Tisíce mláďat tučňáků uhynuly, když pod nimi roztál led

Až deset tisíc mladých tučňáků císařských uhynulo v Antarktidě kvůli tomu, že led pod nimi roztál a rozlámal se dřív, než jim stihlo narůst voděodolné peří potřebné pro to, aby mohli plavat v oceánu. Podle vědců z britského ústavu pro výzkum Antarktidy (BAS) jde o předzvěst vývoje, který nastane v budoucnu v souvislosti se změnou klimatu, uvádí britská stanice BBC.

Mladí tučňáci se pravděpodobně utopili nebo umrzli koncem loňského roku na západě Antarktidy. Očekává se, že do konce tohoto století z podobných důvodů vymizí víc než 90 procent kolonií tučňáků císařských: kvůli stále vyšším teplotám bude u Antarktidy stále méně mořského ledu, který využívají pro svůj způsob života.

Zánik kolonií tučňáků
Zdroj: Nature

„Rozmnožovací cyklus tučňáků císařských závisí na ledu v moři, jde o stabilní plochu, kterou používají k odchovu mladých. Ale pokud led nebude dostatečně rozsáhlý nebo se bude rychleji rozpadat, budou mít tito ptáci problém,“ vysvětlil BBC geograf Peter Fretwell z BAS.

„Naděje existuje: můžeme omezit emise oxidu uhličitého, které způsobují globální oteplování. Pokud to neuděláme, přivedeme tyto krásné ptáky na pokraj vyhynutí,“ dodal vědec, který popsal zánik kolonií ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature.

Stopy po tučňácích zmizely

Vědci pozorovali pět kolonií tučňáků v oblasti Bellingshausenova moře. Pomocí satelitů mohli na základě jejich exkrementů, které po nich zůstaly na bílém ledu v moři, vysledovat jejich aktivitu. Hnědé skvrny jsou viditelné z vesmíru.

Dospělí tučňáci císařští se na mořský led vydávají přibližně v březnu, kdy se v jižní hemisféře blíží zima. Tehdy se odehrávají jejich námluvy a páření; ptáci na ledu snesou vejce, sedí na nich, dokud se mláďata nevylíhnou, a v následujících měsících je krmí. To se děje do doby, než jsou mladí tučňáci schopni žít samostatně, obvykle v prosinci nebo v lednu. Nicméně vědci vypozorovali, že mořský led se pod mladými tučňáky rozdrolil už v listopadu, tedy ještě v době, kdy tisícům mladých jedinců nenarostlo peří, které jim umožňuje plavat v oceánu. Čtyři z pěti kolonií neměly žádné přírůstky.

Mořského ledu kolem Antarktidy v posledních letech rychle ubývá, nejhorší situace byla v antarktickém létě 2021/2022 a 2022/2023, kdy ledová pokrývka z Bellingshausenova moře prakticky zmizela.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) v současnosti tučňáky císařské označuje za „téměř ohrožený“ druh. Objevují se návrhy, aby byli zařazeni mezi „zranitelné“ druhy kvůli tomu, že jejich životní podmínky jsou ohroženy změnami klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 4 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 5 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 11 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 11 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
včera v 17:00

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
včera v 16:09

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
včera v 15:00

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
včera v 14:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.