Jak moc nám život zkomplikovalo uzavření hranic či omezení mezinárodního obchodu? Bude svoboda pohybu a podnikání v Evropě zachována? A jakou roli v tom všem hrají média? Tato témata otevřeli na on-line konferenci Anti-panic generální ředitel ČT Petr Dvořák, ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), podnikatel Oliver Dlouhý, výkonný ředitel Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Kryštof Mucha a další hosté.
Třetí pokračování virtuální konference se hned v úvodu zaměřilo na to, co způsobilo největší strach šesti účastníkům z různých odvětví.
Za veřejné instituce odpovídal ministr zahraničí Petříček. Ten se obával zejména narušení vazeb s dalšími zeměmi, zejména těmi evropskými. „Pro mě také bylo zatěžkávací zkouškou dostat zpět do České republiky desetitisíce našich občanů, kteří byli v zahraničí,“ řekl.
Obdobnou starost měla i rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. Ta musela dostat zahraniční studenty zpět domů, a naopak do Česka ty studenty, kteří byli zrovna na studijním pobytu. Velkou paniku v ní tak vzbudilo zejména uzavření hranic.
Bezprostřední uzavřenost světa vyvolávala paniku i v Oliveru Dlouhém, výkonném řediteli Kiwi.com, který na konferenci hovoří jako zástupce českých start-upů.
Výkonný ředitel karlovarského filmového festivalu Kryštof Mucha, který se konference účastní jako zástupce kulturního sektoru, uvedl, že nejsložitější bylo udělat správné rozhodnutí. To byl podle něj v tuto chvíli přesun akce na rok 2021. „Uvažovali jsme o přesunu během prázdnin, uvažovali jsme o tom, že bychom byli schopní oželet zahraniční hosty, návštěvníky. Ale co bylo klíčové – aby mohli všichni lidé do kina tak, jak jsou zvyklí,“ vysvětlil.
Za korporátní lídry na konferenci vystupuje člen představenstva Škoda Auto Bohdan Wojnar. Ten popsal, že rozhodování bylo doprovázené třemi základními faktory: „Všichni věděli, jak neznalost situace, nedostatek dat ovlivňuje konání. K tomu se přidal určitý strach. A média, rétorika, že jsme ve válce s virem, noční tiskové konference, prostor byl stále naplňován pocity strachu a veškerý jiný informační tok se doslova zastavil. Odpovědnost za lidi bylo samozřejmě velké téma.“
Menší množství paniky zažívali, alespoň v souvislosti se svou prací, generální ředitel ČT Petr Dvořák, zastupující na konferenci média, a Lucie Šicková (spoluzakladatelka Pixel Federation), která nabízí pohled zpoza hranic.
„Co se týče profesního nastavení, tam tyto změny a neočekávané situace vítám, protože mě to hrozně inspiruje, dává mi to novou energii. Hned od začátku jsem věděl, že pro nás to bude velký zásah do zpravodajství. Věděl jsem, že zpravodajství je na tyto události připraveno, že tyto změny umíme zvládat dobře,“ uvedl Dvořák. Špicková zase konstatovala, že její firmě se podařilo na aktuální situaci rychle zareagovat a například velmi brzy nařídili svým zaměstnancům home office.
Některé byznysy se musely adaptovat, jiným pandemie „pomohla“
Na nastalou situaci i přes počáteční obavy musela jednotlivá odvětví velmi rychle reagovat. Například KVIFF přišel s projektem Tady Vary. „Když jsme si řekli, že další ročník bude až v roce 2021, tak jsme tu seděli s kolegy a říkali si, že je škoda, že nebudeme moct ukázat všechny ty filmy našemu publiku. Potom jsme se rozhodli, že když nemůže Mohamed k hoře, tak půjde hora k Mohamedovi. Vzali jsme do diskuse Českou televizi a Aerofilms a oslovili jsme kina po celé republice. Takže my v původních datech festivalu budeme hrát v 96 kinech,“ uvedl Mucha.
Některým byznysům naopak pandemie zdánlivě pomohla. „My momentálně zažíváme pozitivnější období. Povedlo se nám nastartovat nějaké změny v našich produktech,“ řekla Šicková. „A díky tomu, že lidé mají více volného času a více možností hrát on-line, tak vnímáme situaci pozitivně. Ale jsme si vědomi toho, že nějaké ekonomické dopady krize mohou dopadnout i na nás.“
Přes snahu o spolupráci nás občas zahraniční partneři překvapí, uvedl Petříček
Ministr zahraničí v prvním bloku diskuse nastínil problémy spojené s uzavřenými hranicemi. „Pouze první část epidemie byly naše hranice zavřené oběma směry. Už v dubnu jsme ta pravidla měnili. I s ohledem na ty ekonomické dopady, protože jsme potřebovali usnadnit lidem třeba cestu za prací. To rozhodnutí nebylo jednoduché, protože to má závažné dopady,“ konstatoval.
„Jsme velmi otevřená ekonomika závislá na vývozu a ta omezení v Evropě mají dopady i na to. Co se týče obecného cestování, tak nakonec k nějakému omezení přistoupily všechny evropské státy. Takže v tomhle není Česká republika výjimka. Cílem je se začít vracet co nejrychleji směrem k normálu.“
Podle Petříčka chyběla dostatečná spolupráce jednotlivých zemí EU. „Musím přiznat, že i nyní se často přes veškeré snahy spolupracovat navzájem se svými partnery překvapujeme,“ uvedl.
Média podle spíkrů obstála, problém vidí v sociálních sítích
Dalším tématem diskuse byla média a jejich postavení v koronavirové krizi. Podle Muchy ukázala pandemie důležitost existence veřejnoprávních médií, Petr Dvořák zase pozoroval odklon od bulvárních médií.
„Ukázalo se, že v průběhu pandemie došlo k odklonu od bulvárních médií spíš k těm seriózním. A to nejen k veřejnoprávním, ale i těm, která se snaží poskytovat informace v nějakém kontextu. Tam si myslím, že se lidé snažili najít svoji kotvu, najít nějaký zdroj informací, kterému víceméně důvěřovali a z něj si utvářeli svůj názor,“ řekl.
Obdobný názor zastává i Oliver Dlouhý. Ten vidí problém zejména v sociálních sítích a šíření fakenews: „Na rozdíl od klasických médií vytvářejí ta sociální pocit, že názor, který je prezentovaný, sdílí sociální bublina uživatele. Sdílí ho lidi, kterým věří, které zná, které respektuje. A člověk je schopný potom lehce adaptovat ten cizí názor. To vytváří takový pocit, že ten názor je správný v jeho sociální bublině.“
