Svět podle Zdeňka Velíška (19)

Je to takových dvanáct, třináct let, co jsme v ČT uvedli film The march. Dnes se dá říci vizionářský film. Přesto ho těžko najdete v nějakých Dějinách kinematografie. Vyrobilo ho, takřka na koleně, sdružení evropských veřejnoprávních televizí a nevládních organizací "One World" vzniklé - jestli mě paměť neklame, ad hoc, z nadšení nad pádem železné opony a z potřeby chránit planetu před devastací lidmi a lidi před monstrózním porušováním jejich, tedy lidských práv, jakého byla Evropa svědkem i obětí před roky 1945 a 1989. Námět toho filmu geniálně předpověděl (v solidním dramatickém podání skvěle vymyšlené fikce) to, co se teď stává skutečností v místě, kde se Evropa dotýká Afriky.

„The March“

The March byl pochod bídy světa na Evropu. A pokus Evropy bránit se a zároveň se chovat lidsky. V tom filmu bylo všecko, co už se teď děje a co se ještě může v dohledné době stát (bude-li mít ta „bída světa“ například tak charismatického vůdce jako v tom filmu): Od pokusů o překonání Gibraltarské úžiny na přeplněných děravých člunech po organizovanou přípravu invaze bezbranných, ale zoufale odhodlaných davů lidských ubožáků, které se shromáždily na severním břehu Afriky, někde kde je evropská „země zaslíbená“ přímo na dohled. Ale tam - na druhém břehu - už zase sjednocená Evropa (bylo to i o Evropské unii) postavila hráz ze svých jednotek. Ano, v tom filmu už EU pod tlakem všech hrozeb vnějšího světa sdružila ozbrojené síly členských států v jednu armádu.

Já si vlastně už rozuzlení toho dramatu nepamatuji. Ale v tom je právě kouzlo té vzpomínky! Protože rozuzlení se právě teď čeká od nás, tedy od Evropy. A už to není fikce. Není to film. (I když my v Česku to vnímáme na televizní obrazovce stejně jen jako virtuální realitu, pokud vůbec to na obrazovce dostalo místo odpovídající významu toho fenoménu, kterým je „pochod na Evropu“.Tohle jméno dostal The March na českých obrazovkách.)

Fikce se stává realitou, realita fikcí

Komu uniklo těch pár šotů o střetech s migranty v Ceutě a Melille, připomenu co se tam děje: Ty davy hladových z Černé Afriky, kterým se podařilo dojít přes celé Maroko - či jak - až ke dvojí železné oponě (ke dvojí řadě drátěných plotů s třemi metry uhlazené „země nikoho“ mezi nimi), začaly ostřelovat marocké hlídky. Před kulkami nebylo jiného úniku než přes tu železnou oponu. Dav se pokusil o nemožné: překonat ji. K těm, které zabily marocké kulky, přibyli mrtví z drátů. Jiným se podařilo dráty překonat doslova po zádech svých méně šťastných druhů.

Většině se to ovšem nepodařilo. Vycházelo to ale nastejno. Jedny čekali španělští pohraničníci, druhé marocká policie.

A na území Maroka - jak teď do celého světa volá ve svých „llamados“ španělská „SOS Racismo“ - se pořádají honby na migranty. Jsou snadno k poznání. Jsou černí a zubožení. Vyvrcholením této současné epizody „Pochodu na Evropu“, který se z filmu stal seriálem a z fikce realitou, byl odporný akt cynismu - Černé ubožáky, kteří svůj marný útěk před smrtí hladem skončili na pokraji vysílení u „drátů“ Evropy, nacpali Maročané do několika autobusových konvojů a vyvezli je až 500 km na jih do pouště. Na hranici s Alžírskem, která je oficiálně už dlouhá léta uzavřená. Sedmi stovkám ztracenců tam Maročané dali najevo, že ji mají překročit. Jídlo a vodu jim na cestu nedali. Zachraňovali je pak „Lékaři bez hranic“ a jiní ztracenci, žijící v bezejmenné vesničce uprostřed písku. Neví se, kolik běženců nepřežilo.

Ti co se dostali na španělskou půdu - na území Melilly - budou vráceni…do Maroka. Španělsko o tom s Marokem uzavřelo smlouvu. Pro pořádek musím připomenout, že Španělsko letos legalizovalo pobyt sedmiset tisíc (!) většinou afrických přistěhovalců. A chtělo udělat tlustou čáru. Ale to nejde. Afrika to denně Evropě dokazuje. Nikde, kde jsou evropské břehy v dosahu se „The March“ nezastavil. Španělé tedy jen zvednou ještě výš ploty v Melille a Ceutě a mezi nimi spletou z drátů cosi na způsob bludiště. Nebude to sdírat kůži z těla jako ostnatý drát, ale bude to neprostupné.

A aby dokázal prorockou genialitu tvůrců filmu The March, volá nyní španělský ministr zahraničí Moratinos silným hlasem na ostatní evropské vlády: Udělejme něco spolu všichni dohromady! Náš jižní břeh je slabé místo evropské obrany!

Před čím? Před realitou okolního světa. Fikcí se zvolna stává Evropa „za vodou“ .

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...