Globální teplota asi poprvé přesáhla o dva stupně předindustriální průměr

Letošní rekordně teplé počasí se zřejmě minulý týden postaralo o další bezprecedentní zápis. Podle předběžných údajů unijní klimatologické služby Copernicus byl 17. listopad prvním dnem, kdy celosvětový teplotní průměr o více než dva stupně Celsia překročil normál z let 1850 až 1900. Zabránit oteplení klimatu o dva stupně je jedním z cílů bezmála osm let staré Pařížské klimatické dohody.

Jednodenní překročení této úrovně by neznamenalo, že snahy o potlačení klimatické změny selhaly, poznamenal deník The Washington Post (WP). „Teploty by musely dvoustupňovou hranici převyšovat měsíce a roky, aby ji vědci považovali za prolomenou. Jde však o zarážející připomínku toho, že klima se posouvá do neprobádaných vod,“ uvádí list.

Experti z projektu Copernicus stanovili páteční odchylku od předindustriálního průměru na hodnotu 2,06 stupně Celsia. Oznámila to na sociální síti X zástupkyně ředitele unijní služby Samantha Burgessová, přičemž se odvolávala na data ze souboru ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

„Náš odhad je, že to byl první den, kdy byla globální teplota o více než dva stupně Celsia nad úrovní z 1850–1900,“ napsala. Odchylka od průměru z let 1991 až 2020 podle ní dosáhla 1,17 stupně, což by bylo nejvíce od zavedení tohoto srovnání.

„Nemyslím, že bychom měli vyvozovat velké závěry z jediného dne nad dvěma stupni,“ reagoval na bezprecedentní informaci americký klimatolog Zeke Hausfather. Listu WP zároveň řekl, že páteční údaj je znepokojivým signálem o tom, jak extrémně vysoké teploty svět v letošním roce zažívá.

Rekordní časy

Rok 2023 bude podle vědců nejteplejším rokem nejen od začátku vedení meteorologických záznamů, ale za posledních více než 100 tisíc let. K teplotním rekordům zřejmě přispívá jev El Niňo, který ovlivňuje počasí na různých kontinentech, vývoj však navazuje na postupné oteplování klimatu způsobované emisemi ze spalování fosilních paliv. Experti dlouhodobě volají po omezování role uhlí, ropy a plynu v globální ekonomice a varují, že čas na odvrácení dramatických následků změny klimatu se krátí.

Světoví lídři v roce 2015 na klimatické konferenci v Paříži stanovili cíl udržet oteplení „výrazně pod dvěma stupni Celsia“ ve srovnání s předindustriální érou a usilovat o jeho omezení na úroveň 1,5 stupně. Aktuálně podle klimatologů nárůst globálních teplot dosahuje 1,1 až 1,2 stupně, přičemž za letošní rok by podle odhadů projektu Copernicus mohla odchylka od předindustriálních časů dosáhnout 1,4 stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 37 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...