Globální teplota asi poprvé přesáhla o dva stupně předindustriální průměr

Letošní rekordně teplé počasí se zřejmě minulý týden postaralo o další bezprecedentní zápis. Podle předběžných údajů unijní klimatologické služby Copernicus byl 17. listopad prvním dnem, kdy celosvětový teplotní průměr o více než dva stupně Celsia překročil normál z let 1850 až 1900. Zabránit oteplení klimatu o dva stupně je jedním z cílů bezmála osm let staré Pařížské klimatické dohody.

Jednodenní překročení této úrovně by neznamenalo, že snahy o potlačení klimatické změny selhaly, poznamenal deník The Washington Post (WP). „Teploty by musely dvoustupňovou hranici převyšovat měsíce a roky, aby ji vědci považovali za prolomenou. Jde však o zarážející připomínku toho, že klima se posouvá do neprobádaných vod,“ uvádí list.

Experti z projektu Copernicus stanovili páteční odchylku od předindustriálního průměru na hodnotu 2,06 stupně Celsia. Oznámila to na sociální síti X zástupkyně ředitele unijní služby Samantha Burgessová, přičemž se odvolávala na data ze souboru ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

„Náš odhad je, že to byl první den, kdy byla globální teplota o více než dva stupně Celsia nad úrovní z 1850–1900,“ napsala. Odchylka od průměru z let 1991 až 2020 podle ní dosáhla 1,17 stupně, což by bylo nejvíce od zavedení tohoto srovnání.

„Nemyslím, že bychom měli vyvozovat velké závěry z jediného dne nad dvěma stupni,“ reagoval na bezprecedentní informaci americký klimatolog Zeke Hausfather. Listu WP zároveň řekl, že páteční údaj je znepokojivým signálem o tom, jak extrémně vysoké teploty svět v letošním roce zažívá.

Rekordní časy

Rok 2023 bude podle vědců nejteplejším rokem nejen od začátku vedení meteorologických záznamů, ale za posledních více než 100 tisíc let. K teplotním rekordům zřejmě přispívá jev El Niňo, který ovlivňuje počasí na různých kontinentech, vývoj však navazuje na postupné oteplování klimatu způsobované emisemi ze spalování fosilních paliv. Experti dlouhodobě volají po omezování role uhlí, ropy a plynu v globální ekonomice a varují, že čas na odvrácení dramatických následků změny klimatu se krátí.

Světoví lídři v roce 2015 na klimatické konferenci v Paříži stanovili cíl udržet oteplení „výrazně pod dvěma stupni Celsia“ ve srovnání s předindustriální érou a usilovat o jeho omezení na úroveň 1,5 stupně. Aktuálně podle klimatologů nárůst globálních teplot dosahuje 1,1 až 1,2 stupně, přičemž za letošní rok by podle odhadů projektu Copernicus mohla odchylka od předindustriálních časů dosáhnout 1,4 stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 23 mminutami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026
Načítání...