“ uvedl Martinec na mimořádné tiskové konferenci. Znovu „kategoricky odmítl“, že by jeho útvar konstruoval jakýkoli případ a že by jakékoli informace prodávali. „Mám pocit, že událostmi posledních dnů a jejich medializace je práce mnou řízeného útvaru naprosto dehonestována,“ uvedl.

K jeho rozhodnutí přispěla i slova ministra vnitra Jana Kubiceho v nedělních Otázkách Václava Moravce, že si neumí představit Martincovu spolupráci s nejvyšší státní zástupkyní. „Ani já si ji neumím představit,“ zmínil šéf ÚOKFK.

Za hlavní důvod označil šéf protikorupční policie medializaci, která podle jeho slov dehonestovala práci jeho útvaru, který odvádí špičkovou práci, i jeho osoby. „Není příjemné, když jsem medializován v negativním smyslu, když jsem nic neprovedl. Pokud udělám chybu a budou spatřovány nedostatky, budu se velmi rád zodpovídat, ale v tento okamžik to necítím, proto mé rozhodnutí směřuje k tomu, aby útvar nebyl očerňován a aby nadále byla dobrá spolupráce orgánů činných v trestním řízení,“ uvedl Martinec na dotaz novinářů.

Sama šéfka pražských žalobců Lenka Bradáčová dnešní Martincův krok nijak neokomentovala. „Rozhodnutí pana ředitele beru na vědomí,“ sdělila pouze v SMS zprávě pro Českou televizi.

Červíček: Zachoval se jako chlap

Policejní ředitel Martin Červíček ocenil krok svého podřízeného jako chlapské gesto, Martinec podle něj svou rezignací povýšil zájem útvaru i policie celkově nad osobní zájem. „Je to pro mě chlapské gesto, kterým se snaží dát najevo, že pro nás všechny, kdo děláme u policie, je důvěra nejen veřejnosti, uvnitř policie, ale i s partnery, se kterými se podílíme na odhalování trestné činnosti, to nejdůležitější,“ prohlásil Červíček.

Červíček k personálnímu řešení vzniklé situace podotknul, že podle zákona o služebním poměru bude vyhlášeno nabídkové řízení, a pokud z něj nevzejde Martincův nástupce, bude následovat výběrové řízení.

Policejní prezident se sporem Bradáčové a Martince zabývá od doby, kdy od Bradáčové dostal podnět k prověření stávající úrovně spolupráce Vrchního státního zastupitelství v Praze a protikorupční policie. Odhadl, že první výsledky prověřování by mohl znát zhruba za 14 dní.

Bradáčová ale čelí kvůli svým výrokům na adresu Martince i trestnímu oznámení. Pro křivé obvinění ho dnes podal advokát Jiří Vyvadil, bývalý poslanec a senátor za ČSSD: „Vše budí dojem připravované akce, jejímž cílem bylo odstranění Tomáše Martince z funkce, vyvolání atmosféry strachu mezi policisty a postupné tlumení této činnosti.“

Tomáš Martinec vedl protikorupční policii přes dva roky

  • Ředitelem Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) je Tomáš Martinec od 1. března 2011. Předtím byl zástupcem policejního ředitele v Kraji Vysočina.
  • Martinec v ÚOKFK působil už dřív jako náměstek. V únoru 2009 ÚOKFK dočasně vedl. Předtím pracoval u finanční policie, kde byl náměstkem ředitele, a na policejním prezidiu.
  • Do čela ÚOKFK ho jmenoval bez výběrového řízení policejní prezident Petr Lessy. Vybral ho kvůli bohatým zkušenostem v protikorupční a finanční policii a pro jeho podíl na úspěšné transformaci kriminálky na Vysočině.
  • V čele ÚOKFK vystřídal Libora Vrbu, který na funkci rezignoval koncem února 2011. Martinec přitom z vedení útvaru odešel údajně kvůli neshodám s Vrbou, kterého zastupoval.
  • V roce 2011 napsal deník Právo, že o Martincovi se v minulosti mluvilo například kvůli jeho vztahům s bývalým pražským primátorem Pavlem Bémem (ODS). Ten mu v roce 2008 coby náměstkovi protikorupčního útvaru neoficiálně nabídl místo pražského policejního ředitele, a to aniž měl k takovému jednání jakýkoliv mandát. Martinec nabídku odmítl a o nestandardním jednání primátora informoval své tehdejší nadřízené, napsalo Právo.

Martinec se narodil 22. září 1966. K policii nastoupil v roce 1986, a to ve Žďáru nad Sázavou. V roce 1996 odešel na odbor ochrany dětí Okresního úřadu ve Žďáru. Vystudoval Pedagogickou fakultu Masarykovy Univerzity. V roce 1999 se k policii vrátil.

Během Martincovy dvouleté éry se protikorupční útvar chlubil nárůstem obviněných a počtem případů, které řeší. Jen vloni obvinil 804 lidí a zabýval se možnou škodou za 110 miliard korun. Mezi nejznámější patří kauza poslanců Víta Bárty a Jaroslava Škárky kvůli půjčkám a předávání peněz je nejprve odsoudil pražský Obvodní soud a ten odvolací je pak viny zprostil. Loni v květnu policie zatkla poslance Davida Ratha, který je obžalován z přijetí úplatku a na hlavní líčení čeká ve vazbě. Stejný útvar obvinil i poslankyni a bývalou ministryni Vlastu Parkanovou - a to kvůli nákupu letounů CASA.

Za Tomášem Martincem zůstaly ale taky otazníky, například kolem ČEZu; případ bývalého generálního ředitele Martina Romana a zakázek pro plzeňskou škodovku policie odložila. Nejasné je taky prověřování okolností, za kterých polostátní energetický gigant koupil solární elektrárny od firmy Amun.Re. Rozplétání vazeb nejdřív Martincův tým odložil, na pokyn Vrchního státního zastupitelství se jimi zabývá znovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát v prvním kole volby nezvolil adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém bude vybírat mezi Kostolanskou, Laurenčíkovou, Schormem a Jaromírem Jirsou. Druhé kolo volby proběhne před polední přestávkou.
03:06Aktualizovánopřed 42 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 1 hhodinou

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 4 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 4 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 5 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 5 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 15 hhodinami
Načítání...