ANO zůstává lídrem politické scény a zvyšuje svůj náskok před ČSSD

Po delší době, kdy se síly dlouhodobě nejpopulárnějších stran ANO a ČSSD postupně vyrovnávaly, se hnutí ANO podařilo opět odskočit od druhé ČSSD. Na třetí příčce podle volebního modelu TNS AISA pro Českou televizi zůstává KSČM, a to i přesto, že její volební preference proti minulému měření značně poklesly, konkrétně o 3,5 procenta. O čtvrté a páté místo tradičně soupeří dvě největší pravicové strany, tedy TOP 09 a ODS, jejíž voličská základna se oproti předchozím měsícům stabilizovala. KDU-ČSL, jako třetí vládní strana, dosahuje aktuálně 7 % preferencí.

Hranici 5 % nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny překročilo 6 politických stran nebo hnutí. Hnutí Úsvit se v současné době se ziskem 3,5 % preferencí pohybuje pod hranicí volitelnosti, stejně tak Zelení a Piráti.

Struktura voličů jednotlivých stran se v čase příliš nemění. Pokud ale srovnáme aktuální volební preference s chováním ve volbách do poslanecké sněmovny, zjistíme, že zhruba polovina podporovatelů hnutí ANO volila toto hnutí v minulých volbách. V prvních měsících po volbách pak získala strana preference další části voličů, jejichž struktura se zásadním způsobem neproměňuje: asi čtvrtinu jejího aktuálního elektorátu tvoří minulí voliči jiných stran a čtvrtina se předchozích voleb nezúčastnila.

Volební model – vývoj preferencí parlamentních stran
Zdroj: ČT24/TNS Aisa

U voličů ANO tak platí, že se jedná o velmi různorodou skupinu. Voliči hnutí ANO jsou tedy ve svých názorech oproti voličům tradičnějších, dlouhodobě vyprofilovaných stran (jako ČSSD, KDU-ČSL, ODS nebo TOP 09), poměrně nejednotní.

Celkově je o své současné preferenci strany nebo hnutí pevně rozhodnuto 39 % voličů, dalších 31 % by pak své rozhodnutí spíše neměnilo. Zbylá necelá třetina připouští možnost změny a často si není jistá rozhodnutím mezi tradiční stranou, ke které inklinovali dříve, a alternativami v podobě nově vzniklých stran a uskupení.

Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS AISA. Sběr dat probíhal ve dnech 20. 4. až 26. 4. 2015 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 816 respondentů. Ten totiž zahrnuje jen respondenty, kteří zvažují účast ve volbách a uvedli nějakou stranu. Statistická chyba se pohybuje +/- 1,3 až 3,2 procenta.

Čím jsou voliči starší, tím je pravděpodobnější, že budou věrní jedné straně. Naopak je to u vzdělání, čím je volič vzdělanější, tím je také pravděpodobnější, že svou preferenci ještě změní. Mezi nejpevněji rozhodnuté tak patří lidé se základním vzděláním a vyučení. Nejpevnější pouto ke straně dlouhodobě vykazují voliči KSČM. Mezi další politické subjekty, jejichž voliči jsou si svou volbou výrazně jisti, patří vládní strany ANO, ČSSD a KDU-ČSL.

  • výsledky první vlny průzkumu najdete zde
  • výsledky druhé vlny průzkumu najdete zde
  • výsledky třetí vlny průzkumu najdete zde
  • výsledky čtvrté vlny průzkum najdete zde
  • výsledky páté vlny průzkumu najdete zde
  • výsledky šesté vlny průzkumu najdete zde
  • výsledky sedmé vlny průzkumu najdete zde
  • výsledky osmé vlny průzkumu najdete zde
  • výsledky deváté vlny průzkumu najdete zde
  • výsledky desáté vlny průzkumu najdete zde
  • výsledky jedenácté vlny průzkumu najdete zde
  • výsledky dvanácté vlny průzkumu najdete zde

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
12:23Aktualizovánopřed 33 mminutami

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 1 hhodinou

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 1 hhodinou

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 11 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 19 hhodinami

Příprava I/35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava silnice I/35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.