Monika Brusenbauch Meislová

Už jen čtyři týdny zbývají do konce letošního roku a tím pádem i přechodného období, během něhož mají Velká Británie a Evropská unie na základě politického prohlášení z října 2019 dojednat podobu nového partnerství. Navzdory úsilí obou vyjednávacích týmů a soustavným ujišťováním, že obě strany mají na úspěšném výsledku vyjednávání zájem, zatím žádná dohoda na stole neleží. Avšak ani tehdy, podaří-li se dohodu schválit, nebude vyhráno. Dohoda totiž musí ještě projít schvalovacím a ratifikačním procesem na straně EU i Velké Británie. Co se změní od ledna 2021, analyzuje ve svém textu Monika Brusenbauch Meislová z Masarykovy univerzity v Brně.

V souvislosti s jednáními o vystoupení Velké Británie z Evropské unie se britská premiérka Theresa Mayová opakovaně nechala slyšet, že „žádná dohoda je lepší než špatná dohoda“. Bylo tomu tak i v jejím projevu z londýnského Lancaster House z ledna 2017, v němž představila dvanáctibodový plán budoucího směřování své země.

Vyjednavači EU a Spojeného království před měsícem oznámili, že se jim podařilo dosáhnout shody na značné části textu „rozvodové dohody“. Výrazného posunu dosáhli zejména v otázce podoby tzv. přechodného období. Oba hlavní vyjednavači, David Davis i Michel Barnier, to označili za „rozhodující krok v procesu brexitu“. Co se pod termínem přechodné období skrývá? Jaké jsou jeho klíčové body? A proč vzbuzuje tolik kontroverzí?

Britská konzervativní vláda Theresy Mayové je dlouhodobě kritizována za svůj netransparentní a nejasný postup při brexitových vyjednáváních. Před pár týdny však poodhalil roušku tajemství halící její konkrétní představy o budoucím uspořádání obchodních vztahů s EU ministr pro brexit David Davis, když v rozhovoru pro BBC vyjádřil svoji vizi jakožto tzv. „Kanada plus plus plus“. Co si pod tímto pojmem představit a jaké ekonomické a politické implikace by s sebou takový scénář přinášel, analyzuje ve svém komentáři pro web ČT24.cz politoložka a expertka na britskou politiku Monika Brusenbauch Meislová.