Lidstvo má stále šanci. Udržet nárůst teplot pod 1,5 stupně je realistické, říká nová zpráva

Rekordní nárůst technologií čisté energie, včetně solárních panelů a elektromobilů, znamená, že je stále možné omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia. Svět ale do začátku příštího desetiletí bude muset zvýšit investice do přechodu na čistší energii na téměř 4,5 bilionu dolarů (103,5 bilionu korun) ročně z 1,8 bilionu dolarů očekávaných v letošním roce. Ve své zprávě to v úterý uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Teploty letos dosáhly rekordních hodnot a celosvětové průměry jsou přibližně o 1,1 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předindustriálním průměrem. Pařížská dohoda v roce 2015 stanovila jako cíl udržet nárůst globální teploty pod dvěma stupni Celsia a zároveň usilovat o jeho omezení na 1,5 stupně, aby se zabránilo nejzávažnějším důsledkům, jako jsou sucho, záplavy a zvýšený výskyt požárů.

Cesta k čisté nule je na dobré cestě

IEA ve své aktualizaci plánu k dosažení takzvané čisté nuly (Net Zero Roadmap) uvedla, že nárůst kapacity solární energie a prodeje elektromobilů od roku 2021 je v souladu s cíli. Stejně jako infrastrukturní plány v obou oblastech. Je však potřeba vynaložit ještě větší úsilí, neboť do roku 2030 je nutné ztrojnásobit globální kapacitu obnovitelných zdrojů, zdvojnásobit energeticky účinnou infrastrukturu a zvýšit prodej tepelných čerpadel a využití elektromobilů.

Plán Net Zero Roadmap navrhuje scénáře pro dosažení takzvané čisté nuly do poloviny století.

IEA vyzvala i ke snížení emisí metanu do roku 2030 v energetickém sektoru o 75 procent. To by podle odhadů stálo 75 miliard dolarů, tedy jen dvě procenta čistého zisku, který v roce 2022 vykázal ropný a plynárenský průmysl.

Různé země mohou mít různé cesty

Cesta k čisté nule bude také vyžadovat spravedlivý přechod, který zohlední podmínky v jednotlivých zemích, upozornila IEA. Bude vyžadovat, aby vyspělé země dosáhly čisté nuly dříve než rozvojové. Politici, kteří mají na paměti krizi životních nákladů a usilují o znovuzvolení, navzdory letošnímu extrémnímu počasí ustupují od klimatických závazků.

„Vlády musejí vzhledem k rozsahu dané výzvy oddělit klima od geopolitiky,“ dodal ředitel IEA Fatih Birol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 6 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 11 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 12 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 12 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...