Během letošního roku přibylo Armádě ČR přes 800 aktivních záložníků, celkem jich už slouží 2788. Oproti roku 2016 se tak jejich stav zdvojnásobil. Pokud by podobný zájem veřejnosti vydržel i v dalších letech, podařilo by se armádě dosáhnout plánovaného počtu 5 tisíc aktivních záložníku už v roce 2021 – tedy o čtyři roky dříve, než byl plán.
Armáda by mohla mít pět tisíc záložníků už v roce 2021, za dva roky se jejich počet zdvojnásobil
Nejvíce přibylo záložníků, kterým je mezi 26 a 30 lety a čtyřicátníků. Nejčastěji to jsou živnostníci, řidiči z povolání, záchranáři a strážníci městské policie. Podle tiskové mluvčí generálního štábu Vlastimily Cyprisové je hlavní motivací pro vstup do aktivních záloh vlastenectví, sympatie k vojenství jako takovému, připravenost k ochraně a obraně vlasti, ale i zvýhodněné finanční podmínky.
Ty se změnily s novou brannou legislativou před dvěma lety. Novela navýšila roční odměnu za službu v aktivních zálohách z 6 na 18 tisíc korun. Místo náhrady mzdy pak dostávají vojáci v aktivní záloze služné podle své hodnosti, a to podle odcvičených dnů. Například u svobodníka to je 828 korun za den.
Zaměstnavatelé pak dostávají dvě třetiny průměrné měsíční mzdy jako náhradu za to, že se jejich zaměstnanec účastní například povinného cvičení. Letos zatím celkové náklady na tyto náhrady přesáhly 18 milionů korun.
Vysokoškoláci, kterých se letos zapsalo 55, pak navíc dostanou 6 tisíc korun jako náborový příspěvek. Jedním z nich je i student práv Jonathan-Antonín Machander, který do aktivních záloh vstoupil v lednu společně s dalšími kolegy z fakulty.
„Důvodů, proč jsem se k zálohám přidal, je spousta, mezi hlavními je určitě chuť pomáhat jiným lidem, jistá mladická touha po dobrodružství, sebepřekonání a samozřejmě vlastenectví. Do armády nikdo nejde s očekáváním pouhé akce a zábavy,“ řekl. Podle něj peníze v motivaci až takovou roli nehrají.
obrázek
Stejného názoru je i Jan Kofroň, politický geograf a odborník na vojenství působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. „Mnohem podstatnější může být lepší výstroj a výzbroj oproti dřívějšku a právě možnost využívat techniku profesionálního útvaru a s profesionálními útvary též cvičit,“ sdělil ČT.
Záložníci se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku a zbylý čas se věnují svému zaměstnání. Vláda je může povolat například k obraně hranic, při povodních nebo i k operačnímu nasazení na území ČR. Se svým souhlasem mohou pak být nasazeni i do zahraničí.