Ani mezirasová manželství nebrání rasistickému chování, ukazuje výzkum v USA

Spojené státy mají stále problém s rasovými stereotypy a negativním chováním vůči zástupcům jiných ras. A to dokonce i v rámci rodin, kde došlo k mezirasovým vztahům, ukazuje nový výzkum.

Až do roku 1967 nebylo ve Spojených státech legální uzavírat mezirasová manželství. Teprve dva roky předtím, než Američané přistáli na Měsíci, zrušil Nejvyšší soud tento zákaz slavným rozsudkem Loving v. Commonwealth of Virginia.

Nová studie amerických sociologů teď ukázala, že přestože mezirasové vztahy se od té doby staly v USA normálními, neukončilo to tendence k rasistickému chování a vnímání. A to nejen ve společnosti, ale dokonce ani mezi jednotlivci, kteří jsou v těchto romantických vztazích.

Vědci to popsali ve studii, která už byla přijata k vydání v odborném časopise Journal of Family Theory & Review a již nyní je dostupná na jeho webu on-line. Socioložky Jenifer Bratterová a Mary Campbellová v ní zkoumaly existující výzkumy blízkých mezirasových vztahů, aby zjistily, jak tato přátelství anebo románky ovlivňují celkové postoje k rasám a nerovnosti.

„Existuje mnoho předpokladů, že lidé, kteří vstupují do intimních mezirasových vztahů, přinejmenším nezastávají stereotypy, jež by jim bránily chodit s někým jiné rasy nebo si ho vzít za partnera,“ uvedla Bratterová. „Současný výzkum ale tyto předpoklady nepodporuje.“

Příklady z reálného života

Výzkumníci například uvádějí, že podle jedné studie běloši, jejichž nejlepší přátelé jsou černoši, stále vyjadřují protičernošský rasismus a někdy popisují svého přítele jako „výjimku, která potvrzuje pravidlo“. A některé z těchto blízkých mezirasových vztahů se udržují naživu tím, že se oba partneři vyhýbají jakékoli diskusi o rase nebo rasové nerovnosti, uváděli respondenti v průzkumu.

Výzkum rasových preferencí v on-line seznamování zase ukazuje, že pro některé lidi je rasa omezující faktor pro identifikaci potenciálních partnerů. Ale i u těch, kteří jsou otevřeni mezirasovému seznamování, se podle studie stále objevují preference, které jsou v souladu s existujícími rasovými stereotypy. Bratterová a Campbellová tvrdí, že mezirasové sňatky nejsou ukazatelem otevřenosti členů širší rodiny, mnohdy je tomu dokonce spíše naopak.

„Obecně se předpokládalo, že vztah lidí dvou různých ras normalizuje jejich mezirasové kontakty, podkopává rasismus členů širší rodiny, kteří se s těmito páry setkávají, a zvyšuje tak i pozitivní sociální kontakty mezi různými rasovými skupinami,“ podotkla Campbellová. „Bohužel důkazy ze zkušeností mezirasových párů naznačují, že to tak vždycky není,“ dodala.

Složitost smíšené rodiny

Kromě toho, že čelí větší kritice ze strany vrstevníků a širší rodiny, potýkají se lidé žijící v mezirasových manželstvích s dalším problémem: dostává se jim výrazně menší podpory od jejich rodin ve srovnání s páry v manželstvích stejné rasy. A to i v případě, že se jedná o vnoučata.

Příčin může být více, navíc mohou být odlišné z různých stran. Například jedna rasa může považovat druhou za bohatší, proto necítí potřebu podporovat svého potomka, který v takovém vztahu žije, prostě proto, že to nepotřebuje. A na druhou stranu může rodič jednoho z partnerů opovrhovat rasou toho druhého, takže finance a čas investovaný do podpory může považovat za ztracený.

„Týká se to zejména bílých matek,“ dodává Bratterová. „To naznačuje, že členové širší rodiny nejsou v průměru tolik zapojeni do života mezirasových párů.“ A stres, kterému tyto páry čelí, se podle ní ještě umocňuje u dvojic s nízkým socioekonomickým statusem.

„Doufáme, že budoucí výzkum se bude zabývat tím, jak podpořit otevřenější konverzaci a dialog mezi členy širší rodiny,“ doplnila Bratterová. „To má potenciál rozšířit podporu rodin a mohlo by to přispět k řešení základní zranitelnosti, které čelí mnoho multirasových rodin.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...