Počet zahraničních bojovníků s vazbou na Česko, kteří se zapojili do bojů na Blízkém východě jako příslušníci teroristických organizací, stoupl loni na jedenáct. Dva z nich byli čeští občané. Bezpečnostní informační služba (BIS) to uvedla ve výroční zprávě za rok 2017, ve které se věnuje i extremistické scéně v Česku. Krajní pravice a levice jsou podle zprávy v útlumu.
BIS: Loni bylo na Blízkém východě 11 bojovníků s vazbou na Česko
Česko podle situační zprávy o vnitřní bezpečnosti země za loňský rok bylo po porážce Islámského státu (IS) v Sýrii a Iráku tranzitní zemí, kudy se zahraniční bojovníci snažili dostat zpět do Evropy. Tuzemské bezpečnostní složky delší dobu návraty bojovníků označují za bezpečnostní riziko kvůli jejich možné radikalizaci nebo přípravě teroristického útoku.
Loňský případ dvou Čechů byl podle situační zprávy první, při kterém se čeští občané v Sýrii ocitli mezi zahraničními bojovníky. Z kontextu je zřejmé, že se jedná o příbuzné bývalého pražského imáma, kteří se účastnili bojů v řadách sesterské organizace al-Káidy.
V Česku byli obviněni z terorismu a přímé účasti v teroristické organizaci. Policie je stíhá jako uprchlé. Bývalý imám Samer Shehadeh, který čelí obvinění z podpory terorismu, je ve vazbě. Shehadeh loni opustil Česko, podle médií byl dopaden v Jordánsku.
BIS v roce 2017 prověřovala také možné vazby pachatelů teroristických útoků v EU na Česko. Přímou hrozbu útoku na českém území ale kontrarozvědka nezaznamenala. Vyhodnocovala i rizika spojená s lidmi z oblasti Maghrebu, na které se kvůli špatné integraci do evropské společnosti zaměřují islamističtí verbíři.
Prezident Miloš Zeman loni v lednu uvedl, že v Česku se „potlouká jistý člověk z Magherbu, který je důvodně podezřelý ze spolupráce s teroristickými islámskými organizacemi“. BIS i vnitro tehdy uvedly, že nemají informace o teroristické hrozbě, hlavu státu kvůli šíření informace kritizovala řada politiků.
Kontrarozvědka se věnovala i rizikovým jevům mezi muslimy v Česku. Získala informace o některých lidech, kteří se projevovali radikálně, jejich projevy ale nevedly k další rizikové činnosti a neovlivnily umírněný charakter české muslimské komunity. „V souvislosti s občanskou válkou v Sýrii nezaznamenala BIS výrazné promítání konfliktu do soužití syrské diaspory na území ČR,“ uvádí zpráva.
Političtí extremisté jsou v Česku v útlumu
BIS se ve výroční zprávě pravidelně věnuje i extremistické scéně v Česku. Tradiční političtí extremisté – krajní pravice a levice – jsou v Česku podle zpravodajců v útlumu, jejich stoupenců ubývá a novou generaci oslovují minimálně.
Zástupci tradiční pravicově extremistické scény se podle zpravodajců už několik let potýkají s krizí. Jejich popularita a podpora byla naprosto minimální. Zájem voličů z řad pravicových extremistů se naopak dařilo získávat subjektům populistickým či umírněně radikálním.
Pravicoví extremisté se zaměřili na kritiku Evropské unie, protesty proti stávající politické reprezentaci, vymezení se vůči lidskoprávním aktivistům či nevládním organizacím. Při tom se podle BIS v řadě případů shodli s nacionalisty z levicově extremistické scény. Nejvýrazněji se to projevilo v pozitivním náhledu na politiku ruského prezidenta Vladimira Putina, nebo v odmítání členství ČR v NATO či v negativním vztahu k Izraeli.
Extrémně levicovou scénu BIS označila za nadále silně fragmentovanou, bez výraznějších postav, které by ji jakkoliv sjednotily, členská základna jejích platforem zůstala slabá. Zpráva též konstatuje, že nebyly zaznamenány žádné přímé akce, ke kterým by se přihlásili militantní anarchisté.
Téma imigrace vyprchalo
Poptávka po jednoduchých a rychlých řešeních ale vytváří prostor přitahující i ryzí pragmatiky, kteří se angažují primárně za účelem uspokojení svých osobních cílů, konstatuje BIS. Rizikem je podle ní prokremelská orientace části tohoto spektra.
Zpráva popisuje i loňskou změnu původně protiimigračních hnutí v „protivládní“. „Protiimigrační spektrum se nacházelo v krizi způsobené nejen jeho nejednotností, rozhádaností jednotlivých aktivistů a neochotou spolupracovat, ale zejména tím, že téma imigrace vyprchalo a přestalo přitahovat zájem veřejnosti,“ uvádí zpráva. Aktivisté se proto podle BIS zaměřili na jakákoli jiná témata vzbuzující emocionální reakce veřejnosti, jejichž prostřednictvím by se mohli zviditelnit a získat co nejširší podporu.
Část extremistů se nicméně i nadále snažila získat popularitu protimuslimskou rétorikou. Převážná většina veřejně deklarovala odpor k setrvání Česka v EU a NATO a pozitivně se stavěla k politice Vladimira Putina či akcentovala takzvanou slovanskou vzájemnost. Kvůli jejich silné prokremelské orientaci podle BIS přetrvávalo riziko jejich využití Ruskem k prosazení vlastních zájmů.
Reálnou bezpečnostní hrozbu pro demokratické základy či bezpečnost loni naopak nepředstavovaly aktivity paramilitárních a domobraneckých uskupení. „Patrně nejproblematičtější bezpečnostní aspekt spočíval v jejich proruské orientaci, kvůli které přetrvávalo riziko, že by mohly být zneužity k šíření proruské propagandy,“ konstatovala BIS. Místo radikalizace ale jejich aktivita poklesla.