Praha - Bouřlivou debatu, která provází Kaplického chobotnici, zažily v minulosti i jiné kontroverzní stavby. Nejčastěji takové, které měly vyrůst v okolí historických center měst. Desítky z nich svou existenci nakonec obhájily, ale řada zajímavých a odvážných projektů světlo světa nikdy nespatřila.
Novostavby budily rozpaky a nelibost vždy. Například železobetonový kolos bývalého Federálního shromáždění nebo skleněná fasáda Nové scény vyrostly v historickém centru Prahy. Obří televizní vysílač byl postaven jen o kousek dál, mezi žižkovskými činžáky. I dnes by někteří lidé několik staveb v hlavním městě raději neviděli: „Myslím, že nejnešťastnější je druhá polovina 20. století, kdy vznikl PAKUL a také dispečink Dopravních podniků hl. m. Prahy. Ty pražské panorama rozbily,“ myslí si historik architektury Richard Biegel.
Architekti a historici architektury se často přou o to, které stavby do Prahy zapadnou a které se do celkové koncepce města nehodí. „Moderní architektura, zvlášť ta organická bez pravých úhlů, může ladně dostoupit na samou blízkost historických budov,“ prezentuje svůj názor architekt David Vávra.
Některé netradiční budovy v Praze vyrostly, některé zůstaly u návrhu na papíře. Nejbláznivějším plánem ze 40. let se stal projekt tří mrakodrapů na Novém Městě od architekta Havlíčka. Jen díky porušení pravidel soutěže se nerealizoval ani projekt Josefa Gočára na pražskou radnici. Z neuskutečněných projektů označují architekti za velké minus nerealizování takzvané Velké vodní cesty Labe-Odra-Dunaj, která je v plánech už více než 600 let.
