Jako kdyby hořel oceán. Nevídaná tepelná anomálie u Británie a Irska ohrožuje mořský život

Bezprecedentní vlna mořských veder u pobřeží Spojeného království a Irska představuje vážnou hrozbu pro živočišné druhy. Přetrvávající vysoké teploty by v létě mohly vést k masovému úhynu ryb a ústřic, varují vědci.

Teploty moře, zejména u severovýchodního pobřeží Anglie a na západě Irska, jsou o několik stupňů vyšší než normálně a překonávají zaznamenané rekordy.

Globální povrchová teplota moře v dubnu a květnu dosáhla historického maxima pro tyto měsíce od začátku vedení záznamů v roce 1850, upozornila britská meteorologická služba Met Office. V červnu podle předpovědí také padnou rekordní teploty.

Americký národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) zařadil části Severního moře do čtvrté kategorie mořských veder, která je považována za „extrémní“, přičemž v oblastech u pobřeží Anglie je teplota až o pět stupňů Celsia vyšší než obvykle. Teploty pravděpodobně zůstanou vysoké kvůli meteorologickému jevu El Niño, který již začal.

„Extrémní a bezprecedentní teploty ukazují sílu kombinace oteplování způsobeného člověkem a přirozené proměnlivosti klimatu, jako je El Niño,“ poznamenala Daniela Schmidtová z Bristolské univerzity. „I když se v teplejších mořích, jako je Středozemní moře, vyskytují vlny mořských veder, anomální teploty v této části severního Atlantiku jsou neslýchané,“ dodala.

Když je horko, život v moři umírá

„Teplo, stejně jako na pevnině, stresuje mořské organismy. V jiných částech světa jsme byli svědky několika hromadných úhynů mořských rostlin a živočichů způsobených vlnou veder v oceánech. Dokud nezačneme dramaticky snižovat emise, budou tyto vlny nadále ničit naše ekosystémy, protože se tak děje pod hladinou oceánů, a zůstane to bez povšimnutí,“ dodala.

Mořský biolog Dan Smale z neziskové organizace Marine Biological Association, který se vlnami mořských veder zabývá již přes deset let, uvedl, že jej vysoké teploty překvapily.

„Vždycky jsem si myslel, že v chladných vodách kolem Británie a Irska nikdy nebudou mít ekologický dopad, ale tohle je bezprecedentní a možná i ničivé. Současné teploty jsou příliš vysoké, i když pro většinu druhů ještě nejsou smrtelné, jsou pro ně stresující. Pokud to bude pokračovat i v létě, mohli bychom být svědky masového úhynu chaluh, mořské trávy, ryb a ústřic,“ řekl.

Statistika mluví jasně

Od roku 1986 do roku 2016 vzrostl počet dnů, během nichž moře zachvátila vedra, o padesát procent ve srovnání s lety 1925 až 1954. Vědci tehdy uvedli, že horko zničilo rozsáhlé oblasti plné mořských živočichů „podobně, jako lesní požáry spalují obrovské plochy lesa“.

Tyto škody mají dopady i na lidstvo, které je na oceánech závislé kvůli kyslíku, potravě, ochraně před bouřemi a odstraňování oxidu uhličitého, který ohřívá klima v atmosféře. Vysoké teploty také přispívají k úbytku mořského ledu, jehož množství je nyní výrazně pod průměrem pro toto roční období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 33 mminutami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 4 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 8 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 9 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...