Tisíce mláďat tučňáků uhynuly, když pod nimi roztál led

Až deset tisíc mladých tučňáků císařských uhynulo v Antarktidě kvůli tomu, že led pod nimi roztál a rozlámal se dřív, než jim stihlo narůst voděodolné peří potřebné pro to, aby mohli plavat v oceánu. Podle vědců z britského ústavu pro výzkum Antarktidy (BAS) jde o předzvěst vývoje, který nastane v budoucnu v souvislosti se změnou klimatu, uvádí britská stanice BBC.

Mladí tučňáci se pravděpodobně utopili nebo umrzli koncem loňského roku na západě Antarktidy. Očekává se, že do konce tohoto století z podobných důvodů vymizí víc než 90 procent kolonií tučňáků císařských: kvůli stále vyšším teplotám bude u Antarktidy stále méně mořského ledu, který využívají pro svůj způsob života.

Zánik kolonií tučňáků
Zdroj: Nature

„Rozmnožovací cyklus tučňáků císařských závisí na ledu v moři, jde o stabilní plochu, kterou používají k odchovu mladých. Ale pokud led nebude dostatečně rozsáhlý nebo se bude rychleji rozpadat, budou mít tito ptáci problém,“ vysvětlil BBC geograf Peter Fretwell z BAS.

„Naděje existuje: můžeme omezit emise oxidu uhličitého, které způsobují globální oteplování. Pokud to neuděláme, přivedeme tyto krásné ptáky na pokraj vyhynutí,“ dodal vědec, který popsal zánik kolonií ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature.

Stopy po tučňácích zmizely

Vědci pozorovali pět kolonií tučňáků v oblasti Bellingshausenova moře. Pomocí satelitů mohli na základě jejich exkrementů, které po nich zůstaly na bílém ledu v moři, vysledovat jejich aktivitu. Hnědé skvrny jsou viditelné z vesmíru.

Dospělí tučňáci císařští se na mořský led vydávají přibližně v březnu, kdy se v jižní hemisféře blíží zima. Tehdy se odehrávají jejich námluvy a páření; ptáci na ledu snesou vejce, sedí na nich, dokud se mláďata nevylíhnou, a v následujících měsících je krmí. To se děje do doby, než jsou mladí tučňáci schopni žít samostatně, obvykle v prosinci nebo v lednu. Nicméně vědci vypozorovali, že mořský led se pod mladými tučňáky rozdrolil už v listopadu, tedy ještě v době, kdy tisícům mladých jedinců nenarostlo peří, které jim umožňuje plavat v oceánu. Čtyři z pěti kolonií neměly žádné přírůstky.

Mořského ledu kolem Antarktidy v posledních letech rychle ubývá, nejhorší situace byla v antarktickém létě 2021/2022 a 2022/2023, kdy ledová pokrývka z Bellingshausenova moře prakticky zmizela.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) v současnosti tučňáky císařské označuje za „téměř ohrožený“ druh. Objevují se návrhy, aby byli zařazeni mezi „zranitelné“ druhy kvůli tomu, že jejich životní podmínky jsou ohroženy změnami klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
před 7 hhodinami

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
včera v 14:30

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
včera v 11:29

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
včera v 08:04

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
23. 4. 2026

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
23. 4. 2026
Načítání...