Tisíce mláďat tučňáků uhynuly, když pod nimi roztál led

Až deset tisíc mladých tučňáků císařských uhynulo v Antarktidě kvůli tomu, že led pod nimi roztál a rozlámal se dřív, než jim stihlo narůst voděodolné peří potřebné pro to, aby mohli plavat v oceánu. Podle vědců z britského ústavu pro výzkum Antarktidy (BAS) jde o předzvěst vývoje, který nastane v budoucnu v souvislosti se změnou klimatu, uvádí britská stanice BBC.

Mladí tučňáci se pravděpodobně utopili nebo umrzli koncem loňského roku na západě Antarktidy. Očekává se, že do konce tohoto století z podobných důvodů vymizí víc než 90 procent kolonií tučňáků císařských: kvůli stále vyšším teplotám bude u Antarktidy stále méně mořského ledu, který využívají pro svůj způsob života.

Zánik kolonií tučňáků
Zdroj: Nature

„Rozmnožovací cyklus tučňáků císařských závisí na ledu v moři, jde o stabilní plochu, kterou používají k odchovu mladých. Ale pokud led nebude dostatečně rozsáhlý nebo se bude rychleji rozpadat, budou mít tito ptáci problém,“ vysvětlil BBC geograf Peter Fretwell z BAS.

„Naděje existuje: můžeme omezit emise oxidu uhličitého, které způsobují globální oteplování. Pokud to neuděláme, přivedeme tyto krásné ptáky na pokraj vyhynutí,“ dodal vědec, který popsal zánik kolonií ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature.

Stopy po tučňácích zmizely

Vědci pozorovali pět kolonií tučňáků v oblasti Bellingshausenova moře. Pomocí satelitů mohli na základě jejich exkrementů, které po nich zůstaly na bílém ledu v moři, vysledovat jejich aktivitu. Hnědé skvrny jsou viditelné z vesmíru.

Dospělí tučňáci císařští se na mořský led vydávají přibližně v březnu, kdy se v jižní hemisféře blíží zima. Tehdy se odehrávají jejich námluvy a páření; ptáci na ledu snesou vejce, sedí na nich, dokud se mláďata nevylíhnou, a v následujících měsících je krmí. To se děje do doby, než jsou mladí tučňáci schopni žít samostatně, obvykle v prosinci nebo v lednu. Nicméně vědci vypozorovali, že mořský led se pod mladými tučňáky rozdrolil už v listopadu, tedy ještě v době, kdy tisícům mladých jedinců nenarostlo peří, které jim umožňuje plavat v oceánu. Čtyři z pěti kolonií neměly žádné přírůstky.

Mořského ledu kolem Antarktidy v posledních letech rychle ubývá, nejhorší situace byla v antarktickém létě 2021/2022 a 2022/2023, kdy ledová pokrývka z Bellingshausenova moře prakticky zmizela.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) v současnosti tučňáky císařské označuje za „téměř ohrožený“ druh. Objevují se návrhy, aby byli zařazeni mezi „zranitelné“ druhy kvůli tomu, že jejich životní podmínky jsou ohroženy změnami klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Očkujte se, vyzval Kennedy Američany kvůli spalničkám

V americkém státě Texas zemřelo druhé dítě nakažené spalničkami. Dítě školního věku nemělo očkování a bylo hospitalizováno kvůli komplikacím. Jedná se o třetí úmrtí související s nynějším šířením spalniček v USA. Americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší vyzval k očkování.
před 4 hhodinami

Mladý Čech a Slovenka získali prestižní cenu za čištění vody od antibiotik

Antibiotika z nemocnic, farem a odpadu se dostávají stále častěji do přírody. A tam škodí zvířatům i rostlinám. Řešení jsou náročná, drahá a mnohdy nepraktická – ale je nutné je hledat, aby řeky netrpěly ještě víc. Se zajímavou možností teď přišel mladý česko-slovenský tým a v pondělí 7. dubna za ni dostal prestižní cenu Earth Prize 2025. Projekt inovativního čištění vody PURA je vůbec prvním vítězem z Česka a Slovenska.
před 7 hhodinami

Indičtí říční delfíni rychle vymírají. Ohrožuje je pokrok i pytláci

Nejdelší a nejposvátnější indická řeka Ganga je domovem šesti tisíc říčních delfínů. Jejich přežití je ale ohroženo, píše britský server BBC.
před 8 hhodinami

Čeští vědci na Antarktidě bádají nad vlivem extrémů na lidský organismus

Čeští vědci na Antarktidě zkoumají dopad extrémních podmínek na lidský organismus. Na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse při nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova monitorují tělesné funkce účastníků výpravy a adaptaci na mimořádnou zátěž. Bádání v rámci programu zajišťovaného Masarykovou univerzitou může posloužit třeba k vývoji nových zdravotnických pomůcek.
včera v 14:00

Hasiči mají kvůli své práci narušený mikrobiom, naznačuje výzkum

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.
včera v 08:00

I nejbohatší Američané se dožívají nižšího věku než Evropané, popsala studie

Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.
5. 4. 2025

Umělá inteligence s falešnou osobností snadno prošla Turingovým testem lidskosti

V pokusu měli lidé, kteří současně komunikovali s umělou inteligencí (AI) a člověkem, říci, koho pokládají za stroj, a koho za lidskou bytost. Speciálně zaúkolovaný chatbot si vytvořil umělou osobnost, která byla důvěryhodnější než člověk.
5. 4. 2025

Opatření proti slintavce a kulhavce přibývá. Podívejte se, kam se nyní nesmí chodit

Slintavka a kulhavka (SLAK) je nemoc, která postihuje celou řadu hospodářských zvířat. Způsobuje u nich velké zdravotní problémy, které mohou končit smrtí – a to natolik, že se v Evropě země dohodly na přísných pravidlech.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025
Načítání...