Biologicky rozložitelný plast se může vyrábět z těl mrtvých much, navrhují američtí chemici

Z mrtvých much by se mohl vyrábět biologicky rozložitelný plast, oznámili vědci na zasedání Americké chemické společnosti (ACS). Poznatek by mohl být užitečný, protože je obtížné najít zdroje biologicky rozložitelných polymerů, které nemají žádné jiné využití, například při výrobě potravin, napsal list The Guardian.

„Můj tým už dvacet let vyvíjí metody, jak přeměnit přírodní produkty – například glukózu získanou z cukrové třtiny nebo stromů – na rozložitelné, stravitelné polymery, které se neudržují v životním prostředí,“ uvedla Karen Wooleyová z americké Texas A&M University. „Tyto přírodní produkty se ale získávají ze zdrojů, které se používají také pro výrobu potravin, pohonných hmot, stavebnictví a dopravu,“ dodala.

Kolega jí navrhl, že by mohla použít odpadní produkty, které zbyly z chovu černých mušek. Larvy smutnic obsahují bílkoviny a další výživné látky, takže se chovají jako krmivo pro zvířata, a navíc rozkládají odpad, takže se chovají i pro tento účel.

Dospělé mouchy jsou už ale méně využitelné k výrobě užitečných materiálů. Tým profesorky Wooleyové se to snaží změnit.

Chitin je materiál budoucnosti

Vědci vědí, že hlavní složkou mušek je chitin, polymer na bázi cukru, který zpevňuje krunýř neboli exoskelet hmyzu a korýšů. K získávání chitinu se již používají schránky krevet a krabů. Vědci uvedli, že chitinový prášek získaný z much se zdá být čistší než chitin z korýšů a získávání chitinu z much by mohlo zabránit obavám z alergií na některé mořské plody.

Tým z mrtvých mušek vytvořil takzvaný hydrogel, který dokáže absorbovat 47násobek své hmotnosti ve vodě za pouhou jednu minutu. Tento produkt by mohl být použit v orné půdě k zachycení povodňové vody a následnému pomalému uvolňování vlhkosti během sucha.

  • Hydrogely jsou polymerní řetězce s unikátními vlastnostmi. Jsou silně hydrofilní, to znamená, že mohou pojmout až stonásobky množství vody, než kolik samy váží v suchém stavu. Chemicky jsou to polyakryláty a polykarbonáty.

„V Texasu máme neustále buď povodně, nebo sucha, takže jsem se snažila vymyslet superabsorbční hydrogel, který by to mohl řešit,“ řekla Wooleyová.

K čemu se dají využít mouchy

Vědci doufají, že se jim brzy podaří z mušek vytvořit bioplasty, jako jsou polykarbonáty nebo polyuretany, které se tradičně vyrábějí z petrochemických látek. Tyto plasty nebudou přispívat k problému znečištění životního prostředí, protože budou rozložitelné.

„Nakonec bychom chtěli, aby hmyz požíral odpadní plasty jako zdroj potravy, a pak bychom je znovu sklízeli a sbírali jejich složky k výrobě nových plastů. Hmyz by tedy nebyl jen zdrojem, ale také by pak vyřazené plasty konzumoval,“ dodala vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 44 mminutami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026
Načítání...