Globální teplota asi poprvé přesáhla o dva stupně předindustriální průměr

Letošní rekordně teplé počasí se zřejmě minulý týden postaralo o další bezprecedentní zápis. Podle předběžných údajů unijní klimatologické služby Copernicus byl 17. listopad prvním dnem, kdy celosvětový teplotní průměr o více než dva stupně Celsia překročil normál z let 1850 až 1900. Zabránit oteplení klimatu o dva stupně je jedním z cílů bezmála osm let staré Pařížské klimatické dohody.

Jednodenní překročení této úrovně by neznamenalo, že snahy o potlačení klimatické změny selhaly, poznamenal deník The Washington Post (WP). „Teploty by musely dvoustupňovou hranici převyšovat měsíce a roky, aby ji vědci považovali za prolomenou. Jde však o zarážející připomínku toho, že klima se posouvá do neprobádaných vod,“ uvádí list.

Experti z projektu Copernicus stanovili páteční odchylku od předindustriálního průměru na hodnotu 2,06 stupně Celsia. Oznámila to na sociální síti X zástupkyně ředitele unijní služby Samantha Burgessová, přičemž se odvolávala na data ze souboru ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

„Náš odhad je, že to byl první den, kdy byla globální teplota o více než dva stupně Celsia nad úrovní z 1850–1900,“ napsala. Odchylka od průměru z let 1991 až 2020 podle ní dosáhla 1,17 stupně, což by bylo nejvíce od zavedení tohoto srovnání.

„Nemyslím, že bychom měli vyvozovat velké závěry z jediného dne nad dvěma stupni,“ reagoval na bezprecedentní informaci americký klimatolog Zeke Hausfather. Listu WP zároveň řekl, že páteční údaj je znepokojivým signálem o tom, jak extrémně vysoké teploty svět v letošním roce zažívá.

Rekordní časy

Rok 2023 bude podle vědců nejteplejším rokem nejen od začátku vedení meteorologických záznamů, ale za posledních více než 100 tisíc let. K teplotním rekordům zřejmě přispívá jev El Niňo, který ovlivňuje počasí na různých kontinentech, vývoj však navazuje na postupné oteplování klimatu způsobované emisemi ze spalování fosilních paliv. Experti dlouhodobě volají po omezování role uhlí, ropy a plynu v globální ekonomice a varují, že čas na odvrácení dramatických následků změny klimatu se krátí.

Světoví lídři v roce 2015 na klimatické konferenci v Paříži stanovili cíl udržet oteplení „výrazně pod dvěma stupni Celsia“ ve srovnání s předindustriální érou a usilovat o jeho omezení na úroveň 1,5 stupně. Aktuálně podle klimatologů nárůst globálních teplot dosahuje 1,1 až 1,2 stupně, přičemž za letošní rok by podle odhadů projektu Copernicus mohla odchylka od předindustriálních časů dosáhnout 1,4 stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 1 hhodinou

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...