Jako kdyby hořel oceán. Nevídaná tepelná anomálie u Británie a Irska ohrožuje mořský život

Bezprecedentní vlna mořských veder u pobřeží Spojeného království a Irska představuje vážnou hrozbu pro živočišné druhy. Přetrvávající vysoké teploty by v létě mohly vést k masovému úhynu ryb a ústřic, varují vědci.

Teploty moře, zejména u severovýchodního pobřeží Anglie a na západě Irska, jsou o několik stupňů vyšší než normálně a překonávají zaznamenané rekordy.

Globální povrchová teplota moře v dubnu a květnu dosáhla historického maxima pro tyto měsíce od začátku vedení záznamů v roce 1850, upozornila britská meteorologická služba Met Office. V červnu podle předpovědí také padnou rekordní teploty.

Americký národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) zařadil části Severního moře do čtvrté kategorie mořských veder, která je považována za „extrémní“, přičemž v oblastech u pobřeží Anglie je teplota až o pět stupňů Celsia vyšší než obvykle. Teploty pravděpodobně zůstanou vysoké kvůli meteorologickému jevu El Niño, který již začal.

„Extrémní a bezprecedentní teploty ukazují sílu kombinace oteplování způsobeného člověkem a přirozené proměnlivosti klimatu, jako je El Niño,“ poznamenala Daniela Schmidtová z Bristolské univerzity. „I když se v teplejších mořích, jako je Středozemní moře, vyskytují vlny mořských veder, anomální teploty v této části severního Atlantiku jsou neslýchané,“ dodala.

Když je horko, život v moři umírá

„Teplo, stejně jako na pevnině, stresuje mořské organismy. V jiných částech světa jsme byli svědky několika hromadných úhynů mořských rostlin a živočichů způsobených vlnou veder v oceánech. Dokud nezačneme dramaticky snižovat emise, budou tyto vlny nadále ničit naše ekosystémy, protože se tak děje pod hladinou oceánů, a zůstane to bez povšimnutí,“ dodala.

Mořský biolog Dan Smale z neziskové organizace Marine Biological Association, který se vlnami mořských veder zabývá již přes deset let, uvedl, že jej vysoké teploty překvapily.

„Vždycky jsem si myslel, že v chladných vodách kolem Británie a Irska nikdy nebudou mít ekologický dopad, ale tohle je bezprecedentní a možná i ničivé. Současné teploty jsou příliš vysoké, i když pro většinu druhů ještě nejsou smrtelné, jsou pro ně stresující. Pokud to bude pokračovat i v létě, mohli bychom být svědky masového úhynu chaluh, mořské trávy, ryb a ústřic,“ řekl.

Statistika mluví jasně

Od roku 1986 do roku 2016 vzrostl počet dnů, během nichž moře zachvátila vedra, o padesát procent ve srovnání s lety 1925 až 1954. Vědci tehdy uvedli, že horko zničilo rozsáhlé oblasti plné mořských živočichů „podobně, jako lesní požáry spalují obrovské plochy lesa“.

Tyto škody mají dopady i na lidstvo, které je na oceánech závislé kvůli kyslíku, potravě, ochraně před bouřemi a odstraňování oxidu uhličitého, který ohřívá klima v atmosféře. Vysoké teploty také přispívají k úbytku mořského ledu, jehož množství je nyní výrazně pod průměrem pro toto roční období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 17 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 18 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...