Covid ubližuje neočkovaným rodičkám. Poškozuje placentu, děti se mohou narodit mrtvé

Nová studie upozorňuje na závažné důsledky, které může mít onemocnění covidem-19 u těhotných žen bez očkování proti koronaviru. Virus útočí na placentu a likviduje ji tak, že vážně ohrožuje život dítěte.

Tým kolem lékaře Davida Scwartze zkoumal a analyzoval 68 dětských úmrtí. Případy pocházely z dvanácti zemí a všechny děti se buď narodily mrtvé, nebo zemřely do sedmi dnů po narození. Všechny současně měly matky, které nebyly očkované proti covidu-19 a v těhotenství se koronavirem nakazily. Studie, která vyšla v odborném žurnálu Archives of Pathology & Laboratory Medicine, zahrnovala vyšetření všech 68 placent a 30 pitev.

U dětí lékaři nenašli žádné abnormality, plod zemřel vždy na udušení, u placent rodiček to ovšem neplatilo. Tento cévní orgán zajišťuje plodu přívod kyslíku a živin a podle vědeckého týmu ve sledovaných případech vykazoval trend, který vědci nazvali „placentitida SARS-CoV-2“.

Zdravotní problém má tři fáze: nahromadění bílkoviny zvané fibrin, která způsobuje srážení krve v jemném cévním systému orgánu, odumírání buněk ochranné buněčné vrstvy placenty, a nakonec neobvyklý zánět v placentě.

V průměru byly více než tři čtvrtiny placenty tak vážně poškozené, že orgán nemohl dodávat rostoucímu dítěti kyslík a živiny. V některých případech bylo více než devadesát procent placenty mrtvé.

„Takovou míru destrukce jsme u infekčního onemocnění ještě nikdy neviděli. Placenta prostě přestala být schopná plnit své povinnosti,“ uvedl vedoucí výzkumník Schwartz. „Novorozenci zemřeli na udušení v důsledku nedostatku kyslíku.“

K ukládání fibrinu může docházet také u normálních nekomplikovaných těhotenství, která mají běžný průběh a covid u nich nemá žádný vliv. Ale nikdy ho není tolik – tady po covidu naplnil někdy až tři čtvrtiny placenty. „A to žádný plod nemůže přežít,“ doplňují autoři.

Podle výzkumu jsou projevy zcela odlišné než u jiných infekčních nemocí, jako jsou třeba zika, zarděnky nebo syfilis. „Virus nenapadne a nezničí samotný plod. Útočí na placentu.“ Pozoruhodné je, že se to podle studie nedělo ani u blízkých příbuzných viru SARS-CoV-2, tedy ani u virů SARS a MERS. Proč je covid tak jiný, zatím vědci neví.

I slabý covid může způsobit silné problémy

Vědci už od začátku koronavirové pandemie upozorňovali, že těhotné ženy jsou přirozeně zranitelnější jakoukoliv infekcí. Těhotenství totiž narušuje imunitní systém. Potlačuje některé jeho funkce, protože embryo je pro něj něco nového a mohlo by se jinak stát jeho cílem. Těhotné osoby jsou přirozeně náchylnější k infekcím, protože těhotenství oslabuje imunitní systém, aby tělo nenapadlo plod.

Covid v tom není žádnou výjimkou; odlišný je ale v tom, jakým způsobem nastávajícím matkám způsobuje zdravotní komplikace. Ty se podle vědců objevují nejen u žen, které trpí vážným nebo těžkým průběhem nemoci – poškození placenty se totiž objevuje i u těch, které měly nemoc jen slabou. Poškození placenty může být dokonce jejich jediným příznakem.

Dobrá zpráva pro rodičky je, že záleží na tom, jak velká část placenty je virem napadená a poškozená. Jde-li jen o její malou část, nemusí to způsobit vůbec žádné komplikace. Nicméně pokud jde o větší rozsah napadené tkáně, pak se dopady objeví velmi rychle – a plod na to v děloze hned reaguje. „První, co uvidíte, je zpomalení růstu dítěte a snížené pohyby plodu. Nakonec může dojít k přerušení – a někdy k tomuto vývoji dochází velmi rychle,“ popsala pro NBC porodnice Ellie Ragsdalová, která se na výzkumu nepodílela.

Vakcíny jsou bezpečné a účinné i pro těhotné

Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv mRNA vakcíny proti covidu-19 nezpůsobují komplikace v těhotenství a nejsou tak rizikem pro těhotné ženy a jejich děti. 

„Podrobný přezkum několika studií zahrnujících přibližně 65 tisíc žen v různých fázích těhotenství neidentifikoval zvýšené riziko těhotenských komplikací, potratů, předčasných porodů ani nežádoucích účinků u nenarozených dětí v době po očkování těhotných žen mRNA vakcínami proti covid-19 (Comirnaty nebo Spikevax),“ uvádí ústav na svých stránkách. Navzdory určitým omezením v datech se výsledky zdají být konzistentní napříč hodnocenými studiemi.

Studie také ukázaly, že vakcíny proti covidu-19 jsou při snižování rizika hospitalizace a úmrtí u těhotných žen stejně účinné jako u ostatní populace. Nejčastější nežádoucí účinky vakcín u těhotných žen se také shodují s nežádoucími účinky v celkové očkované populaci. Patří mezi ně nejčastěji bolest v místě vpichu, únava, bolest hlavy, zarudnutí a otok v místě vpichu, bolest svalů a zimnice. Tyto nežádoucí účinky jsou obvykle mírné nebo středně závažné a během několika dnů po očkování dochází ke zlepšení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 1 hhodinou

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 14 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 14 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 19 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 20 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...