WATERGATE: Propojení - zneužití - krytí: Návod k použití

„Základna jedna jednotce jedna: světla v osmém patře. Základna jedna jednotce jedna: jste tam? Máte tam lidi - na balkóně. Jsou ozbrojení. Základna jedna jednotce jedna: vypadá to, že máme problém.“ Varování vysílačkou - o půl třetí po půlnoci, v sobotu 17. června 1972 - přichází pozdě. Policie zatýká pět mužů při tajné akci v ústředí Demokratické strany v komplexu Watergate ve Washingtonu. Šestého, který je najal a řídí, zatím ne. Ten zatčení pozoruje ze sousední budovy. Připomíná herce Gena Hackmana, ale nejsme ve filmu. Skrytý pozorovatel používá jména John Baxter, Robert Dietrich, David St. John, P.S. Donoghue nebo Gordon Davis. Žádné z nich není jeho pravé - podepisuje tak své knihy.

Má za sebou válku na palubě torpédoborce a jedenadvacet let u CIA. Ví hodně o svržení guatemalského prezidenta Jacoba Arbenze Guzmána v roce 1954 a o invazi v Zátoce sviní (1961), která měla smést Fidela Castra. Právě tam ostatně získal i čtyři své dnešní komplice. A teď policisté - jen pár metrů odtud - vytahují z jejich kapes diáře s jeho telefonním číslem. U něj je jméno Howard Hunt. Tak se skrytý šéf party nočních lupičů jmenuje ve skutečnosti. Kdo to je? Člen tajného týmu s krycím názvem Plumbers, který se nelegálními operacemi snaží zajistit znovuzvolení sedmatřicátého prezidenta Spojených států Richarda Nixona. Zní to tak zlověstně a zároveň pitomě a amatérsky, že jako vtip to ujde, ale vážně se to brát nedá? Everetta Howarda Hunta, prezidentova muže na špinavou práci, který při akcích používal paruku a zařízení měnící rytmus chůze, nicméně čeká reálných třiatřicet měsíců za mřížemi - a největší světový skandál moderní historie právě začal.

Prolog

„… a Bůh viděl, že světlo je dobré. Tedy oddělil světlo od tmy. Světlo nazval Dnem a temnotě dal jméno Noc. A večer a úsvit byly prvním dnem,“ zní hlasy z vesmíru. Je Štědrý den 1968 a pozemšťané Frank Borman, James Lovell a William Anders v lodi Apollo 8 čtou 112 kilometrů nad povrchem Měsíce z knihy Genesis. Měsíc a Zemi vidí jako dosud žádný člověk a lidstvo u obrazovek jejich slovům z Bible krále Jakuba z roku 1611 fascinovaně naslouchá.

Na Zemi přesto nezačíná očistný věk Vodnáře: nepokoje v Severním Irsku - sto zraněných. Havárie na nukleární letadlové lodi USS Enterprise u Havajských ostrovů - sedmadvacet mrtvých, zraněných přes tři stovky. Sověti vysílají na oběžnou dráhu kosmickou loď Sojuz 5 a k Venuši dvě sondy Venera (symboly mírového dobývání vesmíru), zatímco v Československu, kam před půl rokem vtrhly jejich tanky (symboly imperiální agrese), se na protest proti okupaci upaluje student Jan Palach. Den po jeho smrti se ve Washingtonu ujímá úřadu amerického prezidenta Richard Nixon. Do katastrofy, kdy ho zlikviduje mnohohlavé monstrum Watergate, jemuž sám pomohl na svět, zbývá 2028 dnů. (Slušelo by se říct: odpočítáváme.)

Příběh prezidenta-gangstera, který naslouchal andělům

„Nasloucháme-li andělům v nás, dozvídáme se, že velebí dobrotu srdce, slušnost, lásku, laskavost,“ vemlouvá se Američanům při inauguraci. „Mír, o který usilujeme, nevzniká vítězstvím nad ostatními. Je naplněn soucitem s těmi, kteří trpěli, porozuměním pro ty, kdo stáli proti nám, nadějí pro všechny na planetě, že si svůj osud budou moci vybrat.“ Tolik řeči. Za nimi plán útoku na demokracii - kartelového propojení a zneužití aparátů Bílého domu, Republikánské strany, ministerstva spravedlnosti včetně FBI, CIA a Výboru pro znovuzvolení prezidenta ve prospěch mafie sedmatřicátého prezidenta Spojených států.

Konce: 9. srpna 1974 Nixon pod tlakem těch sil státu, které se mu vzepřely, vyklízí Bílý dům. Jako prezident, který lhal občanům, vyšetřovatelům, obžalovaným (platil jim za mlčení a sliboval omilostnění), zadržoval důkazy, zasahoval do vyšetřování a informace z něj nechával unikat ke svým obviněným komplicům.

První americký prezident, který musel jako zločinec z úřadu předčasně a zadním vchodem, pak nemravně vyvázl - jeho nástupce Gerald Ford ho omilostnil. Dvě desítky prezidentových spolupracovníků ale před soudem stanuly a většina skončila ve vězení (spiknutí, vloupání, nelegální odposlechy, maření vyšetřování, křivé výpovědi a pohrdání soudem).

Svět vystřízlivěl z amerických prezidentských legend a média přestala papouškovat moudrosti červených koberců a naučila se je auditovat (což zní jako příslib happyendu). Uplynulo třicet pět let. Co se stalo s odkazem Watergate?

Stáhněte si grafické přehledy nejdůležitějších aspektů aféry Watergate:

Pokračovat na další kapitolu

  • WATERGATE: Propojení - zneužití - krytí: Návod k použití autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1028/102741.jpg
  • Měsíc autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/745/74401.jpg
  • Rezignace Richarda Nixona autor: ČT24, zdroj: www.mujweb.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/353/35221.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...