Použití mýdla může přitahovat komáry, ukazuje studie

Mytí mýdlem se může jevit jako rozumná strategie, jak se vyhnout pozornosti hmyzu. Podle vědců ale může jeho vůně naopak komáry přitahovat, protože když se neživí krví, doplňují příjem cukru nektarem. Vyplynulo to ze studie v odborném žurnálu iScience.

Vědci, kteří výzkum prováděli, uvedli, že komáři dávali přednost vůni dobrovolníků, kteří se myli třemi ze čtyř testovaných populárních značek mýdla. 

„Skutečnost, že přebíráme tyto květinové a ovocné vůně a dáváme je na tělo, znamená, že nyní voníme jako květina i člověk zároveň,“ řekl Clément Vinauger, který vedl práci na americké univerzitě Virginia Tech. „Je to, jako kdybyste se probudili a ucítili něco, co by bylo zároveň jako káva a muffiny. Velmi přitažlivé,“ dodal.

Účinky mýdel se u jednotlivých lidí poněkud lišily, pravděpodobně v důsledku interakcí mezi jeho vůní a jedinečným pachovým profilem každého člověka.

„Je pozoruhodné, že tentýž člověk, který je pro komáry extrémně přitažlivý, když je nemytý, se může s jedním mýdlem stát pro komáry ještě přitažlivějším a s jiným mýdlem se pak pro ně stane odpudivým,“ uvedl Vinauger.

Vědci dospěli k závěru, že výběr mýdla by mohl částečně vysvětlit, proč jsou někteří lidé magnetem na komáry, zatímco jiní vyváznou bez kousnutí.

Vyloučit vliv vydechovaného oxidu uhličitého

Do studie, publikované v časopise iScience, byli zapojeni čtyři dobrovolníci, kteří předložili vzorky látek, jež měli předtím nasazené na ruce. Zároveň buď nepoužili žádné mýdlo, nebo byli umytí některou ze čtyř různých značek mýdla – Dial, Dove, Native a Simple Truth.

Samičky komárů, které se na rozdíl od samečků živí krví, byly pozorovány, jak přistávají na vzorcích látek, aby bylo možné určit, čemu dávají přednost. Tkanina byla použita namísto toho, aby se hmyzu vystavili sami dobrovolníci, aby se vyloučil vliv vydechovaného oxidu uhličitého, který je pro komáry dalším důležitým vodítkem.

Z výzkumu vyplynulo, že mýdlo Dove, Dial a Simple Truth zvýšilo atraktivitu některých dobrovolníků pro hmyz, ovšem ne všech. Naopak rukáv poznamenaný odérem mýdla značky Native komáry spíše odpuzoval. Jeho relativně odpuzující účinek by podle vědců mohl souviset s jeho kokosovou vůní, neboť existují určité důkazy, že kokosové oleje jsou pro komáry přirozeným odpuzujícím prostředkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 10 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 11 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 15 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 17 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 18 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 19 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.