Biologicky rozložitelný plast se může vyrábět z těl mrtvých much, navrhují američtí chemici

Z mrtvých much by se mohl vyrábět biologicky rozložitelný plast, oznámili vědci na zasedání Americké chemické společnosti (ACS). Poznatek by mohl být užitečný, protože je obtížné najít zdroje biologicky rozložitelných polymerů, které nemají žádné jiné využití, například při výrobě potravin, napsal list The Guardian.

„Můj tým už dvacet let vyvíjí metody, jak přeměnit přírodní produkty – například glukózu získanou z cukrové třtiny nebo stromů – na rozložitelné, stravitelné polymery, které se neudržují v životním prostředí,“ uvedla Karen Wooleyová z americké Texas A&M University. „Tyto přírodní produkty se ale získávají ze zdrojů, které se používají také pro výrobu potravin, pohonných hmot, stavebnictví a dopravu,“ dodala.

Kolega jí navrhl, že by mohla použít odpadní produkty, které zbyly z chovu černých mušek. Larvy smutnic obsahují bílkoviny a další výživné látky, takže se chovají jako krmivo pro zvířata, a navíc rozkládají odpad, takže se chovají i pro tento účel.

Dospělé mouchy jsou už ale méně využitelné k výrobě užitečných materiálů. Tým profesorky Wooleyové se to snaží změnit.

Chitin je materiál budoucnosti

Vědci vědí, že hlavní složkou mušek je chitin, polymer na bázi cukru, který zpevňuje krunýř neboli exoskelet hmyzu a korýšů. K získávání chitinu se již používají schránky krevet a krabů. Vědci uvedli, že chitinový prášek získaný z much se zdá být čistší než chitin z korýšů a získávání chitinu z much by mohlo zabránit obavám z alergií na některé mořské plody.

Tým z mrtvých mušek vytvořil takzvaný hydrogel, který dokáže absorbovat 47násobek své hmotnosti ve vodě za pouhou jednu minutu. Tento produkt by mohl být použit v orné půdě k zachycení povodňové vody a následnému pomalému uvolňování vlhkosti během sucha.

  • Hydrogely jsou polymerní řetězce s unikátními vlastnostmi. Jsou silně hydrofilní, to znamená, že mohou pojmout až stonásobky množství vody, než kolik samy váží v suchém stavu. Chemicky jsou to polyakryláty a polykarbonáty.

„V Texasu máme neustále buď povodně, nebo sucha, takže jsem se snažila vymyslet superabsorbční hydrogel, který by to mohl řešit,“ řekla Wooleyová.

K čemu se dají využít mouchy

Vědci doufají, že se jim brzy podaří z mušek vytvořit bioplasty, jako jsou polykarbonáty nebo polyuretany, které se tradičně vyrábějí z petrochemických látek. Tyto plasty nebudou přispívat k problému znečištění životního prostředí, protože budou rozložitelné.

„Nakonec bychom chtěli, aby hmyz požíral odpadní plasty jako zdroj potravy, a pak bychom je znovu sklízeli a sbírali jejich složky k výrobě nových plastů. Hmyz by tedy nebyl jen zdrojem, ale také by pak vyřazené plasty konzumoval,“ dodala vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
10. 3. 2026

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026
Načítání...