Babiš odmítá, že by něco zamlčel, zveřejnil prý všechny příjmy

Andrej Babiš (ANO) odmítl, že by měl nějaké příjmy, které nezveřejnil. Poté, co svého ministra financí vyzval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), aby vysvětlil nejasnosti ohledně majetku, prohlásil Babiš, že zveřejnil vše, co od roku 1993 vydělal. Zdůraznil, že tak učinil jako jediný politik a vyzval ostatní předsedy politických stran, aby jej napodobili. Andrej Babiš čelí kauze s nákupem dluhopisů Agrofertu. Premiér Sobotka se obává, že by Babišovy problémy mohly mít vliv na činnost vlády.

Babiš v roce 2013 nakoupil dluhopisy Agrofertu, jejichž cena však o 150 milionů korun převyšovala částku, kterou podle majetkových přiznání do té doby vydělal, poukázal týdeník Echo24. Babiš odkazuje na nezdanitelné příjmy z prodeje firem, akcií a dřívějšího podnikání, takže prostředky na nákup dluhopisů měl. Okolnosti nákupu dluhopisů ale zatím nevysvětlil a novináře osočuje.

Poté, co ho k vysvětlení, jak to s jeho příjmy bylo, vyzval i premiér Bohuslav Sobotka, řekl Andrej Babiš ČTK, že zveřejnil veškeré své příjmy od roku 1993. Zopakoval, že jeho příjmy jako zaměstnance po zdanění dosáhly 1,5 miliardy korun, ale kromě toho měl příjmy nepodléhající zdanění ve výši zhruba jedné miliardy korun. „Takže čisté příjmy, které se nedaní, a čistý příjem, který jsem zdanil, byly asi 2,5 miliardy. Toto jsem měl od roku 1993,“ řekl Babiš s tím, že jeho výdělky stačily na nákup dluhopisů jeho holdingu Agrofert v roce 2013 i na jeho živobytí.

Babiš se přitom podivil nad tím, že premiér Sobotka vydal prohlášení pro média, ačkoli měl příležitost se ho na výši příjmů zeptat a neměl posílat vzkaz přes média. „Mně je líto, že premiér, který byl ministrem financí, nerozumí, co to jsou hrubé daněné příjmy a příjmy, které nepodléhají zdanění,“ podotkl ministr financí.

Podle premiéra by podezření mohla komplikovat činnost vlády a navíc zpochybňovat autoritu ministerstva financí „jako úřadu, který má mimo jiné dbát na řádný výběr daní“. „Ministr financí by měl co nejdříve celou věc transparentně vysvětlit a neposkytovat prostor pro útoky opozice na svou osobu i na vládu jako celek,“ uvedl Bohuslav Sobotka.

Své prohlášení vydal premiér krátce poté, co jej k tlaku na Babiše vyzvala opoziční ODS. Podle jejího předsedy Petra Fialy je současný stav neudržitelný a pro zachování důvěry občanů v politiku je nutné, aby se situace vyjasnila.

Andrej Babiš naproti tomu tvrdí, že je jediný vrcholný politik, který své příjmy zveřejnil. „Já bych rád vyzval všechny předsedy parlamentních stran, a hlavně pana Sobotku, aby zveřejnili veškerý majetek a všechny svoje příjmy od roku 1993, jak jsem to udělal já, a kolik daní zaplatili. Ať to udělá pan Fiala, pan Sobotka, pan (předseda TOP 09 Miroslav) Kalousek, všichni,“ řekl vicepremiér.

Babiš podle Echo24 zaplatil za dluhopisy Agrofertu 1,482 miliardy korun. Do roku 2015 sice vykázal čisté příjmy 1,526 miliardy korun, podle výpočtu týdeníku na základě majetkových přiznání ale do roku 2013 vydělal pouze 1,11 miliardy korun, což by na nákup dluhopisů nestačilo. Babiš později odkázal na nezdanitelné příjmy.

Andrej Babiš novináře opakovaně obvinil, že lžou, nebo také že problematice nerozumějí. „Měl jsem nedaňové příjmy a daňově přiznatelné příjmy, které vystačily bohatě na nákup dluhopisů. Takže je to manipulace. Je to zase kampaň, podobná Čapímu hnízdu, kterou jedou stejní novináři. A vy si je zvete do Událostí, komentářů a vůbec tomu nerozumíte,“ obvinil Babiš Českou televizi v pořadu 168 hodin. Reportérce ČT Janě Neumannové potom řekl: „Děláte zmanipulované věci a jste zkorumpovaní.“ 

Babiš kvůli reportáži podává na ČT stížnost. Veřejnoprávní televize se proti jeho obvinění ohradila a žádá, aby svá tvrzení doložil, nebo se omluvil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé protestovali u sněmovny proti záměru zrušit poplatky

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice kritizuje jednání o poplatcích. Mluví o „porušení všech principů“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoMasivní porušování jednacího řádu, říká Hřib k jednání o poplatcích. Vondráček o tom prý dopředu nevěděl

Koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek nečekaně zařadila do projednávání předlohu, která ruší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, snižuje také příjem obou médií. V sobotu nad ránem ji poslala hlasy svých poslanců do druhého čtení. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že o projednávání bodu dopředu nevěděl. Poslanci prý připravovaný zákon „znají dost dobře a baví se o něm velice dlouho“, byť nebyl ani jednou načten na pořad jednání. Člen hospodářského výboru Zdeněk Hřib (Piráti) podotknul, že způsob projednávání není ani legitimní, ani legální. Podle něj dochází „k masivnímu porušování jednacího řádu“ – jak ze strany předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD), tak i dalších členů koalice. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 3 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu delší, končí letní čas

O víkendu skončí letní čas a začne platit standardní středoevropský čas (SEČ) označovaný jako zimní. V neděli ve 3:00 se hodiny posunou zpátky na 2:00, noc tak bude o hodinu delší. S posunem času by měli počítat mimo jiné lidé, kteří budou v tu dobu cestovat veřejnou dálkovou dopravou. Noční vlaky a autobusy totiž ve stanicích hodinu vyčkají. Dopravní experti upozorňují na rizika spojená se změnou, která mohou negativně ovlivnit chování řidičů. Zimní čas bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle.
před 3 hhodinami

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 19 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.