Nová antikoncepce pro muže dočasně paralyzuje spermie. Testy na myších byly úspěšné

Ochrana před početím je v současné době převážně v rukou žen. Mohla by to změnit první antikoncepce pro muže, která pomocí chemie účinkuje velmi rychle a bez vedlejších účinků. Vědci jsou s prvními výsledky na myších nadmíru spokojení.

Téměř polovina všech těhotenství je neplánovaná. Podle vědců to jasně ukazuje, že existující možnosti plánování rodiny jsou nedostatečné. Pro muže jsou stále jedinými možnostmi kondomy, případně neoblíbená vasektomie, takže většina zodpovědnosti je na ženách.

Přitom se řada farmaceutických společností o vývoj mužské antikoncepce pokouší. Jenže preparáty, které jsou ve vývoji, mají většinou stejnou slabinu. Protože ovlivňují chování spermií, je třeba je brát dlouhodobě, a není tedy možné je využít „těsně před sexem“, jako to lze udělat s prezervativem.

Vědci nyní přicházejí s inovativní antikoncepcí, která přesně tohle umožňuje. A dokonce už otestovali, že opravdu funguje, byť zatím jen na myších.

Autoři přípravku ve studii, která vyšla v odborném časopise Nature Communications, tvrdí, že jejich přípravek je převratný. Plodnost totiž pozastavuje jen dočasně, na velmi omezenou dobu, takže nijak negativně neovlivňuje dlouhodobou produkci spermií. Samci myší, kterým byl lék podán, přestali být plodní jen na jednu noc. Hned druhý den se mohli opět bez problémů reprodukovat.

V čem tkví princip tohoto přístupu? Nová antikoncepce pomocí jediné dávky brzdí enzym jménem adenylylcykláza. To v podstatě spermiím zabrání v pohybu, paralyzuje je, protože zmíněný enzym je nezbytný pro jejich zrání i pohyblivost.

U lidí by účinek mohl být ještě efektivnější

Vědci testovali dvě metody podávání přípravku – injekčně i ústně. V obou případech trvalo jen asi půl hodiny, než spermie otupěly a nedokázaly překonat cestu z vagíny do dělohy.

Autoři výzkumu zatím netuší, jestli by stejný trik fungoval u člověka. Existuje ale několik náznaků, že by mohl, a dokonce možná účinněji než u myšáků.

Lidské spermie totiž musejí urazit ještě podstatně složitější cestu, při níž překonávají bariéru děložního hrdla, než se dostanou do dělohy. Vědci se domnívají, že po použití u lidí by tak nepohyblivé spermie uvázly v pochvě, kde by brzy zahynuly. Vnitřní prostředí vagíny se totiž po kopulaci rychle okyselí.

Dalším náznakem možné účinnosti je laboratorní experiment. Zatím sice byla tato metoda testována pouze na myších, ale při pokusech ve zkumavce se zjistilo, že má podobný vliv i na lidské spermie. Vědci proto plánují, že by ve výzkumu pokračovali, v budoucnu už i na lidech. Nebojí se ani vedlejších účinků, protože inhibitory adenylylcykláza nic hrozného při krátkodobém užívání nezpůsobují.