Konec okusování nehtů? Němečtí psychologové představili techniku, která zlozvyku zbavuje

Němečtí psychologové představili návod, který zbavil víc než půlku účastníků studie nutkavého chování, jako je okusování nehtů, škrábání kůže či vytrhávání vlasů. Nejlepší výsledky má metoda proti okusování nehtů. Tohoto zlozvyku se zbavilo dokonce osmdesát procent lidí, kteří se k němu dříve uchylovali.

„Přestaň s tím, nebo ti to zůstane napořád!“ zní asi nejčastější rodičovská hrozba vůči dětem, které mají nějaké projevy nutkavého chování. Tato dobře míněná rada ale nezabírá, mnoho lidí se tak chová i v dospělosti. Předpokládá se, že to postihuje přibližně pět procent světové populace. Typickým projevem je drobné sebepoškozování se při stresu, které se projevuje škrábáním se, rýpáním se v kůži, vytrháváním chloupků na obličeji anebo trháním vlasů.

Většinou nemá toto nutkavé chování žádné závažné důsledky pro lidský život, je to jen nepříjemné. Lidé ho neřeší, protože neznají účinnou pomoc, ani věda dlouho žádnou nenabízela. Teď se to změnilo.

„Místo okusování, trhání nebo tahání se alespoň dvakrát denně jemně dotýkejte své pokožky, například lehkým třením konečků prstů, dlaně nebo hřbetu paže,“ doporučují hamburští psychologové. Některé techniky ukázali na videu

Jejich strategie, která spočívá v nahrazení škodlivého návyku jiným, není jen teoretická. Vyzkoušeli ji na 268 lidech. Během šestitýdenní studie, kdy se pokoušeli nežádoucí chování omezit, pomohla 53 procentům účastníků.

„Základním pravidlem je jenom se lehce dotýkat svého těla,“ uvedl pro stanici NBC News hlavní autor Steffen Moritz. „Pokud jste ve stresu, můžete pohyby provádět rychleji, ale ne s větším tlakem.“

„Možná si říkáte, proč byste si měli jemně hladit ruku, když je váš hlavní problém kousání rtů nebo nehtů,“ poznamenávají vědci v manuálu. Je to proto, že tyto stavy mají obecnou tendenci; to je také důvod, proč většina trpících provádí několik škodlivých pohybů najednou.

„Navržený pohyb je určen také jako prevence. Vzhledem k tomu, že pohyby a tělesné procesy spolu úzce souvisejí, je užitečné jemně se dotýkat svého těla v jiných oblastech než tam, kde vzniká problematický pohyb. To ho může příznivě ovlivnit prostřednictvím procesů tělesné zpětné vazby,“ vysvětlují psychologové.

Konec okusování nehtů?

Metoda nejlépe zafungovala u zlozvyku, který patří k těm společensky nejméně tolerovaným: okusování nehtů. Zabrala u 80 procent lidí, kteří se k němu ve stresu uchylují. Dokonce 86 procent z nich uvedlo, že by metodu doporučili i ostatním lidem.

Autoři dodávají, že je sice zapotřebí ještě dalšího výzkumu, ale tato strategie by podle nich mohla být brzy oficiálně doporučena jako doplněk k dalším používaným behaviorálním technikám. V současné době se lidem s těžšími formami tohoto chování předepisují léky, například antidepresiva. Další možností léčby může být kognitivně-behaviorální terapie. To ale podle Moritze pomáhá jen necelé třetině postižených. 

Výhodné na metodě je hlavně to, že se dá vysvětlit pomocí instruktážního videa. Nespočívá v medikaci, která je pro chudší vrstvy příliš drahá, a nevyžaduje ani osobní konzultace s expertem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...