Bič na opisovače? Zveřejňovat všechny práce a sjednotit pravidla

Demise dvou ministrů kvůli podezření z opisování v závěrečných pracích na vysoké škole by mohly vést k zavedení jednotných požadavků na absolventské práce a jejich plošnou kontrolu. Problémem, který nekalým praktikám studentů nahrává, je i neochota některých škol studie zveřejňovat. Vědomí, že práci si na internetu bude moct zkontrolovat kdokoliv a kdykoliv, by podle IT specialisty Jana Macha z Vysoké školy ekonomické řadu studentů od opisování odradilo.

Jan Mach v poslední době analyzoval obě práce bývalé ministryně spravedlnosti Taťány Malé i odcházejícího ministra práce a sociálních věcí Petra Krčála. Ve všech našel rozsáhlé pasáže, které se zjevně „inspirovaly“ u jiných závěrečných prací, popřípadě nebyly náležitě zdrojovány.

Podle Macha tkví zásadní problém v nejasné formulaci zákona ohledně povinnosti závěrečné práce zveřejňovat. Veřejné a soukromé vysoké školy si jej často vykládají různě.

„Hodně soukromých škol dává práce někam do knihovny. A kdo chce, ať si tam přijde a třeba si je ofotí. Kdyby byly dostupné on-line, veřejně, věřím, že by se studenti opisovat báli,“ míní Mach, který k vyhledávání opsaných pasáží využívá systém Thesis.cz.

Ročně Mach zkontroluje stovky bakalářských či diplomových prací, závažnější problémy najde zhruba v jednom procentu z nich. 

Nahrávám video
Netolický: Zaveďmě společná pravidla pro závěrečné práce
Zdroj: ČT24

Netolický: Zaveďme jednotná pravidla

Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (ČSSD) by se úpravou praxe pro schvalování vysokoškolských prací mělo začít vážně zabývat ministerstvo školství, akreditační komise nebo Národní ústav pro vzdělávání. „Je na zvážení, zda způsobem, jakým jsme unifikovali státní maturity, nenastavit i pravidla pro všechny vysoké školy a absolventské práce.“

Dosud požadavky na podobu absolventských prací určovaly vysoké školy jednotlivě, což by se do budoucna mohlo změnit. „Bylo by dobré nastavit jasné standardy, abychom měli jistotu, že ten, kdo absolvuje bakalářské, magisterské či doktorské studium, má něco za sebou, nějaké výsledky a že kvalita práce odpovídá,“ míní Netolický.

Sám prý v minulosti jako oponent i vedoucí absolventských prací několikrát nedoporučil připuštění k obhajobě, nakonec ale práce připuštěna i obhájena byla: „Ti absolventi dnes mají vysokoškolské tituly. Je na zamyšlení, kolik času jednotliví pedagogové věnují oponentství či vedení prací.“

Na základě případů Taťány Malé a Petra Krčála by především všem, kteří hodlají vstoupit do politiky, doporučil zpytovat svědomí, zda je jejich minulost včetně studia dostatečně bezúhonná: „Předpokládám, že když jde někdo do politiky, je si vědom toho, že je na očích a že se může stát, že se lidé nebo média budou zabývat i jeho minulostí. A studium je poměrně důležitá záležitost.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...