Tisíce mláďat tučňáků uhynuly, když pod nimi roztál led

Až deset tisíc mladých tučňáků císařských uhynulo v Antarktidě kvůli tomu, že led pod nimi roztál a rozlámal se dřív, než jim stihlo narůst voděodolné peří potřebné pro to, aby mohli plavat v oceánu. Podle vědců z britského ústavu pro výzkum Antarktidy (BAS) jde o předzvěst vývoje, který nastane v budoucnu v souvislosti se změnou klimatu, uvádí britská stanice BBC.

Mladí tučňáci se pravděpodobně utopili nebo umrzli koncem loňského roku na západě Antarktidy. Očekává se, že do konce tohoto století z podobných důvodů vymizí víc než 90 procent kolonií tučňáků císařských: kvůli stále vyšším teplotám bude u Antarktidy stále méně mořského ledu, který využívají pro svůj způsob života.

Zánik kolonií tučňáků
Zdroj: Nature

„Rozmnožovací cyklus tučňáků císařských závisí na ledu v moři, jde o stabilní plochu, kterou používají k odchovu mladých. Ale pokud led nebude dostatečně rozsáhlý nebo se bude rychleji rozpadat, budou mít tito ptáci problém,“ vysvětlil BBC geograf Peter Fretwell z BAS.

„Naděje existuje: můžeme omezit emise oxidu uhličitého, které způsobují globální oteplování. Pokud to neuděláme, přivedeme tyto krásné ptáky na pokraj vyhynutí,“ dodal vědec, který popsal zánik kolonií ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature.

Stopy po tučňácích zmizely

Vědci pozorovali pět kolonií tučňáků v oblasti Bellingshausenova moře. Pomocí satelitů mohli na základě jejich exkrementů, které po nich zůstaly na bílém ledu v moři, vysledovat jejich aktivitu. Hnědé skvrny jsou viditelné z vesmíru.

Dospělí tučňáci císařští se na mořský led vydávají přibližně v březnu, kdy se v jižní hemisféře blíží zima. Tehdy se odehrávají jejich námluvy a páření; ptáci na ledu snesou vejce, sedí na nich, dokud se mláďata nevylíhnou, a v následujících měsících je krmí. To se děje do doby, než jsou mladí tučňáci schopni žít samostatně, obvykle v prosinci nebo v lednu. Nicméně vědci vypozorovali, že mořský led se pod mladými tučňáky rozdrolil už v listopadu, tedy ještě v době, kdy tisícům mladých jedinců nenarostlo peří, které jim umožňuje plavat v oceánu. Čtyři z pěti kolonií neměly žádné přírůstky.

Mořského ledu kolem Antarktidy v posledních letech rychle ubývá, nejhorší situace byla v antarktickém létě 2021/2022 a 2022/2023, kdy ledová pokrývka z Bellingshausenova moře prakticky zmizela.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) v současnosti tučňáky císařské označuje za „téměř ohrožený“ druh. Objevují se návrhy, aby byli zařazeni mezi „zranitelné“ druhy kvůli tomu, že jejich životní podmínky jsou ohroženy změnami klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 5 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 5 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 6 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.