Úřadu ministra pro místní rozvoj se v pátek ujal Ivan Bartoš. Dlouholetý předseda Pirátské strany má v nové vládě jakožto vicepremiér na starost také oblast digitalizace. Pro pirátské politiky jde o nebývalý úspěch i ve světovém měřítku. Spolu s ním se ministry stali i další dva pirátští kandidáti – Jan Lipavský a Michal Šalomoun.
Bartoš je vicepremiérem a ministrem. Pro světové pirátské strany je to zatím největší úspěch
3 minuty
Události: Předseda Pirátů Ivan Bartoš se ujal ministerské funkce
„Patnáct let od doby, kdy první (švédská) Pirátská strana spatřila světlo světa, a konečně jsme to dokázali,“ jásá na Twitteru organizace Internacionála pirátských stran s odkazem na úspěch České pirátské strany, která má ve vládě hned tři ministry. Je to přitom vůbec poprvé, kdy v nějaké vládě vzešlé z voleb zasednou představitelé Pirátů.
Vládní funkci krátce zastával také představitel Tuniské pirátské strany Slim Amamou v přechodném kabinetu vzniklém po revoluci v roce 2011. Tentokrát je to ale poprvé, kdy Piráti obsadí v nějaké zemi ministerská křesla na základě rozhodnutí voličů.
Na ministerském postu nahradil Bartoš Kláru Dostálovou (za ANO). Jednou z jeho priorit je úprava stavebního zákona. „Na stole ležela zpráva o tom, co je potřeba dělat. Což mě potěšilo, že má stát kontinuitu,“ řekl Bartoš redaktorům České televize po převzetí ministerské pracovny.
Ministr s dredy
Bartoš stál v roce 2009 u zrodu české odnože Pirátů, v čele strany je s přestávkami přes osm let. Zdobí jej pro politika netypický účes s dredy, je ženatý a má dvě děti. Vystupuje jako DJ, hraje na akordeon a zpívá v kapele Nohama napřed.
Pod jeho vedením se Piráti během deseti let existence dostali do obou komor parlamentu, loni se strana prosadila i do Evropského parlamentu, kde má tři mandáty. V Praze mají Piráti také primátora Zdeňka Hřiba.
Loni v prosinci se Bartoš stal lídrem koalice Piráti a Starostové do letošních sněmovních voleb, ve kterých toto uskupení skončilo třetí. Kvůli preferenčním hlasům pro kandidáty navržené STAN ale Piráti získali jen čtyři poslance a Bartoš kvůli tomu čelil od některých členů strany výzvám k rezignaci. V následné vnitrostranické anketě ho ale většina účastníků podpořila. O dalším postupu a podobě strany bude rozhodovat celostátní fórum v lednu.
Bartoš patřil v uplynulém volebním období k ostrým kritikům vlády vedené Andrejem Babišem. Letos v červnu při debatě před hlasováním o vyslovení nedůvěry kabinetu řekl, že Piráti podle něj nikdy nekritizovali kabinet bezúčelně nebo prvoplánově, nabízeli své návrhy.
Bartoš vládě a premiérovi tehdy vytkl například kauzu Čapí hnízdo, postup při koronavirové krizi, „zruinování státního rozpočtu a destrukci veřejných financí“ i plánované „předvolební dárečky“.
Na druhou stranu čelil kritice kvůli některým svým starším postojům i Bartoš. Patří k nim třeba přiznání, že v referendu o vstupu České republiky do Evropské unie hlasoval proti, v minulosti nesouhlasil ani s českým členstvím v Severoatlantické alianci.
Jím vedená strana je ale nyní proevropská a ani členství v NATO většina členů nezpochybňuje. „Piráti nikdy nechtěli z NATO vystupovat ani na tom nechtějí nic měnit. Kdo to opakuje v médiích, tak lže. Jsme v tom jako strana zajedno,“ řekl k tomu Bartoš před čtyřmi lety na webu Hospodářských novin.
