Praha - Ministr financí Andrej Babiš navrhl pro příští rok seškrtat o více než miliardu rozpočet pro české vysoké školy. Proti tomu se ale ohradil nejen ministr školství Marcel Chládek, ale i předseda vlády Bohuslav Sobotka; dostatek finančních prostředků pro vzdělání označil za jednu ze svých priorit, se kterými do jednání o státním rozpočtu půjde.
„Ke konkurenceschopnosti se nepropracujeme tím, že budeme snižovat daně nebo mzdy, ale tím, že budeme investovat do vzdělání, vědy a výzkumu - a nemůžeme to odkládat na neurčitou budoucnost,“ konstatoval premiér po jednání s ministrem školství a českými rektory. „Při přípravě státního rozpočtu budu usilovat o to, aby nedošlo k poklesu finančních prostředků pro české vysoké školství a abychom zajistili dostatek finančních prostředků na podporu vědy a výzkumu. Ministr školství může počítat s mou podporou.“
Sobotkova slova přicházejí ve chvíli, kdy ministerstvo financí v rámci příprav státního rozpočtu pro příští rok zvažuje seškrtání financí pro vysoké školy o necelou miliardu. Babišův úřad argumentuje tím, že vysokým školám v posledních letech kvůli slabším ročníkům ubývá studentů – a nabízí se zde proto prostor k úsporám.
Chládek: Výhled z financí je pro nás nepřijatelný
„To by byl katastrofální zářez pro vysoké školy,“ reagoval Chládek ještě před schůzkou s premiérem. Ministerstvo financí podle něj přistoupilo k trendu snižování studentů na univerzitách technokraticky. Argumentuje tím, že je nižší počet absolventů VŠ žádoucí, ale záměrem bylo nesnižovat peníze, což by v konečném důsledku přineslo vysokým školám víc peněz na jednoho studenta.
„Jednoznačně budeme trvat na tom, aby nedocházelo ke snižování peněz pro vysoké školy,“ dodal Chládek po jednání s rektory. „Ministerstvo financí počítá se škrtem 1,2 miliardy, tento výhled je pro nás nepřijatelný. Musí být zachována částka, která byla pro letošní rok.“ Pro tento rok mají vysoké školy přes 22 miliard korun. Původně rozpočet počítal s 21,7 miliardy, v rámci přesunů v rozpočtu ministerstva školství k částce přibylo ještě 400 milionů.
Chládek nejenže nevidí možnost ke snižování rozpočtu v letech dalších, ale považuje za nutné peníze pro školství kontinuálně navyšovat. Zdůraznil pro ČT24, že české školství bylo dlouhodobě podfinancováno. „Uvědomme si, že průměr hrubého domácího produktu, který se dává na školství v Evropě, je 6 procent a my se dostáváme někam k hranici 3 procent,“ konstatoval. Pokud požadujeme od školství kvalitu, je nutné ji také zaplatit, dodal Chládek k tomu, že hodlá požadovat navýšení peněz do resortu o další 2 miliardy. Část z nich má putovat právě vysokým školám.
Fiala: Doufám, že to byl jen momentální nápad
„České vysoké školy v mezinárodním srovnání mají už teď vysoký počet studentů na jednoho učitele, další snižování rozpočtu by znamenalo, že studentů na učitele připadne ještě více. Tím pádem by došlo nepochybně ke snížení kvality,“ tvrdí třeba rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Podle něj by navíc vysoké školy musely razantně snížit počty přijímaných studentů.
Kriticky se k plánům ministerstva financí staví i opozice. „To je naprosto chybná politika, a pokud by něco takového nastalo, měly by s tím vysoké školy velký problém. Doufám, že to byl jen momentální nápad a že se něco takového nikdy nerealizuje,“ prohlásil předseda občanských demokratů Petr Fiala.
Vysokých škol v Česku přibývá:
- v roce 2000 fungovalo 24 veřejných a 8 soukromých VŠ
- dnes funguje 26 veřejných a 44 soukromých VŠ
Česko má v porovnání s jinými vyspělými zeměmi nízký podíl vysokoškoláků:
- VŠ vzdělání má dnes asi pětina obyvatel mezi 25 a 64 lety
- v roce 2000 měla vysokoškolský titul desetina obyvatel
- v roce 2000 přijaly vysoké školy 35 250 posluchačů a posluchaček; v roce 2014 jich vzaly 65 580
(zdroj: ČTK)
