Po kousnutí klíštětem získal superschopnost. Americký biolog může dát lidstvu vakcínu, o které ani nesnilo

Příběh jako z laciného komiksu. Mladý vědec vášnivě zaujatý pro svůj obor se stane obětí svého výzkumu. Při nehodě ale dostane schopnost, která může pomoci celému lidstvu. Tohle ale není superhrdinský komiks, tento příběh je realita.

Říkají mu „Klíšťák“. Sice původně vystudoval biologii se zaměřením na savce, ale právě klíšťatům a jejich poznání zasvětil většinu svého vědeckého života. A také díky nim získal nefalšovanou superschopnost. Profesor Richard Ostfeld totiž nedává klíšťatům šanci – když se do něj nějaké zakousne, téměř okamžitě zemře. Tato vlastnost je tak unikátní, že vědec pod tlakem okolností musel změnit svou specializaci – nyní studuje sám sebe.

Ostfeld na začátku své kariéry studoval hlodavce. Na jedné misi, kde pozoroval v terénu uprostřed lesa jejich populaci, narazil na něco zajímavého. Klíšťata. Byla všude, každá chycená myš jich měla nejméně dvacet, ale některé se mohly pochlubit i stovkou těchto parazitů najednou.

Přírodovědci měli pocit, že by tato nikdy předtím nepozorovaná populační exploze klíšťat mohla vysvětlovat, proč se jimi zkoumaný druh myší nikdy nepřemnoží – že by právě klíšťata mohla hrát roli toho, co kontroluje v přírodě nejen tuto populaci.

Dr. Richard S. Ostfeld
Zdroj: Wikimedia Commons

Ostfelda osminozí parazité zaujali natolik, že na ně přenesl svou pozornost; hlavně na to, jak snadno a účinně přenášejí nejrůznější nemoci – včetně těch, jimiž se mohou nakazit lidé. A že jich je – od lymské boreliózy, přes encefalitidu, až po ty u nás méně známé, jako je například alergie na hovězí, kterou způsobuje kousnutí jednoho druhu severoamerického klíštěte.

A to ani nemluvě o dalších, jako jsou bakteriální nemoc anaplasmosie nebo babesióza, která svými projevy nápadně připomíná malárii. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) popisuje jen ve Spojených státech 16 chorob, které klíšťata přenášejí často.

Muž proti klíštěti

Jenže výzkum klíšťat s sebou přináší vědcům komplikace, které se normálním lidem vyhnou. Ostfeld studoval klíšťata na místech, kde jich byla vůbec největší koncentrace na světě. Místa, kde bylo víc těchto parazitů než jakéhokoliv jiného druhu zvířete. Spal tam, jedl tam, žil tam celé týdny. A současně celou tu dobu nesměl používat repelent – protože kdyby klíšťata odpuzoval, narušilo by to jeho pozorování a znehodnotilo jeho vědecký výzkum.

A protože trávil jako mladý doktorand v terénu většinu jara, léta i podzimu, zakouslo se do něj zřejmě víc klíšťat než do kohokoliv jiného. Sám uvádí, že netuší, kolik jich mohlo být, přestal je počítat už dávno. Vždy se je ale snažil odstranit co nejrychleji – a většinou se mu to dařilo.

Při jednom z terénních výzkumů spolupracoval s experty na šelmy v Keni. Společně s dalšími přírodovědci studoval interakce mezi menšími a většími zvířaty. Narazil při tom na pozoruhodný jev – cosi, co mu připomínalo z dálky palice orobince. Ale nebyly to tyto květy, jimž české děti přezdívají „cigára“ – šlo o masu klíštěcích larev, které se shlukly na jednom místě a vyčkávaly tady na průchod nějakého velkého savce, na němž by se zachytily.

Statisíce parazitů v husté koncentraci mají vysokou pravděpodobnost, že se takhle na někoho přenesou. Podobných palic byla keňská savana plná a Ostfeld se doslova na vlastní kůži přesvědčil, jak účinná je tato strategie.

Sliny a stoupající podezření

Klíšťat se na jeho tělo nachytalo za den tolik, že ani nemělo smysl je odstraňovat individuálně – zkrátka je ze své kůže i oblečení strhával pomocí lepicí pásky. Už tehdy začal mít vědec podezření, co by taková neustálá, opakovaná pokousání a setkání se slinami klíšťat mohla udělat s jeho tělem.

Sliny tohoto parazita mají totiž nesmírně zajímavé vlastnosti – například analgetické, kdy potlačují bolest a svědění tak dlouho, že si člověk zakousnutého tvorečka často nevšimne dlouhé dny, ale také protizánětlivé, jež způsobují, že se do rány nedostanou mikroorganismy, které by způsobily nějaký zánět nebo jinou nemoc.

Protože v té době už byl vyhlášeným expertem na klíšťata, nemohlo mu uniknout, že některá hospodářská (ale i laboratorní) zvířata, která přicházejí s klíšťaty neustále do styku, jsou schopná si vybudovat jistou formu imunity. Říká se jí odborně ATR neboli acquired tick resistance – získaná odolnost vůči klíšťatům.

Věda tomuto fenoménu zatím příliš nerozumí, ale ví se, že například krávy, u nichž se objeví, mnohem lépe odolávají pokousání – klíšťata na ně prostě nejdou a mají jen mizivou schopnost se na nich přichytit. Když tam klíště začne sát krev, přispěchají na místo bílé krvinky a uvolňují zánětlivou chemickou látku zvanou histamin. Vědci si nejsou zcela jisti, jak histamin klíšťata zabíjí, ale svou práci odvádí rychle a dost spolehlivě. 

Ostfelda samozřejmě muselo napadnout, jestli by se něco takového nemohlo projevit i u něj – ale protože se u lidí nikdy tento fenomén neobjevil, pustil to zakrátko z hlavy. Všímal si jen toho, že se nikdy nenakazil žádnou z nemocí, kterou klíšťata běžně přenášejí.

„Superman“

Stalo se to jedné letní noci roku 1990. „Probudil jsem se uprostřed noci bolestí. Nesnesitelně mě pálilo místo blízko podpaždí,“ vzpomíná vědec v článku na webu STAT. „V dobře osvětlené koupelně jsem si tam objevil zarudlý flíček o rozměrech asi tří centimetrů – uprostřed byla dobře známá hnědo-černá tečka.“ Klíště.

Když ho odstranil, dobře si ho prohlédl – snadno identifikoval druh, ale zbytek byl pro něj záhadou. Místo, aby byl parazit pořádně nasátý, bylo jeho tělíčko vyhublé a prázdné. Jako by se opakovaně pokoušel sát krev, ale marně. A také bylo klíště mrtvé. Jenže bolestivý otok vydržel několik dalších dní. Ostfeld tomu nepřikládal větší význam. Ale postupem let se tato zkušenost začala opakovat – a přicházela stále častěji.

Bylo to vždy stejné: „Našel jsem někde na svém těle klíště, které sice bylo zakousnuté, ale mrtvé. A bylo to doprovázené několikadenním palčivým pocitem pálení.“

Na cestě poznání

Ostfeld zkrátka získal superschopnost – tím snad nejvíce klišé způsobem, jaký se v komiksech objevuje. Pokousáním zvířetem. Stal se ve svém oboru celebritou, začaly se o něm objevovat články v médiích a několikrát svůj příběh popsal v řadě článků. Tím ale vlastně příběh vědy teprve začíná.

Protože na jeho články se rychle objevila spousta reakcí. Začali mu psát lidé, kteří měli stejnou zkušenost, a nebylo jich málo. Je možné, že fenomén ATR existuje také u lidí a je mnohem rozšířenější, než se kdy věda domnívala? Podle profesora Ostfelda je to nejen možné, ale dokonce pravděpodobné – a dalo by se toho skvěle využít i pro blaho ostatních lidí.

Všechny nemoci, které klíšťata přenášejí, jsou mnohdy značně nebezpečné – proti řadě z nich neexistují účinná očkování – ale i kdyby existovala, kdyby se měl člověk nechat očkovat proti všem, znamenalo by to nemalý počet „včeliček“. Ale co kdyby vznikla jedna jediná vakcína? Vakcína, která by člověka nechránila proti desítkám nemocí, ale odpuzovala by přímo jejich přenašeče?

A právě touto myšlenkou je teď profesor Richard S. Ostfeld posedlý – věří, že právě jeho krev a to, co nyní obsahuje, by se mohla stát klíčem, který odemkne lidské poznání v tomto oboru. Jeho spolupráce s imunology a vakcinology by se už brzy mohla dostat nejen do učebnic, ale i do zlatého fondu medicíny.

Takový výzkum je ale samozřejmě extrémně složitý – už jen proto, jak komplexní jsou sliny klíšťat a kolik druhů těchto parazitických roztočů na světě existuje. Na Zemi jich vědci zatím napočítali přes 650. Výzkum komplikuje i to, že někteří lidé jsou navíc přirozeně silně alergičtí na klíšťata a po kousnutí u nich dochází k anafylaktickému šoku, takže vědci si musí dávat velký pozor, aby se to u jejich vakcíny neopakovalo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jako požár na nebi. Češi mohli zpozorovat zánik části rakety Falcon 9

Ve středu nad ránem se lidem ve střední Evropě, včetně České republiky, nabídla nevšední podívaná. Na severním obzoru mohli sledovat zánik lidmi vyrobeného objektu. Podle starších informací mělo jít o jeden ze satelitů systému Starlink, na základě nových dat ale vědci tvrdí, že se jednalo o nosný stupeň rakety Falcon 9 společnosti Space X.
12:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Archeologové našli první hrobku faraona po sto letech

Archeologové v Egyptě objevili hrobku faraona Thutmose II. Jedná se o zcela výjimečný objev. Jde totiž o první nález královské hrobky za více než sto let. Naposledy se to stalo roku 1922, když Howard Carter našel slavnou hrobku faraona Tutanchamona.
před 3 hhodinami

Hrozba, že planetka 2024 YR4 narazí do Země, opět stoupla

Podle údajů NASA zveřejněných v úterý má asteroid, který by mohl srovnat se zemí celé město, už 3,1procentní pravděpodobnost, že v roce 2032 zasáhne Zemi. To z něj dělá nejnebezpečnější planetku, jakou kdy moderní předpovědi zaznamenaly. Odborníci však uklidňují, že v tuto chvíli se nejedná o krizi.
před 6 hhodinami

Ženy jsou štědřejší než muži, ukázala hra na diktátora

Obecně sdílená společenská představa je, že ženy jsou štědřejší než muži. Ale když se španělští psychologové a ekonomové pokoušeli najít pro toto tvrzení tvrdé důkazy založené na datech a studiích, nenašli je. A tak se rozhodli udělat vlastní výzkum, a to pomocí experimentu.
před 11 hhodinami

Smrt může být evolučně altruistická, naznačuje výzkum

Darwinova teorie přírodního výběru vysvětluje, proč se u organismů vyvíjejí vlastnosti, které jim pomáhají přežít a rozmnožovat se. Smrt se pak může zdát jako neúspěch v této snaze. Nový výzkum ale naznačuje, že je to spíš proces, který se evolučně zformoval tak, aby organismům pomáhal.
včera v 16:46

Sucho ohrožuje půlku zemědělské půdy ve střední Evropě. Problém hrozí Slovensku

Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna.
včera v 14:36

Čeští vědci chtějí s pomocí AI objevovat nové molekuly

Čeští vědci spolupracují s odborníky ze čtrnácti výzkumných institucí po celém světě, aby využili umělou inteligenci (AI) na objev a vývoj nových přírodních molekul, které by bylo možné využívat například ve vývoji léčiv, kosmickém výzkumu nebo likvidaci znečištění v přírodě.
včera v 11:05

Trumpovy vyhazovy způsobují chaos nejen mezi jadernými experty

Administrativa Donalda Trumpa propustila tisíce státních zaměstnanců, například z ministerstva školství, Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo lesní správy. Důvodem je snaha ušetřit na federálních výdajích. Odborníci ale upozorňují, že fungování některých úřadů tím může být ohroženo, zejména pokud se výpovědi týkají odborných vědeckých pozic.
17. 2. 2025
Načítání...