Biologicky rozložitelný plast se může vyrábět z těl mrtvých much, navrhují američtí chemici

Z mrtvých much by se mohl vyrábět biologicky rozložitelný plast, oznámili vědci na zasedání Americké chemické společnosti (ACS). Poznatek by mohl být užitečný, protože je obtížné najít zdroje biologicky rozložitelných polymerů, které nemají žádné jiné využití, například při výrobě potravin, napsal list The Guardian.

„Můj tým už dvacet let vyvíjí metody, jak přeměnit přírodní produkty – například glukózu získanou z cukrové třtiny nebo stromů – na rozložitelné, stravitelné polymery, které se neudržují v životním prostředí,“ uvedla Karen Wooleyová z americké Texas A&M University. „Tyto přírodní produkty se ale získávají ze zdrojů, které se používají také pro výrobu potravin, pohonných hmot, stavebnictví a dopravu,“ dodala.

Kolega jí navrhl, že by mohla použít odpadní produkty, které zbyly z chovu černých mušek. Larvy smutnic obsahují bílkoviny a další výživné látky, takže se chovají jako krmivo pro zvířata, a navíc rozkládají odpad, takže se chovají i pro tento účel.

Dospělé mouchy jsou už ale méně využitelné k výrobě užitečných materiálů. Tým profesorky Wooleyové se to snaží změnit.

Chitin je materiál budoucnosti

Vědci vědí, že hlavní složkou mušek je chitin, polymer na bázi cukru, který zpevňuje krunýř neboli exoskelet hmyzu a korýšů. K získávání chitinu se již používají schránky krevet a krabů. Vědci uvedli, že chitinový prášek získaný z much se zdá být čistší než chitin z korýšů a získávání chitinu z much by mohlo zabránit obavám z alergií na některé mořské plody.

Tým z mrtvých mušek vytvořil takzvaný hydrogel, který dokáže absorbovat 47násobek své hmotnosti ve vodě za pouhou jednu minutu. Tento produkt by mohl být použit v orné půdě k zachycení povodňové vody a následnému pomalému uvolňování vlhkosti během sucha.

  • Hydrogely jsou polymerní řetězce s unikátními vlastnostmi. Jsou silně hydrofilní, to znamená, že mohou pojmout až stonásobky množství vody, než kolik samy váží v suchém stavu. Chemicky jsou to polyakryláty a polykarbonáty.

„V Texasu máme neustále buď povodně, nebo sucha, takže jsem se snažila vymyslet superabsorbční hydrogel, který by to mohl řešit,“ řekla Wooleyová.

K čemu se dají využít mouchy

Vědci doufají, že se jim brzy podaří z mušek vytvořit bioplasty, jako jsou polykarbonáty nebo polyuretany, které se tradičně vyrábějí z petrochemických látek. Tyto plasty nebudou přispívat k problému znečištění životního prostředí, protože budou rozložitelné.

„Nakonec bychom chtěli, aby hmyz požíral odpadní plasty jako zdroj potravy, a pak bychom je znovu sklízeli a sbírali jejich složky k výrobě nových plastů. Hmyz by tedy nebyl jen zdrojem, ale také by pak vyřazené plasty konzumoval,“ dodala vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...