Španělští vědci vyvinuli umělou dělohu. Zatím má rekord 12 dní

Vědci ve Španělsku představili prototyp umělé dělohy, která by mohla pomoci extrémně nedonošeným dětem. Přístroj, který udržuje plod v ochranném prostředí a dodává mu živiny přes pupečník, by měl poskytnout potřebný čas pro zvýšení zralosti plic, trávicího traktu nebo mozku, a zvýšit tak šance předčasně narozených dětí na zdravý život.

Desítky odborníků zatím umělou dělohu testují na zvířecích mláďatech. Nedonošená jehňata v ní dokázali udržet při životě 12 dní. Výzkum probíhá v centru BCNatal.

Jejich prototyp umělé placenty vytváří ochranné prostředí pomocí průsvitného kontejneru z biokompatibilního materiálu, v němž se mohou dále vyvíjet plíce, střeva a mozek plodu. Tato „děloha“ je napojena na systém cirkulace plodové vody, který udržuje plod izolovaný od vnějších podnětů, ale přístupný pro ultrazvukovou kontrolu a monitorování.

„Snažíme se vyvinout systém, který nám umožní pečovat o plod mimo tělo matky, ale v podmínkách podobných jako by bylo uvnitř: s dýcháním přes pupeční šňůru… krmením přes pupeční šňůru, obklopené tekutinou s konstantní teplotou,“ řekl agentuře Reuters šéf projektu Eduard Gratacós.

Podle něj se systém snaží vylepšit lékaři mnoha různých specializací i inženýři. Kdy bude tato technologie dostupná lidem? „Je to výzva a jde o velmi choulostivý úkol, když chcete přelstít přírodu a něco takového udělat,“ přiznává profesor Gratacós. „Vždy je také velmi obtížné, když se snažíte předpovědět, kolik času potřebujete na klinickou praxi. Pokud jde o náš projekt tady v Barceloně, myslíme si, že možná za dva roky, možná za tři roky budeme mít prototyp, se kterým budeme mít podmínky k tomu, abychom mohli navrhnout klinickou studii. Ale samozřejmě je to cesta, která je plná nejistot.“

Za extrémně nedonošené se pokládají novorozenci, kteří se narodí už po šesti měsících těhotenství nebo ještě dříve. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že v roce 2019 zemřelo po celém světě na 900 tisíc takových dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
před 5 hhodinami

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
včera v 13:39

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
včera v 10:56

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
včera v 00:09
Načítání...