Legální je jen v pěti zemích, přesto ženská obřízka ročně zabije desítky tisíc žen, upozornila studie

Podle nové studie je mrzačení ženských pohlavních orgánů (FGM) v zemích, kde se ještě provádí, jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Každoročně kvůli němu zemře více než 44 tisíc žen a mladých dívek.

Ženská obřízka má v těchto zemích na svědomí více úmrtí než jakákoli jiná příčina s výjimkou  střevní infekce (obvykle v důsledku konzumace kontaminovaných potravin nebo vody), respirační infekce a malárie. Praktikuje se ve 28 zemích světa, v pěti z nich je legální.

Autoři výzkumu na základě svých zjištění žádají, aby se mrzačení ženských pohlavních orgánů v Mali, Malawi, Čadu, Sieře Leone i Libérii ocitlo mimo zákon. Právní změna podle nich může vést po čase i ke změně kultury. Současně uvádějí, že je třeba zvýšit úsilí o odstranění mrzačení ženských pohlavních orgánů v zemích, kde se praktikuje bez opory v zákoně.

Ženská obřízka nemá žádné výhody

Na výzkumu pracoval tým vědců z univerzit v Birminghamu a Exeteru, výsledky vydali v odborném časopise Scientific Reports. Analyzovali počty dívek, u nichž bylo poškozování pohlavních orgánů prováděno v Beninu, Burkina Fasu, Kamerunu, Čadu, Pobřeží slonoviny, Egyptě, Etiopii, Guineji, Keni, Mali, Nigeru, Nigérii, Senegalu, Sieře Leone a Tanzanii.

Spoluautor studie James Rockey z Birminghamské univerzity uvedl: „Naše výsledky ukazují, že mrzačení ženských pohlavních orgánů je hlavní příčinou úmrtí dívek a mladých žen v zemích, kde se praktikuje. Trvalá změna ale vyžaduje změnu postoje k mrzačení ženských pohlavních orgánů v těchto komunitách.“

Zjistit přesná čísla je složité, ale odhady, k nimž výzkum dospěl, říkají, že kvůli tomuto zákroku zahyne ročně 44 320 dívek a žen. Ty, které přežijí, pak trpí mnoha dalšími zdravotními i duševními problémy, jimž ale vědci v tomto výzkumu nevěnovali pozornost, soustředili se pouze na úmrtí. Badatelé také zdůrazňují, že zákrok nepřináší žádné zdravotní výhody, protože se při něm odstraňuje zcela zdravá a funkční tkáň.

Přesto jsou autoři optimisté: „Máme opravdu důvod k optimismu. Výzkum v oblasti neinfekčních nemocí ukazuje, že účinné zásahy jsou možné. Problém je, že změna patriarchálních postojů často zaostává za jinými společenskými změnami. Důležitým prvním krokem by bylo, kdyby se FGM v zemích stala nezákonnou.“

Mnoho komplikací

Na celém světě žije v současné době více než 200 milionů žen a dívek, které obřízku podstoupily, mnohdy v nehygienických podmínkách a bez lékařského dohledu. Důsledkem bývají silná bolest, krvácení a infekce nakažlivými nemocemi.

Současně se ví, že tato operace také vede k porodním komplikacím pro matku, snížení uspokojení při pohlavním styku, ale také k jeho větší bolestivosti.  Obřízka vede i k mnoha dalším dlouhodobým fyzickým zdravotním problémům, stejně jako k trablům duševním. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že celkové náklady na léčbu dívek a žen po FGM činily v roce 2018 1,4 miliardy dolarů.

Zatím neexistovaly žádné systematické důkazy o roli FGM v globální dětské úmrtnosti, tato práce je první, která ukazuje, že FGM ohrožuje při porodu nejen matku, ale také hrozí vyšší pravděpodobnost úmrtí dítěti.

Klíčovým sociálním rozměrem mrzačení ženských pohlavních orgánů je jeho dopad na manželství. Například v západní Africe ovlivňuje tato praxe možnosti žen uzavřít sňatek kvůli patriarchální kultuře a institucím. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...